|
| ||||
| ||||
|
— 43 —
liturgie koncí. Finale dramatu vyznívá mí- dűlezitým a vznešeným úkolem rem a blazeností. Obecné Jednoty Cyrillské. Dopovędęl jsem o chorálu pri zpívané Pokracováním rozpravy o chorálu na- mši svaté, co strucnę ze stanoviska h i s to- dešlo poledne. rického, umęleckého, krasoumného Odpoledne shromázdili se veškerí úcast- a praktického ríci se dalo. níci exercicií Cyrillských v Rudolfinum, aby Zadíváme-li se v duchu ještę jednou si prohlédli a slyšeli nejvętší a nejlepší var- prehlednę po všech tęch krásných zpęvech, hany Prazské, k cemuz reditelství Rudolfina po tęch melodických pokladech zde nahro- ochotnę svolení udęlilo. Varhany jsou mistr- madęných, jejichz vzácnou cenu vlastním ným dílem, zhotoveným dle nejnovęjších názorem jsme právę poznali, duše naší výzkumű a zkušeností varhanárem W. Sau- zmocńuje se lítost a roztrpcenost, erem ve Frankobrodę nad Odrou ; mají lzdyz si vzpomínáme, co v kostelích našich trojnásobný manual a 5o registrű. Za stroj męstských a vesnických nastoupilo na místo zasednul profesor Josef Foerster, s veš kerou chorálu. Jaká hojnost pozehnání rozlila by se mechanikou jiz obeznalý, predvádęje nej- opętnę po osadách krestanských, kdyby vzne- prvé jednotlivé hlasy, napotom rűzné kom- šeným nápęvűm tęmto dostalo se opęt plat- binace registrű improvisovanou hrou v pravdę nosti príslušné, kdyby chorál posvęcujícím vli- mistrnou, pripraviv takto veškerému po- vem svým zase hýbal útrobami vęrících, kdyby sluchacstvu nezapomenutelný pozitek umę- zase mu bylo rozumęno, kdyby opętnę i lid, lecký, nacez objasńoval vnitrní ústrojnost pokud lze, jako druhdy téz nyní jej pro- velkolepého nástroje hudebního, dopustiv zpęvoval! VzdyE jednoduchý, prostý i jednotlivým odborníkűm, aby za stroj za- a zpęvný chorál jest právę lidu o b e c- sedli a o výtecnosti jeho se presvędcili. n é mu tak snadno prístupný, vyjímajíc snad Z koncertní sínę provedl zpravodaj hosty jediné Graduale, které beztoho cvícený sbor obrazárnou a museem prűmyslovým, jakoz s ostatními cástkami Propria prednáší. O r- i jinými prostorami Rudolfina s laskavým d i n a r i u m mešní ]ze všalc snadno zpí- svolením kompetentních predstavenstev. vati c e l é osadę. Není také at;i treba, Za návštęvy této priblízila se sedmá ho- aby osada umęla zpívati c e l é Ordinarium dina a šli jsme spolecnę k Dominikánűm Missae. Pro pocátek stací jedna mše, nej- do kostela sv. Jiljí, kde zpravodaj poze- lépe »Missa in festis solemnibus«, hnání męl, pri kterém škola Cyrillská pred- nad jiné vynikající zpęvností a vzletem, nesla litanie Lauretánské od zvęcnęlého P. l; níz hodí se III. C r e d o. Kdyz v chrámu Pavla Krízkovského. Pánę zdomácnęla, mozno pricviciti mši »i n Tklivou pobozností vecerní skoncil se festis duplicibus« v Ordinarium na druhý den tridua Cyrillského. p r v é m místę otištęnou, k níz sluší I. C r e d o. Jakmile obę sobecnęly, lze pro svátky Ma- III. rianské nacviciti prvou mši »B e a t a e M a- Kdykoli exercicie Cyrillské v Praze se r i a e«, posléze pak pro celou dobu adventní konají, bez návštęvy Emaus nebyly by do- a postní mši »in dominicis Adventus konalé. Kdo treba jen jednou byl prítomen e t Q u a d r a g e s i m a e«. Ctvero mší tęchto lconventuální mši svaté a nešporám v kostele stací pro veškeré období roku církevního. lclášterním, chorálem jiz nikdy více nepo- Nacvicí-li se pozdęji i R e q u i e m, neschází hrdne. Komu se chorál dosud nelíbí aneb kdo niceho více. A toho lze docíliti na kazdé, má nęjaké pochybnosti a predsudky, zajdi i té nej menší, nej chudobnęjší a nej- si nękolikrát do Emaus a bude svętlo. Do- odlehlej ší vesnické osadę, kde du- jem chorálu kromę vzorného prednesu zde chovní správce a ucitel o to se zasadí. i tím se zvelicuje, ze se zpívá na místę li- Které skladby jsou s to, aby predcily tyto turgicky stanoveném — v choru prímo prastaré, ctihodné, posvátné, liturgické me- pred oltárem, na nęmz obęt nejsvętęjší se lodie i hudební cenou tak vynikající? Tvár koná, a to pęvci církevními, rouchem katolíka studem se rdí, vzpomíná••li si, jak reholním odęnými. Toho i onoho chorál nuzné a ohavné bývají surogaty, které v ka- k u d o p 1 n ę n í vyzaduj e, aby se totiz zpíval tolických chrámech pri obęti nejsvętęjší sborem pęvcű liturgickým rouchem zaujaly místo chorálu církevního. odęnýchpredoltái•emv choru kostela, Hanbu tuto odkliditi tak, aby A jelikoz kazdý chrám Benediktinű Emaus- kromę smutné a odstrašující vzpo- ských míti neműze, treba jest Benediktinű mínky nezűstalo po ní zádné, ani t. j. chvalopęvcű k tomu si vytvoriti. Jako nej nepatrnęj ší stopy, j est velikým, ve všech jiných oborech zivota nábozenského | ||||
|