|
| ||||
| ||||
|
katolickou pOSV,at11011
Cyrillské. F. J. LEHNER. 1888, Rocuík XV. Císlo 8, _ '///////y///Y-Y///%//T/////f%/%f/.//i////-~y//~j,.cy~/q////-/ f/lrfi/%a9/////////Ní%%A/~//?/////.Y// ,Y/I~M//////~////O////////////%////Y%/% II. Liturgická škola Cyrillská. Z p ę v 11 t u r g i c k ý nelze mysliti si bez t. Zpęv liturgický býval dvojí: liturgického sboru pęveckého. Vzo- zpęv umęlý a zpęv obecný. rem takového sboru jest rímská škola pę- Kromę zalmű a hymnű smęl lid prizvu- vecká, »schola cantorum«, sv. Reho- kovati téz pri snadnęjších zpęvech mešních. r e m zrízená. Znamenitý restaurator liturgie Títn byl lid mnohem tęsnęji a zivęji poután znal ovšem a vędęl, jaké místo zpęvu a k oltári. pęvcűm v liturgické bohosluzbę vykázati se Na tomto širokém, rádném základę zpęvu sluší. Jemu bylo téz nejlépe posouditi, ceho obecného vynikal tím jasnęji a skvęleji umęlý zachování a pęstování vlastního zpęvu se zpęv školy pęvcű cvicených. Zrízení toto stanoviska hradebního vyzadovalo. Š'.:ola jeho bylo ještę ve stredovęku; za posledních pęvecká jest ovšem vzorem veškerých ko- teprv vękű odcizilo se nám. Není zádných stelních škol pęveckých a tudy i škol Cy- predpisű církevních, jimiz by se úcastenství rillských. lidu na zpęvu mešním nemozným cinilo;*) O »š k o l e s v.-R e h o r s k é« rozhovoril tęzkosti dluzno hledati mnohem ménę v ná- se redaktor o'~šírnę v XIII, rocníku »Cyrillaa pęvech chorálních, nýbrz jinde. Obratný (str. 7., 9., 17., 25., 33.). Vylíciv nejprve sbor pęvecký povznášel a podpo- zivotopis velikého zakladatele chorálu gre- r o v a 1 b y z p ę v 1 i d u, aby neklesal a dű- gorianského jakoz i rád školy pęvecké od stojnosti bohosluzby na újmu nebyl. Škola nęho zrízené, doprovodil ctenáre do basiliky a z p ę v j e j í zplodila by opętnę v ę t š í Lateránské, kde papez právę velebnou li- vzájemnost s lidem, stala by se po- turgii konat. Poutník zde s obdivem patril p u 1 á r n í a byla by ochránęna pred osamo- na velkolepé drama, které pred ocima jeho cením. Má-li lid nad liturgií opętnę posvát- se odehrávalo, kochaje se v krásách slav- nou radost míti, dluzno mu umozniti úca- nostní bohosluzby; vlastníma ušima naslou- stenství na posvátném úkonu. Bude-li mu chal posvátným zpęvűm, jimiz »schola can- volno Ordinarium missae se školou spolu torum« dęjství nadprirozené doprovázela. zpívati, bude úcastenství zcela jiným a zi- Z vlastního názoru lze tudy snadno upraviti si obraz liturgického sboru pęve- *) Concil Baltimorský 7866: Valde exoptandum esse censemus, ut .. , paulatim major saltem pars ckého, — liturgické ,~koly C y r i l l s k é. populi secundum primitivae ecclesiae adhuc in variis Aby se však nezdálo, ze redaktor pro- locis vigentem usum vesperas et alia similia cum mi- náší se zde o vęci, v níz osobnę tolik si nistris et choro decanture addiscat.« Za véc veleiádoucí oblibuje, uvádi svędka nestranného P. A m máme, aby ... poznenáhla aspoń vętší cást lidu dle obyceje prvotní církve na mnohých místech dosud broze K i e n l e, který píše o »církevní zachovaného priucovala se zpívati nešpory a podobné škole pęvecké« jak následuje: zpęvy s duchovenstvem a chorem. | ||||
|