|
| ||||
| ||||
|
az do wieku XVL« (str. IIo.)Q8) A právę
v tomto spise vykazují a dokazují se z té —=~~—a =mor doby ještę jiné dvę: »jezu Cllryste, nasza Bo-hem zvo - le - ná. radoŠú« a »O Cialo Boga zywego«. O oné dokazuje Bobowski, zc zdęlána jest podle Jest tedy, myslím, nápęv tento ceského naší latinské: »Jesus Christus, nostra salus«. pűvodu, jak dolícíme o nęm zevrubnęji ještę K tomu pak sám dokládá ; »Fakt ten mole na jiném míst. Také Dreves uvádí naši nam posluyci za novy don-ód, jak znaczny latinskou mezi svými »Cationes bohemicae« wplyw wyNvieraly Czechy na naszll litera- (na str. 49.) z pęti rukopisű domácích; turc XV. wieku«. (Str. 112.)29) však nápęvu, ac ten právę jest pűvodu 9. OpísniXlV.stol.»Zdráva hvęzdo ceského a jasnę poucuje nás o metrickém m o r s 1: á« pravili jsme,30) ze jest preklad skladu písnę, nemá. latinské písnę »Ave maris stella, lucens Jiná vęc jest, zpíval-li se ceský preklad miseris«; však nápęvu jejího jsme neznali. její téz tímto nápęvem. I ten se nám nyní objevil ve vyšebrodslcém Podali jsme jej v »Dęjinách« na str. (17). kodexu c. 42 na listę 148a. Na kraji tu Znamenáme na nęm, ze má sem tam o jednu pripsáno stojí zkrácenę, ze jest to píseń slabiku ve verši více. Však rozdęlíme-li »de beata virgine tempore nativitatis Christi«. verše celkem tak, jak Dreves latinský ori- Jest to tedy píseń vánocní. Nápęv pocíná ginal rozdęlil, totiz na Vt V a 1~, [j , pak se právę tak, jak se cituje v rukopise c. k. dá snadno a dobre podloziti pod nápęv univers. knihovny prazské c. X.E. 2., (lit. latinský téz ceský text, tak ze Ip v tom 5b): c c d e f. S pűvodním C- klícem z chorál- nápęvu také se opakuje. Pak ale vidíme ných not cerných prepsaná zní takto: patrtlę, ze mezi veršem 6, a 7. vynechán jest v prekladu jeden verš, t. preklad verše : »tu cypressus, syon mons« na 4 poslední -t = noty. Druhá, následující l~ (»Otcem Bohem« V. A - ve ma-ris stel la De - i - ta -tis cel la a d.) jiz se s nápęvem srovnává. Celá píseű má pak 30 veršű cili ti-i slozité slohy poz VVa21JI~. to. Dolozíme. lconecnc jen ještę malicko lucens mi-se-ris, h. Pa-ra-di-si patens pons, k písni »Bud Bohu chvála, cest«, jiz po- por-ta prin-ci-pis, dali jsme v Dęjinách na str. 174 a s1. K nápęvu jejímu, na str. 176, podanému, nelze nám k vűli tritonűm pridati zádného b tu cypressus sy-on mons, pec-ca-to-rum fous, krosnę udaných v závorce, ponęvadz by I tento frygický nápęv, neobycejnę slo- jinalc bud vznikly skoky semidiapente hes-e zený, jeví na sobę velké vzrušení mysli ci e-hes, nebo jeví se v postupu melodie na skladatelovy hned s pocátku jako nápęv horu, kdez nebyly tehdejší theorií hudebnou písnę »Doroto, panno cistá« a jiné napęvy prísnę zakázány a v našich tehdejších ceského pűvodu v té dobę, ba má skoro písních nebyly nic neobycejného, jak jiz veskrze stejné základní melodické frázy, kolikrát jsme ukázali. Ba tento »hudebný jako píseń »Doroto, panno cistá«, jak svędcí šotek« (diabolus in musica«) 32) jest dokonce jiz prvá její cást:31) i melodickou zvláštností zpęvných národű slovanských, jal: ukáze bohdá i p. Kuhac ve své Musikologii z jihoslovanských ná- rodních písní. A co se týce potycky toho Do-ro - thu pan-nu ci-stá twu-oj »šotka« s intervallem semidiapente, sluší nám ríditi se nikoliv svou af jakoukoli vűlí nebo mínęním, alebrz tehdejší theorií hudebnou, jez ovšem i kritice má býti hod ctí církev svatá; nebs ty dív-ka vý-bor-uá, známa. A tato theorie nás ucí tornu, ze 21) Warszawa, tSSS. tehdejší theorikové výslovnę pripouštęli spíše 79) A netoliko na li(eraturu, n4bri i na veiejuý ostrý triton nezli semidiapente. Aaron ku pr. iivot. I Poláci vystavęli si v Krakovę chrám Buziho (s pocátku XVI. století) podává ve své Tęla na Kazintęrském prcdmęsti jiz v XV. stol. mši »Clama, ne cesses« doklad na to, jenz 30) V »Dęjinách,, str. 134. úpinę s ceským vrecené písni se srovnává. 31) Ovšent modernę prepsaná z rukopisu vyše- Zní takto : brodského c. 42. — Pojednáme o té p[sni zevrubnęji ve »Zprávách král, ces. spolecnosti nauk« r, IS87. 32) Škoda, ze Sv, Lech ho neznal, | ||||
|