|
| ||||
| ||||
|
— 93 —
1V. Úpadek sborű literáckých za války tricetileté, jich znovuzrízení a opętné rozšírení az do konecného zrušení roku 1785. (2 Památníku Prazského Hlaholu.) — Sepsal Fe rd i n a n d Tadra• (Dokoncení.) Roku 1785 zrušeny jsou k narízení našeho, který r. i82S o literátech napsal: císare josefa lI. téz na Moravę veškeré tam »Itazdý ze starších lidí, nábozné jsa mysli, stávající kűry literácké a jmęní jejich obrá- az dosavad s radostí na onen vęk pamatuje, ceno tak jako v cechách k jiným úcelűm an tęchto literátű vázný zbozný zpęv slyšán dobrocinným a humanitním. byl; dobret by zajisté bylo, kdyby tento Kdyz pak po smrti císare josefa Nękteré chvalný, k rozmnození cti Bozí smęrující z institucí a rádű jim zrušených opęt byly ústav po všecky casy byl zachován býval. obnoveny, nebránęno také, aby bývalé spolky Taktę nastojte v proudu mnozících se novot literácké opęt se obnovily; ale stalo se tak, nehrubę vezdy prospęšných mnohá dobrá pokud zprávy máme, jen v nękolika málo starobylá vęc utonula.« Od té doby klesal místech (ku pr. v I'rachaticícll, u sv. Voj- zpęv církevní vzdy více, ale zvovelí ozý- tęcha v Praze, V IIradci Králové, v Policce, vali se castęji hlasové litující zrušení sboru Vysokém Mýtę, Nęmeckém Brodę, Sobę- literáckých a naríkající na zvrhlost zpęvu slavi, Sezemicích, Pocátcích, lleštné, Roven- kostelního; zelenof tolio nad míru, ze uci- sku, Rozmitále7i) ve Stríbre, I'acovę) a i tu telstvo neucí se oceilovati krásy slavného nebyly to obycejnę jiz spolky rídící se druhdy chorálu staroceslzého, jemuz se dosti svými stanovami, lec jen volné spojení nadiviti nemohou muzové našeho vęku tí milovníkű zpęvu kostelního, kterí pred sluz- nejucenęjší, celou duší touzíce v chrámícll bami bozími i po nich a pri prűvodech cír- opęt slýchati zpęvy, jimiz se duše zbozných kevních nábozné písnę prozpęvovali a mo- pi-edkű našich unášívaly k nebesűm, naopalz cllitby predríkávali. Ponęvadz pak nemęli ze valcíkové a jinak skákavé, brískavé a ve- tito literáté zádného jmęní ani knih zpęvních skrze tvrdé, necírkevní nápęvy zavádí do a jinýcli potreb, zanikli brzy skoro úpinę78). svatylí. I_rušellínl sborű literáckých prestalo To nahlédli i úradové duchovní a protoz i povinné pęstování zpęvu kostelního a brzy se v novęjší dobę staly pokusy na mnohých byl dobrý zpęv církevní z kostelű si:oro mistech i se zdarem skutecným, aby hudba úpiné vypuzen k zalu všech pravých prátel kostelní byla reformována, jmenovitę také jazyka a národa ceského. Neváháme se aby bývalé spolecnosti literátű obnoveny souhlasem poloziti zde slova Františka A1. byly. Pri synodách provincialních v Praze Vacka, jednoho z predních buditelű národa r, i 86o a 1863 ozývali se hlasové vázní v zálezitosti té a ustanoveno, ze správcové ") O obnovení sboru literáckého v Roimitále duchovní o to dbáti mají, aby sborové získal si hlavních zásluh ucitel tamęjší Jakub J• Ryba, literáct opęt obzivli. V snesení syno- jeden z predních paedagogű a hudebníku ceských (-' 1815). On sebral starobylé nápęvy písni v kan- dálním r. 1863 praví se: »I nelze nám cionálech obsazených a sepsal literátűm stanovy, slovy dosti vyliciti smutné následky z po- které se v dotcené sbírce zpęvű na kűru farního tlacení sborű literátű pošlé. Netoliko ze chrámu Roimitálského podnes nalézají. Jak vysoko pęstování zpęvu nábozného vűbec zaniklo, Ryba cenit úcinkování literátű drívęjších a jak si vázil staré písnę ceské, o tom vyslovuje se v úvodu i velebnost a navštęvování sluzeb bozích k této sbírce. Viz zivotopis Rybűv od V. Bíby str. 16. i domácí poboznost spolu i spasitelné vy- 'P) Výminkou jest, jak jiz dríve dotceno, sbor chování mládeze anobrz i veškerá mravní literáckv v Pracliaticích, který, ac męsto valnę po- povaha rodin katolických velice utrpęly. nęmceno, dle staršího zrizení svého posud cesly zpívá maje veliký pocet cleuú (asi 400 męšfanű), Ano vypravuje se i to, ze nękterí lidé Povinností clenű jest mezi jiným: mravné, bezúhonné zpozorovavše, ze se katolíkűm literácké, k pę- chování, rocní príspęvek 12 krejc, k zapravení výloh stęní nábozenského zpęvu urcené sbory za- za mše, správu oltáre literáckého, fakule, svícky aj.; kazují, anto se nekatolíkűm volnost udęluje, povimtost v éas suchých dní pokazdé pętkrát Otce náš aLdrávas a Vęrím v Boha za zemrelé cleny aby písnę a zalmy vedle chuti sborű svých bratrstva se pomodliti a pri mši, která vzdy ve stiedu svobodnę zpívali, právę proto k odpadlictví v tyto casy se slouz[, prítomen býti a zpívati a j. se pohnuli a jiní zase jsouce písním literá- Nynęjším predstavenym bratrstva literáckého v Pra• tűv uvyklí, radęji víry katolické se zrekli, chaticích jest méšCan tamní Matouš Kazimor, — Téz v Pacovę jest sbor literátű, ]cterýz má svou kruchtu nez aby navštęvovali staré své chrámy literáckou, kdez ku zpíváni se schází. v nichzto zpęvové od dętinství jim predrazí | ||||
|