|
| ||||
| ||||
|
-- 44 --
Moci me vzezři", čte kapitulum, modlí se případnou orací s pozdravením p~edefrázcjíeím a následujícím. Lid pak žalmy prozpěvující střídá se s kůrern, jemuž náleží intonování žalmů a zpívání antifon. Každý žalm má svou předcházející antifonu, která jest v jistém smyslu přípravou a přechodem z žalmu jednoho ke druhému. Antifonu intonuje p r i m i c e r i u s (první zpěvák), načež kůr v ní pokračuje až do konce. Pak ihned intonuje první zpěvák počátek žalmu bez průvodu varhan a lid pak ihned střídavě pokračuje na dva sbory rozdělen až do konce. Nejlépe a nejpřirozeněji rozdělí se osada dle pohlaví, jak dole v lodi ehrámové jest rozdělena. Na jedni straně jsou muži, na druhé ženské s dětmi. Zpívá-li jednotlivec na kůru první verš žalmu, pokračují dole v lodi muž s k é h 1 a s y veršem druhým, ž e n s k é t ř e t í rn, muži čtvrtým atd. Ú, do skončení s chválo-zpěvem „Sláva Otci, i Synu i Duchu sv.” a d. střídavě. V milém střídání mužských hlasů s žensky'mi spočívá neobyčejná zajímavost, zároveň však i praktičnost, jednak že Nešpory rychle bez všeliké přestávky a rnezihry pokračují, jednak, že hlas zpívajících unavením neklesá a v intonaci od zvuku varhan se neuchyluje. Mezi tím, co jedni zpívají, druzí mlčíce slyší hlas varhan a čistě intonujíee opět včas vpadají. Varhaníku pak možno doprovázeti zpěv ženský jemnějšími, mužský mohutnějšími registry a tím dodá střídáním již rozmanitému zpěvu ;ještě většího půvabu. Kde by nebylo možno rozděliti při zpěvu osadu dle pohlaví, nechat střídá se k ů r s l i d e m dole shromážděným. V každém případě vyžadují žalmové dvou sborů vzájemně si odpovídajících. Při větších slavnostech a je-li důstatek dobře cvičených zpěváků, nech at se střídá lid, který žalmy j e d n o h 1 a s n ě s průvodem varhan prozpěvuje, s kůrem, který verše své v í c e h 1 a s n ě b e z v a r h a n provozuje (falso bordone tří-, čtver- i vícehlasné). V této formě jsou žalmy skutečně andělskyin zpěvem. Příležitostně podám v „Cecilii” některé vzory „falso bordone”, jichž by se dalo užíti k slavným příiežitostem. Po skončeném žalnin opakují , eantores" na kúra antifonu ; primicerins i n t o n n j e antifonu následující až do znainénka a ostatní zpěváci v ní pokračují ; načež první zpěvák opětně intonuje bez varhan první sloku následují ího žalmu a lid všechny ostatní s varhanami až do konce střídavě zpívá. A n t i f o n y nešporní vypouštěti jest tolik, jako zbavovati nešpory krásy dramatické a okrádati je o charakteristický ráz, který připomíná a vypravnjje a líčí památku či slavnost církevní, která se právě koná. Žalmy bývají obyčejně tytéž bez podstatné změny, jen antifony podle svátků jsou vždy jiné a ,jiné. Tak jako ve mši sv_ kromě částí nezměnitelných iKyrie, Gloria, Credo, Sanctus, Benedictus, Agnus Dei, jsou ,jiné. které dle svátků a dob se mění (Introitus, Gradnale, Offertorium a Commnnio), v nichž případná slavnost či památka se vypisuje a obráží, — majít i antifony nešporní podobný význam a stejnou dfrležitost. V nich vypravuje aoslavuje se památka, ;jakou Církev právě koná. Kancionál Svatojanský má sice slova antifon, nápěvíí však nikde nebylo k nalezení. Proto jsem před několika lety pro vlastní potřebu spracoval Antifony nešporní ku kancionálu Svatojanskímu dle Vesperale Romanum. *) Kde by nebylo zpěváků neb zpěváka, který by antifony chorálem gregorianským zpíval, budtež alespoři recitovány na kúru od dvou neb tří lilasů na jednom. tonu, k čemuž možno držeti na varbanerh několik akkordů s jemnou registrací: Pouhé žalmy nešporní bez antifon přestávají býti nešporami. Po skončení pátého žalmu čte se u oltáře Capitulum, načež osada odpovídá: „Bohu díky!” I3 y m n u s, k němuž v kancionálu použili nápěvů písní českých, možno opět střídavě zpívati, bud osada dle pohlaví rozdělená, anebo lid a kůr, — a ten bucl' jednoblasně s průvodem varhan, neb vícehlasně bez průvodu. Veršík po llymnu zpívá první zpěvák na kůru sám a lid R e s p o n s o r i e m odpovídá a sice tímtéž tónem a ,působem, jakým se zpíval versikl. *) Mám ještě na skladě asi 60 esempláiú. Kdo by jích potřeboval, ochotné vgpemohu, pokud malá zásoba stačí. Práce sama poskytovala zvlákních obtíží. K vůli vysvětlení a odůvodnění uvádím dále předmluvu, kterou jsem telydáž přeůeslal | ||||
|