|
| ||||
| ||||
|
— 43
ZP v obecný pří službách Božích a kůry literáekě. Podává F e r d L e h n e r. (Pokračování.*) Současně s mešními zpěvy motino cvičiti a zaváděti. B zpěvy k odpoledním službám Božím. Jsout to bud Nešpory neb litanie, o nichž tuto krátce pojednáme ziistavujíce obšírnější práci dobám příštím Dle vlastních zkušeností konávají se odpolední pobožnosti velmi jednotvárně. Každé neděle odříkají se ty neb ony litanie s příslušnými m,)dlitbami, následuje třikrát „Otče náš”, odzpívá se „Svatý, svatý; svatý s modlitbou, a požehnání jest hotovo. Za čtvrt hodiny jdou již lidé opět z kostela. Tak to bylo dnes, — tak to bude následující neděli, — po celý rok a po roce zase. Jen někdy, a to jen ve velkých kostelích, na Boží hody a o pouti bývají latinské Nešpory. A. jaké Nešpory! S musikou. A s jakou musikou! Zpívá se s průvodem nástrojním pět žalmů. Vlastně ne pět žalmů, nýbrž totiko pět veršíků žalmových. Po každém veršíku „Gloria Patri” atd. Vše rychle za sebou, bez přetržení, tedy i bez Antifon. Po skončeném pátém „Gloria Patri” zpívá se u oltáře „Capitulum”. Hymna se obyčejně vypouští. Následuje ,Magnificat”, modlitba, některá z antifon Marianských, Pange lingua a požehnání. Na Nešpory dostaví se obyčejně jen zbytky hudebníků a paběrky zpěváků. Těm lepším a vážnějším nechce se po obědě do hudlaření, a tak odbývají se Nešpory toliko se čtvrtinou hudebníků a zpěváků. To jest mezer v harmonii a instrumentací ! A jest-li že celá banda za nic nestojí, zač pak jest jedna čtvrtina. Tak se to praktikovalo, když pisatel těchto řádků býval sopranistou. Jest-li že při dopoledních službách Božích stálo u sopránu čtvero neb patero slečinek, zbyl jsem obyčejně o Nešporách při partesu sám. Tak bývalo jinde též a nemýlím-li sej nezměnilo se valně na rozličných kůrech zpěvné vlasti. Lhostejně vcházel křestan do síní chrámových k odpoledním službám Božím a lhostejně navracel se zase domů. A poněvadž zřídka se vyskytuje bohatost i hloubka ducha, která z vlastního zdroje dovede vždy čerpati novou, svěží pobožnost, — odpolední služby Boží pak do kostela nevábily, opomínal křestan pravověrný a spořádaný odpoledne navštěvovati chrám Páně. Jednotvárnost zdá se mi býti jednou z hlavních příčin, proč kostely při odpoledních pobožnostech na mnoze prázdny bývají. Zařiďme, spořádejrne a upravme je tak (lokonale, zajímavě a rozmanitě, abychom krásou vábili osadu do síní chrámových. Pobožnost, kterou Církev sama svým služebníkům za povinnost ukládá, jsou: 1. N eš p o r y. Čtenářům listu tohoto krásu nešpor, jakožto částky církevních hodinek, líčiti, bylo by zbytečným mařením času. V kancionálu Svatojanském upraveny jsou pro lid nejdůležitější nešpory na veškeré nedčle a svátky církevního roku, tak že celkem potřebě vyhovují. **) Počátek zvelebení zpěvu obecného nejsnadněji se vy-koná zavedením nešpor. Dříve však než se počne s cvičením žalmových tonů, bude třeba, aby obšírně a srozumitelně vysvětlil se význam i obsah žalmů jednotlivých, jichž se tuto užívá. Bez výkladu byly by některé věty a myšlenky lidem nesrozumitelné. Když se tak stalo, nastane cvičení žalmových tonů. Zde nutno na správnou deklamaci s patřičnou přízvučností bdíti, jakož nadnáležitou shodu zpívajíeíeh, aby žalm jedněmi takměř ústy se proslovoval v přiměřeném pohybu ani příliš rychlém, am příliš zdlouhavém. Napotom dbáti, aby hlas se zvýšoval neb snižoval při zakončování ode všech na téže slabice, jak právě ton žalmový předpisuje. Správné nacvičení žalmů není ostatně při moudrém návodu prací příliš obtížnou. Pak naučí se hymna a antifona Marianská. Responsoria budtež zpívána unisono tímže tónem a způsobem, jako před-cházející versikl po příkladu responsorií mešních. Veškerá krása nešpor záleží ve s t ř í d a v é m z p í v á n í Dva sbory ustavičně si odpovídají. Bez náležitého střídání pozbývají nešpory půvabu a dramatičnosti. Jsou to pobožnosti, které k n ě z, k ů r a 1 i d střídavě na vzájem konají. Kněz intonuje „Bože, ku po- Cecilie ročník I. str. 10—11, 22-24, 34—35, 43—45, 63—65, 69—72. Ročník II. str. 9—13. **) Později vyšly Nešpory v tiskárně Bellmaim-ové ve zvláštním dvojím vydáni, jedno s notami• druhé bez not. | ||||
|