|
| ||||
| ||||
|
— 18 —
MOl eva. arcidiccése Olomúcl~~. Z Olomouce. Pan Konrád Snrma, prozatimnf řiditel kůru v dómě Olomúckém píše : Zdar L'ůh snaze Vaší, a potmi nepřátely církevní hudby, jichžto i já hezký počet na krku mám. ') Intráty, instrumentální hudbu neděláme, za to ale mše od Witt-a, Stelile, menši pak od L'hla, Piel-e. Schópf-a (jen prozatímně, pokud není dostatek lepších nacvičený). íllotetta : Brosig, Witt, Kothe, Musica sacra od Proske, Cecilia, Benz, přilohy k „Musica sacra” a .Fliegende Bliitter fiir kath. Kirchenmusik" od Witt-a, něco od Liszta a podobné, i Jubilate od Orlando di Lasso. Litanie : Jean Fossa, Zaccari z Musica sacra od Proske-ho a pod. Poz(lěji, milo-li Vám, vice. 2) Sbor čítá : 6 sopranů, 6 altů, z nichž jest 6 fundatistů a G, kteří stipendia dostávají ; tenorů: 2 chorkaplani, 2 stipendisté, 2 bohoslovci a jeden kněz z dobré vůle ; bassů : l chorkaplan, 2 choralisté, 3 bohoslovci a jeden dobrovolník. Zkoušky s hochy odbývají se mimo středu každodenně, načež krátké vyučováni theorie, ku kterému ještě pět jiných hochů dochází. Cvičeni všeobecné jest v sobotu, pak-li velmi třeba, vícekrát, k němuž se však nedostavuji choralisté (jen někdy na kvítko), nikoliv že by neuznávali toho potřebu, nýbrž z oposice proti k —. V Kroměříži dne 23. ledna 1874. Pro horlivé ředitele kiirů i pro snaživé jich sbory nebude nezajímavo, zvěděti měco o činnosti jiných sborů chrámových. Hu,'ební sbor při kolegiátním chrámu v Kroměříži skládá se : 1. ze sboru p ě v e ů, jenž čítá 36 hlav : 11 fundatisti> (sopranů a alt(i), 5 choralistů (tenorů bassů) a 20 seminaristů (sopranú, altů, tenorů a bassi'i). Ymidatisté a choralisté tvoři stálý sbor pěvecký. F u n ~i a t i s t é jsou studující zdejšího gymnasia a reálky, již za ěvecké služby v chrámě kolegiótním konané bezplatným bytem a stravou zaopatřeni jsou v tak naze. Lichtensteinském semiuářf. :') Služby -,horalistů platí se z jmění kostelního. Bohužel řídí se pp. choralisté dosud a.ž přfliá 1, Ksně dle předního pravidla muzikantů, již po krčmách hrávají : 7.a málo peněz — málo r:uziky! — S e m i n a r i s t é, chovanci zdejšího kniž, arcib. pacholechého semeniště, tvr.,í samostatný sbor, sbor ochotníků. Dobrovolně, z poulié záliby pěstuji v prázdných chvílích za řízení stud. prefekta Lud. Holaina zpěv přesně církevní a dle přání nejdůst. kniž. arcibiskupa výdatně sesilují pěvecký sbor při produkcích v chrámě kolegiátním. — Ku sboru pěvců druží se 2. sbor h n d c ů, navíce členů zdejší městské kapely, jejíž kapelníkem jest p. Matnic Ludwig, horlivý pěstitel umění hudebního a přítel reformy. Nejednou vyslovil bez obalu p. lcapeluíli své přesvědčeni, že není důsto,jnčjšf hudby chráinové nad skladby polyfonně. Hudebníci p. Ludw govi, ačkoliv pi`ednf péči svou hudbě světské věnují, odvykli již předce pončlm(i službě u pluku pod šit,~m nebem. Zásluha to přičinlivého p. kapelníka. Počet hudebníků, již se svými nástroji dobře jsou obeznalí, převyšuje číslo 10. by lze vypsati povšechnou historii jejich, která až dosud jest velmi neznámá. Rovněž prosíme o prohlednutí a prozkoumání kancionálů — památelc slavné minulosti hudební — a o laskavé nám toho vypsání. Nebude věru ani jediného většího města, kde by nebylo starých, drahocemiých kancionálů. ') Já také ! To je dobře! 1) Více než milo! Jen hodně obšírně! Pozn. red. g) Představeným tohoto ústavu jest dp. P. Lambert Schwarz z Jcnleje piaristské, gymn. professor na odpočinku — znalec a milovník hudby vůbec a účinný pěstitel reformy hudby posvátná. Za jelio dlouholetého výtečného vedení prospívají hoši semináře Liclitensteinskélio v kaž&m ohledu — nejen v hudbě, nýbrž i ve školách. Nejlepší pěvci — nejlepší studenti, výrolc Dra. h'r. AVitta, osvědčuje se i zde úpině pravdivým býti. Dp. L. Schwarzovi svěi•eno jest cvičiti chovance své ve zpévíeh, které v chrámě koilegiátním provozovati se mají. Chvalnou zásadou jeho jest: „Nic neznámého at se s kůru neozve; neboť nezkouší-li se, nepodaří se.” A tuto zásadu musí nezbytně osvojiti si všichni i•editelové kůrů i jejicli sbory, nechtějí-li, aby nejen znalcově, nýbrž i laikové v hudbě jejich produkce za dnchapr.íz(bié. hudlaíství, a je samy za bídné.... považovali — a právem považovali. Nic věru není dobré povésti hudebního sboru a cti skladatelově více na újma, než tak řečené „zpívání a hraní z liutu.” NeboE to vychloubavé „já zazpívám (zahraje), co se mi piedloží” není leč přeceiování sebe sama — blud, jímž charakterisují se nedoukové. Věřím, že správně vyzpíváš tóny, jež odpovídají notám ve skladbě obsažeuýin, věřím, že i slova pocl notami položená bezchybně přečteš ; ale nevěřím, že by zpěv tvůj, zpíváš-li slcladbe poprvé, dokonalým byl ohlasem všech i těch nejpodrobnějšíeh myšlenek a citů, jež skladatel clo svého plodu byl vložil. Umělce, již dovedou „a prima vista” skladbu zapěti tak, jak si toho skladatel přeje, sečteš, co jich na světě jest, snadno na prstech, a ještě ti snad několik prstů nadbude. Ano, hrdopyšní ,solisté" a marnivé ,solistky" — tot jsou tvorové, od nichž vysvobocT nás (a naše kůry), Pane!" Zkoušky jsou jim věcí zbytečnou — oni zazpívají řádně (???), co se jim předloží —, pročež ke zkonšce marně je zveš, darmo prosíš; za to ale dostaví se obligátně ku produkci, a konec jest? — | ||||
|