|
| ||||
| ||||
|
k,,Itolick oll posv'fttuo1i
Gyrillgké. 1888, Rocliík XV, F. J. LEHNER. Cislo 6. Rozširuje se „musica sacra"9 Napsal František Paško. Na všech stranách naší milé vlasti po- o církevní hudbę se urovnává a lepší. Jako cíná uz svítati. Paprsky ranního slunce uz v jiných oborech zivota verejného, tak také vzešly a pozlacují mnohý chrám na vrchu zde nękolik zásadných neprátel a protivníkű stojící; ano vnikají svým ozivujícím svitem z pocátku svűj krivý náhled jako troubou i do údolí, aby také zde nastalo pravé svętlo do svęta rozhlásilo: »Ten církevní zpęv, denní, aby také zde našla svűj útulek stálý ten chorál, to tukání not, to ze je zpęv? v pravdę posvátná hudba chrámová. Pred- Dejte nám s takovým zpęvem svatý pokoj !« sudky, mylné náhledy o ryzosti kostelního Uprímní však dęlníci nedali se planým tímto zpęvu vstupují jako chműry nocní do po- hlasem ve své horlivosti pomásti ani ohlu- zadí, nevkus staré pokazené hudby vzdy více šiti, a ejhle! rady mladých bojovníkű za mizí a to v naší dobę, kdy tak mnoho do dobrou vęc cím dále tím více mohutní, roz- nevęry a nákazy mravní stęzováno si bývá. máhají se jako po rojení a — kriklounű, Pűda pod nohami Cyrillistű svędomitých se coparű a milovníkű té zesvętacelé hudby šírí a upevńuje. Jednotlivé chrámy s pre- hezky ubývá, ano, kterí tu a tam ještę jsou, sným zpęvem církevním; jez povazujeme pocínají se uz stydęti a ukrývají se, vę- za stálice na ceském blankytu jednot Cy- douce dobre, ze pokrok vítęzí. Jak se casy rillských, pribírají vzdy více a více planet, męní! S dvojnásobnou pílí aby pracovali sousedních to kostelű menších, v nichz Cyrillisté, tof pobídkou dűtklivou. Hospodin, »musica sacra« oblibovati si pocíná. Mnohá u nęhoz neustále za své vęrné náš zemský svatynę mohla by se chlubiti krásným cho- patron, sv. Cyrill, oroduje, zehná patrnę na- rálním zpęvem a dáti se vepsati v katalog máhavým pracím, Hospodin bude téz ko- jednot Cyrillských, a co jako na zaprenou runovati za horlivost a pricinęní nezištné a provozuje, bylo by pak konáno úpiným svędomité krísitele, pęstitele i rozširovatele jménem, firmou otevrenou. Pisateli tęchto posvátné hudby. rádkű jsou nękteré kostely povędotny, v nichz »musica sacra« nalezla útocištę, ba jiz také A tak dozijeme se, dá Bűh, doby, kdy obliby, ale marnę hledá jména jich v se- nastane jasný den po všech ceských chrá- znamu Cyrillských jednot.*) Verejné mínęní mech, kdy zaplane zárivé, nikoliv palcivé slunce, jez libę usmívati se bude nad vzkrí- *) Cecelice za St. Boleslavou na Litoméricku.šeným ceským chorálem. | ||||
|