|
| ||||
| ||||
|
.-° 38 —
A vp, IIurský umęl rozsévati. Jsa výborným varhan- Puncvadi s pocátku musil p, ucitel vypwuáltati v te- níkem, cvicil ve svém príbytku mladistvý sbor pęvcű noru a nemohl hráti varhany, byli jsme nuceni obrati pomocí harmonia, a ostatní lid vęrící dostal v kostele si skladbu bez varhan, a našli jsme Nešveruvu »Missa do ruky jim litografovaný text. Celý kostel se ve ad hon. Beatiss, V. Mariae« ad ˘ voc. inaeq. To zpęvu strídal. Všichni chtęli zpívati. Tęzší party pred- však męlo ten dobrý úcinek, ie jsme se mohli cviciti nášel cvicený sbor na kűru, lehcí zpíval lid dole. v spoléháni se na sebe, v cistęjší vocalisaci a odstirtu- Všem se chorál zalíbil. Vzdy( to byl staroslavný cho- vání. Tato mše Nešverova není zrovna pro zacátecníky ral našich roratű! Ale i gregorianský chorál bylo tu lehká ; protoi musila píle premoci obtiie.La to její slýchati, a nebeské jeho zvuky povznášely mysli vę- krásy odmęűují zpęvákűm práci. Kyrie, a obzvláštę iících k Bohu. Tak se to semeno zde dobre ujalo a Sanctus jsou piné veleby a mohutnę úcinkují ; neménę utęšenę vzklícilo. My nyní máme jiz úlohu docela i »qui tollis« v Gloria. Credo jsme z této mše nezpí- snadnou : totiz ty klicky zalévati, aby dále rostly. A vali, ale nacvicili jsme chorální »Patrem , . , . c, i., bohudíky ! Pán nebeský dává nam i pohodu- A té je kteréi jest nejsnadnęjší. Rozumí se, ze jsem hledęl, veletreba, nebo »ani ten, jeni sází, jest nęco, ani ten, aby zpęváci i dobre rozumęli textu, i aby správnę de- kdo zalévá: ale Bűh, jenz dává vzrűst" (I Cor. 3, 7.). klamovali, prizvukovali i odstíitovali. Jednotlivé vęty A pohoda ta usmívá se na nás z velmi blahosklon- byly príslušné mezi rozmanité hlasy rozdęleny, kteréz ného podporování se strany vd, pana vikáre zdejšího, se s »tutti« pri dűlezitęjších místech strídaly. Stejnę I{ar. Otmana, jenz v prícinę obnovení ryze církev- nacviceno bylo i chorální »Pange lingua« a s velikou ního zpęvu jest s naším smýšlením a s našimi sna- dressurou i ctverhlasná responsoria Foerstrova. Zna- hami za jedno. Kdo zná se všech stránek nesnáze lejší zpęvu piedsevzali ještę »Vidí aquama, Introit, Cyrillistű, ten dovede hluboce váziti si takové ná- Offertorium a Communio ze mše ^Protexistia. Cviceni Iclonnosti. Tolikéz i pan rídící chová vrelé sympatie bylo skonceno. Touiebnę ocekávali jsme chvíle, kdy pro chorál a (cehoi litovati jest) nemoha pro mnohé budeme pri nejsv. Obęti Pána Boha chváliti zpęvem starosti a svízele veleobtízných cvicení se súcastniti, naskrze církevním. Prílezitosf se naskytla, kdyi męl dovoluje laskavę mladšímu p, uciteli zdejšímu, R. Fia- vd, pan vikár ,velkou«, a to bylo na nedęli : »Can- lovi, aby ho pii tom zastával. A tento pán oddává tate Domino canticum n o v u m« clV, p. Pasch.). Jaká se pęstęní chorálu a vűbec ref. zpęvu s ochotou to shoda ! Dies sanctificattts illuxit nobis 1 Zpívali jsme opravdu velevzácnou. Maje obzvláštní nadáni hudební, s nadšením a s radosti, jakou jen Cyrilliké znají. dlouhou školu cviku za sebou a horlivost neúmornou, Všecko se nám zdarilo, a co by nám męl znalec hu- vpravuje se do choralu a jeho doprovázení na var- dební vytýkati, to zajisté Pán Bűh naší dobré vűli hany s bájecnou rychlostí. Z tęchto všech uvedených odpustí. Jen to nás bolí, ie jsme vynechali Allelúja prícin műzeme doufati, ze bude zeit v Orechu jednou po Epištole, ponęvadi Hanischovo organum je nedo. velmi utęšená, — Výkonný sbor náš liturgický se- provází. Podruhé to napravíme. Jinak od Vidi aquam stává ze 13 sil (3 cautű, ˘ altű, 3 tenorű a 3 Uas- az po Communio nescházela ani cárka. Tak to je octu sistű). Vedle toho cvic( se mladš[ podrost a záloha poupátko, které Vám, dűstojný pane, zasíláme s tím ve škole na základę Chlumovy »Školy Cyrillské«. doloiením, ie nechce býti posledním. S pomocí Bozí Obé jest výhradní zásluhou p, ucitele Fialy. Litur- a s chutí pouštíme se jii zas do nové práce. Zatím gický sbor schází se týdnę na ctyri hodiny ke zkou- pomýšlíme na zrízeni Svatocyrillské Jednoty, aby pű- škám v kaplanském tusculum podepsaného, a já mu sobení naše męlo hlubší koreny pro budoucnost a pro- tuto s radosti dosvędcuji, ze to ciní s velikou a hor- síme o dobrotivé zaslání stanovních archű. Taktéz livou obętavostí. — První produkcí jeho byl dne 17. premýšlíme o tom, dal-li by st i do Orecha usporá- února o první postní pátek odpol, pri kriiové cestę dati výlet Cyrillské školy Prazské, jako se stalo loń- prednes ctyr císel z Wittových »Preces stationum cru- ského roku doLlonic. Sbor náš i celá osada slyšela cisa (II., IV., VIII. a XII.). Preklad ceský ucinil mi by výtecný vzor kostelního zpęvu k nemalému svému lc tomu műj milý bratr, jenz casem také na Parnass uiitku. vstupuje. Totéz jsme pak zpívali po všecky postní Clemens Ku/fner, pátky. Jii mezi tím oddali jsme se pilnę cvicení mše, kaplan, Diecése Budęjovická. Z Osvracína. Snad zarmoutilo Vás dlouhé mlcení Vám zprávu podal, jak darí se zpęvu novému, který naše, snad domníval jste se jiz, ze u nás vše zaniklo zavedli jsme, zpęvu církevnímu. llues obšírnou zprávu dle príslovi: »Mnoho hluku, málu viny!« Nez tomu tak Vám chci podati, aby seznal jste, ze první horlivost nikterak není. Krácíme pomalu, ale statecnę ku predu. neutuchia, ba naopak ie mnoho, na síly naše velmi Le tak dlouho niceho o nás jste neslyšel, toho prí- mnoho za ten krátký cas jsme dokázali, Pravda, Cy- cinu dluino hledati v té okolnosti, ze od 16. ríjna ryllskou Jednotu doposud nemáme; i nám bylo s mno- 1887 do 8, brezna 1888 dvę osady jsem spravoval, hými prekáikami bojovati. Lid náš, ackoliv zpęvu totii zdejší a Lšténskou a ie pro mnoho práce v du- milovný, ve zpęvu se vyznajicí, nenalezal obliby na chovni správę ani tolik casa mnę nezbývalo, abych zpęvu Rehorovę, který jsme zavedli. Nei neclivme | ||||
|