|
| ||||
| ||||
|
— 42 —
Páté exercicie Cyrillské. Napsal F. J. Lehner. (Dokoncení.) Papez Sergiuš (t 700 stanovil, aby osvojí si, co v srdci jeho jiz zije. Treba »Agnus Dei« od duchovenstva i lidu vę- pouze okopati pűdu, aby z korenű v zemi rícího zpíváno bylo. Z uvedeného rozkazu ukrytých vyrazila a vypucela rajská kvętina. opętnę se spatruje, kterak církev o to usi- Prátelé CyrilAtí ! Nechat brzy a všudy po luje, aby i shromázdęní krestané zpí- dędinách a luzích vlasti naší vypucí ta vnadná vané mši svaté obcující zpęvem svým úcast- kvętina. Sobecnęním chorálu obrodíte nili se tajemné ebęti. Nápęv jest tak jedno- nejen hudbu posvátnou, nýbrz také smýšlení duchý, ze se mu lid od pęvcű hravę priucí, katolické. Za drívęjších vękű ve vlasti naší a opakuje se namnoze v jednotlivých od- kazdý vzdęlanéjší męštęnín latinou rozprávęl, stavcích trojího Agnus. Zde ani latina proc by na sklonku osvíceného (!) devate- zpęvu obecnému na závadu není, jelikoz náctého století nebylo lze osadníky priuciti kazdý krestan z litanií rozumí slovűm »Be- nękolika latinským slovűm a vętám, jejichz ránku Bozí, který snímáš hríchy svęta«. preklad jiz kazdý ví a zná. Náš vzdęlaný Stací tedy, kdyz duchovní správce pri vý- rolník a remeslník po príslušném výkladu kladu lid upozorní, ze »Agnus Dei« jest porozumí dobre tęm myšlénkám a slovűm, »Beránku Bozí«. Tęch nękolik slov latin- která pri zpívané mši sv. chorálem pronášeti ských, jejichz preklad lid z pamęti zná, bude. Nezádá se na nęm, aby papouškoval, snadno si zapamatuje. Zpęv tento zboznou nýbrz má latinou zpívati, co prekladem mu vroucností provanutý a v posvátné chvíli itlumoceno bylo. Kdyz v letech pachole- úkonu liturgického ú s t y v e š k e r é h o 1 i d u ckých jsme ministrovávali, jadrnę nám ta jednomyslnę tlumocený — jaká to krása! latina od rtű odpadávala a za let študent- Prátelé Cyrillští ! Chorá 1 jest obecný m ských ony prvotiny humanitního vzdęlání zpęvem církve katolické. Ucińte jej nám na škodu nebyly. Co zmohl hoch, do- opętnę obecným zpęvem lidu kato- káze s vętší dűkladností jinoch a muz, dívka lického pri zpívané mši svaté. S»Agnus a zena. Chorál gregoriánský s obe- Dei«, jemuz z prekladu kazdý rozumí, tak cniti, bud nyní predním heslem snadno lze pocíti. Veškerá školní mládez Cyrillským. hravę se tomu priucí v jediném cvicení a Tretí »Agnus Dei« zakoncuje se prosbou od ní za krátkou dobu lid všecken si to za pokoj a klid duševní, »dona nobis pacem«, osvojí. K trojnásobnému »Agnus Dei« pri- které teprv v pozdním stredovęku za »mise- cińte pak trojnásobné »Sanctus«, které rere nobis« nastoupilo. V Lateránském téz kazdý v prekladu zná. A kromę uve- hlavním a rriaterském chrámu Pánę církve deného lze lidu hned pri pocátku mše svaté katolické zpívá se az dosud i po tretím úcastniti se zpęvu strídavę se sborem pę- »Agnus Dei« »miserere nobis«. veckým v »Kyrie eleison« tím spűso- Korí-li se veškeren lid Beránku Bozímu bem, ze osada v chrámu Pánę shromazdęná pred svatým prijímáním tak dojernnę troj- za bohatými neumami, které sbor pęvecký násobným. »Agnus Dei«, po prijímání sbor na kruchtę anebo pred oltárem zpívá, strí- liturgický díky vzdává jemu chorálem »C o m- davę druhé »Kyrie eleison«, první a tretí m u n i o«. Jest to zpęv prastarý. Jiz apo- »Christe eleison« a opętnę druhé »Kyrie štolské konstituce narizují, aby mezi pri- eleison« vkládá a to nikolivęk umęlými ne- jímáním lidu vęrícího se zpívala slova zalmu: umami, nýbrz recitativnę na jediném, zá- »Gustate et videte, quoniam suavis est do- kladním tónu. Jestlize pak všickni prítomní minus«. Byla to píseń vdęku a lásky. Starý i k responsoriim mešním prizvukovati verš Communia v chorální m š i z á d u š n í budou, více neb ménę lhostejní diváci pro- dosud se zachoval. Na den sv. Vavrince męní se v horlivé spoluúcastníky nejsvę- zpívá se Communio: »Oui inihi ministrat, tęjší obęti, jakých církev katolická kolem me sequatur: et ubi sum ego, illic et mi- stolu eucharistického míti zádá. A ku do- nister meus Brit« z Commune unius Mar- cílení zámęru církevního takového významu tyris. Vykupitel slibuje vęrnému sluzebníku nevyzaduje se ani dlouhé prípravy, svému odmęnu nejkrásnęjší — nebe a sebe. ani nęjaké zvláštní umęlosti. Stací, aby Slova Communia jsou nazvíce krátká, duchovní pastýr osadu svou zasvętil v nad- jedna nebo dvę vęty. Nápęv jest prostý prirozenou krásu a hluboký význam vzne- a jednoduchý, prekvapující mnohdy závęr- šené liturgie katolické. Zbozný lid náš do- kem, vyjadrujícím klid duševní, vniterné jműm krásy liturgické tak prístupný snadno uspokojení, blazenost. Tot dozvuk, kterým | ||||
|