|
| ||||
| ||||
|
-82
výše na: e f y e d d, alevšak nikoliv »n e m i- t ý m o m y 1 e m« , jak dí p. kritik, alebrz s kritickou rozvahou. O ton nizší fráza: d e f d c c jeví se totiz chybou písare ml. ji- u dre - va krí - ie pla - ci cí stebnického ceského kancionálu, jak sám dokazuje na všech trech paralelných místech téze písnę, kdez má týz kancionál sám vzdy: e f 9 e d, nikoliv d e f d c. Kdyby byl p. ozna- kdyz na nęm pnęl Kri - stus Pán, movatel k tomuto místu o'.:em skutecnę kritickým prihlédnul, byl by na to snadno prišel. Męl jsem nedávno prílezitost na- hlédnouti do jiného soucasného kodexu, kdyi na nęm pncl Kri - stus Pána peclivę psaného, totiz do rukopisu kláštera vyšebrodslcého z r. 1410 (jakési orditlarium ad 6. Vytknutá poslední nota e na slovo tnissae). Našel jsem v nęm i tuto píseń »oswieczena« (str. 142) v písni »Zdrávas s latinským textem, interpolovanou v »Glo- najsv. Královno« vloudila se tam opęt vinou ria« vánocním. Souhlasí docela s nápęvem sazecovou, jak svędcí rukopis, jenz má správnę ml, jistebnického kancionálu az na jeden c notu. C-klíc nepolozil jsem na zdar Bűh vedlejší ton v posledním verši; 1) však v naší proti pravidlu na 5. línu, nébrz proto, ze fráze (na slova »in ortu regali«) nemá jej týz jistebnický starší (latinský) lcan- defdcc, alebrz e f y e d d veskrz a potvrzuje cionál pri predcházející latinské písni té- tak, ze naše kritická oprava písare jisteb- hoz obsahu a nápęvu zjevnę na S. línę nicicého kancionálu je správna, v tretím systemu notovém klade. K tomu však pridávám, ze tento latinský nápęv ad 4. První vydání Šteyerova kancio- (jistebnickv) jest nedbale psán a také závęr nálu nemá zádných akcidentál v písni posunul na noty c h c d na konci V (majo- »Na Bozí narození« a ctvrté zajisté nezí- rem te«), kdezto é e s k ý test k o n c í f i- skalo tím, ze je chybnę pr i d a 1 o. Netreba nalou e jako latitlská rukopisu XI. tedy v té prícinę niceho pripouštęti. E. 2. (ve V i v ~). Píseń tato jest tedy vskutku hypofrygická, jiz ale o tercii, ba ad S. Výtka písni »Stáše matka« cinęná v fja na slova »Mira res« az i o kvartu na- týká se toliko nápęvu Šteyerova. Nahlédnuv horu prestupuje k vyznacení obdivu velmi do rukopisu a korektury ulozené, shledal prípadnę. Jest to tecíy tonus nemálo »super- jsem, ze chybný C-klíc posunut byl sazecem abundans«, coz v ceských skladbách téz na nepravé místo, na IV. línu místo prvé, jinde nezrídka jsem shledal. kdez i v rukopise stojí. Co se týce závę- ad 7. Opravy trí not v písni »Zdrávas recné noty, tati ovšem býti musí e, jakz císarovno«, (str, 143) jsou správné, dvę však jest ve všech vydáních tištęno. A tak ovšem z nich jsou opęt chyby sazecské. Na slovo zűstává tonina dle udání mého frygicicou, »c n o s t i« budiz tedy opraveno v notách : jakz i reperleuse e-c svędcí; neb to pred- znamenané i7 patrí k jedinému h té písnę. c h, a na poslední dvę slabiky slova »z p o- Jinak bychom męli nápęv zbudovaný na m í n a t j« stűjtez noty : a _q. finále h (bez transposice s ~), na nízto však ad 8. V písni »V receném męstę«, starí nestavęli zádné toniny, lec v nejstarší (str. 153) sluší tretí notu (ctvrtnotu) vűbec dobę, nikoliv ale v XVI. století a sledují- vynechati, jezto jí v ml. jistebnickém katl- cích.z) Proto správným jeví se i první závęr cionále není. na e notę. Zní tedy naše píseń správnę ad g. V písni »Jezíš náš Spasitele (na takto : str. 158.) koncí horejší hlas ovšem notami fy f, avšak ispodní hlas k tomu c d c, coz davá dvę kvintové paralIely, jako ve slovę »Stá - la ma-tka li - tu - jí - cí cteme zde takto :3) V I, vyd. Šteyerova kancionálu na str. 135. ') Otiskl ji také Dreves v »Cantiones bohemicae,, na str. 194. pla - cí - - - cí, z) »Dieser Modus ist beinahe ganz verschollena' však nikoliv na prospęch celku, jeni jest bez ozdob, Haberl v „Magister choralis«, jakz bolu lépe sluší. | ||||
|