| ||||
| ||||
-37
Po písni pęje duchovní zalm 129. »lle profundis«, a to strídavę se sborem. Oby- cejnę odpovídá duchovnímu reditel kűru sám, 4. Quia apud te propiti - a - ti - o est, coz se neschvaluje; cím silnęjší sbor, tím velebnęji zní zalm. Proto rozepíše reditel _~ F zalm tento tolikrát, kolik zpęvákű (chlapcű neb dęvcat) ve sboru má, Zalm se musí J však tak opsati, aby nad kazdou slabikou et propter legem tuam sustinu - i te Do-mi-ne. nota stála, neb jen tak budou zpęváci správnę odpovídati, Zalm tento a zvláštę zalm 112 o pohrbu pohrbu dętí zpívají se namnoze nesprávnę, 6, A custodia matutina us - que ad no-ctem, proto stűjtez zde oba. Zalm 129. spe - ret I - sra - el in Domi - no, De profundis clamavi ad te, Domine, 8. Et ipse re - di - met I - sra -cl, J Domine, exaudi vo - cem me - am. J ex omnibus iniqui - ta - ti - bus e - jus. 2. Fiant aures tuae in ten - den-tes, --e to. Et lux per - pe-tu-a lu - ce -at e - i, J in vocem deprecati - o - nis me - ae. (Pokracován[ clánku v císle príštím.) Obecná Jednou Cyrillská. Cechy. Arcidiecése Prazská. Z Orechu. ,Jam hiems tráusiit, imber ábiit ei Cyrilla. V Orechu uz ode dávna byla pripravována recéssit 1« Všecko vychází ven na to Boií jarní slu- pűda pro Cyrillské kvítí. 'Zdejší pan rídíc( T. Jirotka, nícko. Všecko, cu chce líti, opouští zimní úkryt a jubilár, výtecný hudebník, má tu zásluhu, ze první dere se k svętlu. Cervy, zemęplazy, brouci, ptáci, polozil ruku k tomu dílu. Zmrvil neúrodnou pűdu, ctvernoici, rostliny i lidé, nemohouce odolati magické uciniv za 5o let svého pűsobení z celých generaci na síle teplých paprskű, objevují se na jevišti iivota. osadę samé hudebníky a zpęváky. Rolníci, remeslníci, Seménka pukají, otvírají pűdu, ukazují svou mladou domkári a dęlníci tu znají noty; c. k, vojenské bandy zeleń a uplétají pomala zemské koberce. Tulipány, odvádęjí jeho rekruty; divadla a sínę koncertní mají narcisky, macešky, levkoie a j, jiz hrdę ucí odvraceti jeho iáky. I podnes neustává v této své horlivé cin- oko naše od skromné fialinky.Lahrady bohatnou. nosti, a noví a noví záckové pod jeho rukou potęšují »Flores apparuerunt in terra nostraa. Kde kdo, dęlá kazdodennę po školních hodinách zpęvními i hudeb- si kytice, aby i svűj pokojík uvędomil o oblaiujícím ními zvuky sluch lidí chodících pod okny školních arómatu nastavšího jara. Tuhle také Vám, dűstojný svętnic. Kde je pűda tak pripravena, tam se jii snadno pane, posílám právę vypucelou kvętinku, venkovské seje. A rozsívac prišel. Racte ho dobre znáti. By1 to to poupátko, které se jii co nejdríve rozvije. Ractez vel, p. Horský, bývalý praefekt choru semenárského. je do své zahrady a pod svou ochranu prijati. Jest Piinesl s sebou tenkrát nové semeno, kteréi se za ještę outlounké, ale má nejlepší vűli v budoucnosti prítomna jiz skoro všude s výborným uzitkem seje : také prispívati svým kvítkem k okrášleni oltáre sv. chorál. Jak pak by se tu neujal 1 2 V takové pűdę 1 | ||||
|