|
| ||||
| ||||
|
— 60 —
apoštolűm slovanským, na pocátku pouti necháme dítky i zde zpívati bez prűvodu Velehradské, na rozloucenou s Velehradem; varhan, abychom nespűsoby a poklesky, píseń o sv, andęlu strázci, o sv. andęlích jichzto se nękterý pęvec snad ještę dopouští, a hymnus nešporní; na den jména Panny snáze postrehli a napravili. Kdyz takto píseń Marie 2; o sv. Ludmile; na den sv. Vác- všestrannę vypilována jest, kdyz všichni slava ke mši 2 a písnę svatovácslavské 2; zpęváci kazdou vętu soucasnę zacínají a sou- hymnus nešporní na den posvęcení chrámu casnę koncí, slovem : plyne-li zpęv jiz jako Pánę a na slavnost všech svatých s písní; z jednęch úst, pak teprve necht pridají se o sv. Martinu, sv. Klimentu, sv. Katei-inę; l; nęmu varhany. Tu pak treba zase pri- hymnus nešporní o sv. apoštolech vűbec, hlízeti hlavnę k tomu, aby zpęv a varhany na den sv. muceníka, sv. vyznavace biskupa stejným krokem vedle sebe krácely, zejména z, sv. panny a muc, z, svętice, která ne- aby varhaník nemusel pokazdé s prvním byla pannou. Kesponsoria. Hymna papezská akkordem na pocátek zpęvu nęjakou vte- a národní. rinu cekati. Aby dílo takové bohatosti a rozmani- 3. Mezi tím, co mládez ve škole nové tosti v zivot uvedeno bylo, treba jest mou- písni se ucí, promluví duchovní správce drého návodu, kterak lze pri zavádęní a k farníkűm s kazatelny o vznešeném úcelu cvicení si pocínati. Ani toho zkušený Ludvík a potrebných vlastnostech zpęvu kostelního. Holain neopominul. Praví v úvodu : Úcelem zpęvu církevního jest: pi•ispívati »Ponęvadz »Úpiný kancionál arcidiecése k rozmnození slávy Boií a ku mravnému olomoucké« po stránce zpęvné dílem témęr povznešení a zušlechtęní vęrících. 'Lpívajíce naskrze novým jest, nebude mozno vedle písnę nábozné prinášíme Bohu jednak po- nęho uzívati zároveń kancionálű drívęjších. vinnou obęt chvály a díkűv, jednak chceme Ze však lid moravský s lenihou Becákovou, vyzádati sobę na Pánu Bohu potrebných jiz mnoholetým výhradným uzíváním na milosti. Není tedy píseń kostelní lec zpí- dobro uvyknul, nerad se bude louciti, jest vanou modlitbou. Tato její povaha zádá ne- na bíledni. Uvádęj ícím nový kanci- zbytnę, aby píseń chrámová byla jednoduchá onál bude tudíz pocínati sobę s ná- sice a prostická, ale zároveń i vázná a ve- lezitou opatrností, aby nevzbudili lebná, významná a zvroucnęlá, aby tudíz ani nechuti a odporu se strany sešedi- ve slovę ani v nápęvu neobsahovala nic ,vęlých milovníkű starého kancio- malicherného nebo titęrného, nic lehkováz- nálu proti »tęm novotám«. I nebu- ného neb laškovného, nic svętáckého nebo deme zajisté káráni z neskromnosti, polo- trivialního. Avšak pri vší váznosti a veleb- zíme-li sem nękteré pokyny, jez v té prí- nosti nemusí píseń chrámová vésti sobę cinę cerpali jsme ze zkušenosti vlastní i cizí.vzdy a stále jen smutnę a zasmušile, anobrz i. Neodstrańujme zádné oblíbené písnę zádoucno jest, aby ob cas i vesele — svatou staré, byt i dosti chatrna byla, dokud ji veselostí — sobę zajásala, aby zpívající obec lepší novou písní nahraditi neműzeme. k radostným a nadšeným chválám Bozím 2. Pri nesnadném podniku, jakým ob- roznítila; vzdyt »veselého dárce miluje Bűh«. rození. a zvelebení zpęvu kostelního bez od- Všem pozadavkűm, které shora uvedeny poru jest, vede k zádoucímu cíli zvolna jsc,u, chce »Úpiný kancionál arcidiecése sice, ale za to zcela bezpecnę, cesta jediná. Olomoucké« jakoz i pęvce »Prűvod varhan« A tou cestou je škola. Ve škole má s uci- co nejcokonaleji v}'hovęti; kromę toho má telem knęz budoucí obec v ruce: bude-li touto sbírkou nápęvű vráceno býti lidu na- tam zpęvu církevnímu nálezitá péce vęno- šemu vzácné dędictví po otcích, pi-ebohatý vána, dospęje casem pokolení, jez dojista poklad mistrných a ryze církevních melodií, vyhoví všemu, co jen mile od církevního jez mu neprízeń doby takrka násilnę byla zpęvu lidového ocekávati smíme. A kterak vyrvala. asi męli bychom ve škole pri pęstování 4. Uslyšíce farníci pri spolecných sluz- zpęvu kostelního sobę pocínati, bychom se bách Bozích své malické zpęvem tak vele- s kýzeným zdarem neminuli? bným chválu Bozí hlásati, kterí z nich sobę Prednosta školy, dorozumęv se s du- rádi zazpívají, sami se prihlásí, ze by se chovním správcem, vybere z »malého kan- té pękné nové »notę« téz rádi naucili. I o- cionálu« nejprve nękterou snadnęjší píseń, známí dp. farái• : »Kterí z dospęlých by se která se hodnę uchu zamlouvá, ale dosud té nové písni nauciti chtęli, necht ostanou na farní osadę testem i nápęvem neznáma po sluzbách Bozích na chvíli v kostele.« -- jest. Pp, ucitelé naucí jí záky po trídách, A tak nemine nękdy ani 14 dní, a nová, nacez sejdou se všechny trídy do kostela ušlechtilá píseń jest na farní osadę zave- mimo bohosluzbu ke zkoušce generální. Zprvu dena. Jindy, zvláctę tehdy, má-li píseń více | ||||
|