|
| ||||
| ||||
|
— 51 —
každý formulář mešní má, toho také na kůru šetřili, pravil mi, že nikterak nemůže na-lézti pravý klíč, jakby ty zpěvy z starého chorálu v Gradnale Rom. a Ordinarium Missae na nynější spůsob snadně převedl. Co učinil, nezdá se mu býti dobré, pravé, naráží na ehyby proti výšce bud přílišné neb nízkosti hlasu velmi obtížné ; rovněž tak do patříčného tonu mu uhoditi se nedaří. Prosil mne, abych sl. redakci Cecilie" buá o soukromé v tom ohledu poučení poprosil, neb, cožby i mnohým velevítané bylo, o to požádal, aby článek takový v „Cecilii” dosud pohřešovaný, pro mnohé ještě jiné stejné neznalce k uveřejnění přišel. 0 tuto laskavost v tom neb onom smyslu uctivě prose, znamenám se s veškerou úctou oddaný N. N. fnrát. V N ... dne 9. června 1875. Důstojný pane! Chvály i uznání hodná snaha, která se objevovala v osadě Vaší, důstojný pane, hned od počátku opravného hnutí v oboru církevního zpěvu, ukládá mi povinnost milou, abych neodkladně a ochotně odpověděl na otázku v listu obsaženou. Že stavba nová teprv v počátcích se nachází, jest věcí zcela přirozenou, poněvadž získání a vycvičení dostatečných zpěváků vždy drahnou dobu trvá. Ano i tehdáž, až bude dostatek cvičených zpěváků kostelních, nebude přece stavba nikdy dokonána, ba ani dokonávati se nesmí, nýbrž má se stále a stále zdokonalovati. Na církevních kůrech ustavičně panovati musí život a pokrok. Netrápí nás tedy myšlénka, že ještě nejsme u konce, poněvadž u konce býti si ani nepřejeme. Pisatel těchto řádků cvičí se, pracuje již mnoho let na opravě zpěvu kostelního v chrámu Páně sv. Cyrilla a Methoděje a co tu ještě zbývá k dokonání a ku zdokonalení 1 Překážky pak rozmanité bývají a jsou vždy prospěšné a zdravé, poněvadž nás stále k nové činnosti a čilosti ponoukají a donucují. Těžkost a nepřístupnost skladeb přemáhá se jediným toliko prostředkem — pilným a neustálým cvičením zpěváků. Bez zpěváků cvičených není reformy zpěvu. Nám jest prací usilovnou, byt i namáhavou, vychovati novou generaci, která opět zpívati bude. Nezpěvná generace budiž odsouzená na vymření. Lehčích skladeb kromě oněch v „Cecilii” odporučovaných na světě není. Odporučoval jsem t - I. ročníku ,Cecilie" mešní skladby pro n e j s 1 a b š í kůry venkovské. Seznam skladeb pro kůry evičenější a p o k r o č i l e,j š í teprv následovati bude. Potěch konečně liodláme odporučovati skladby pro kůry dokonale vycvičené a v kostelním zpěvu zbe"hlé. Tu a tam vyskytuje se jednotlivá skladba vícehlasá, která je o něco snadnější ku provedení n. p. nejnovější skladby od Molitora, to ale postrádá takměř všeliké ceny uměleekP. Pro počátek nejlépe jest přidržeti se skladeb pro jeden hlas. Ovšem neposkytují opět té rozmanitosti, kterou si mnozí na kůru přejí. Nedávno vyšly tři n o v é m š e j e d n o h 1 a s n é od F r. W i t t a, a sice : Missa in honorem S. Ambrosii (op. 29.), Missa in honorem S. Andreae Avelini (op. 1.), Missa in hon. S. Michaelis Archangeli (op. 30), u nás „Missa quinta” od F. Z. S k u h e r s k é h o v lydické tonině přesně pracovaná.*) Jiné toho druhu skladby, jak pevně doufáme, budou následovati. ,Missa Quarta" od Skuherského a Missa in hovorem S. Adalberti od J. Foerster- a v hudební příloze „Cecilie” uveřejněná, vyžadují již dosti cvičených a zběhlých zpěváků. Žádati, aby mešní skladba byla chrámu důstojná, uchu lahodná, zároveň však i nezpěvákům přístupná, jest contradictio. Doufejme, že domácí skladatelé lehkými skladbami poznenáhla nedostatek a patrnou nouzi odstraní. Doufejme však zároveň, že pilným cvičením a úsilovnou vytrvalostí přibude po dědinách a městech zpěváků, s kterými možno bude započaté dílo opravy chrámového zpěvu zdarně vykonati. A nyní tedy k hlavní otázce, o které list jedná: „Kterak má se převáděti zpěv ze starých 4linkových not na nynější spůsob pětilinkový, aby se zpěvákům ulehčilo ?” Dříve, než Karlínský sbor chorálnímu zpěvu cvičiti se počal, řekl jsem jim následující pravidla : *) Veškeré tyto skladby má na skladě kněhkupectví Mikuláše a Knappa v Karlíně. 7* | ||||
|