|
| ||||
| ||||
|
— 53 —
tercii. Tonus V. (lydický, F—F) sníží se o malou tercii. Tomus VI. (hypolydický C—C) zvyší se o velkou sekundu. Tonus VII. (mixolydický G—G) intonuje se níže o velkou tercii neb quartu. Tonus VIII., jak pravilo se, zůstává v přirozené poloze. Klíčem udává se tedy jen poloha půltonu. Výška intonace jest r e l a t i v n í . Intonuje se tak, aby všichni zpěváci pohodlně hlasem přirozeným bez namahání vystačili. 4. Noty chorální jsou trojího druhu První s čárkou po straně jest nejdelší (1 o n g a) ; druhá, čtverec bez čárky, jest délky prostřední (b r e v i s) ; třetí, čtveree na příč postavený, jest nejkratší (semibrevis). Byla-li by první c, jest druhá d a třetí ,0; čili lépe ještě, první druhátřetí Je-li více not spojeno, n. p. -~!-*= ; postraní čárky neznačí zde noty dlouhé (longae), nýbrž úzké spojení not krátkých• (breves) na jedinou slabiku. Čárky spojovací mají' v tom případu tentýž význam, který se v nových notách znamená obloučkem, n. p. =R V takovém úzkém spojení zpívají se noty b r e v e s obyčejně velmi rychle. Jest-li že v chorální knize na s l a b i k u dlouhou, která v textu znamenána jest čárkou nad vokálem, připadá nota brevis, dá se jí přízvuk a vydrží se déle, než třeba i více not breves" nad jedinou slabikou bezvučnou spojených. Nepřipadá-li na notu dlouhou.(longa) slabika akcentuovaná, vydrží se jen bez přízvuku. 5. P o m 1 k y jsou čtvery : _1=~j= ; prvou znamená se zakončení, druhou odstavec, třetí obyčejný oddech, čtvrtou lehká a rychlá přestávka, kterou melodie. nijak se nepřerušuje. 6. C u s t o s stojí na konci každé řádky, aneb kdykoli se klíč mění a oznamuje již napřed (odtud důvtipné pojmenování custos — hlídač), kterak se nazývá následující první nota na novém řádku aneb v změněném klíči. Případ první lze objasniti krátce. 4. řádek str. 17* Graduale Romanum D. p. končí __=•,k-=á_= s F G G ; následující řádek pak počíná __-e s D Custos Christe Domine oznamuje tedy zpěvákovi již na konci řádku čtvrtého první notu řádku pá- tého, aby bezpečněji zpíval a na následující interval se připravil. Větší dúležitosti má „custos” v případě druhém. Melodie chorální jest totiž někdy takového objemu, že jeden klíč při čtyrřádkovém systemu nevystačuje. Tu přeloží se a) bud t e - týž k 1 í č o jednu neb více linií hloub neb výše n. p. Grad. Rom. pag. 21* mise-re-re no-bis. Qui tol-lis C klíč sestoupil po skončeném ,miserere nobis°` s třetí linie na druhou. ,nobis`° končí s D. Kustos nad čtvrtou linií znamenaný ohlašuje, že následující nota při trans-ponovaném C klíči nazývati se bude F, ačkoliv na téže mezeře s notou předcházející se nachází. Změnu tu spůsobil tentýž klíč o linii hloub pošinutý. Bude se tedy zpívati mise - re-re no-bis. Qui tol-lis b) anebo se m ě n í F klíč v C klíč, neb naopak. N. p. Grad. Rom. pag. 297 e-li- mi-nat. Quod in coena F klíč na druhém řádku mění se v C klíč na třetím řádku. „Eliminatu končí s G. „Custos°” oznamuje, že následující nota bude se nazývati D. Nestojí vlak natt čtvrt; | ||||
|