|
| ||||
| ||||
|
— 62 —
clánku ani zmínky; pana spisovateli se, stelních písních pi-íliš vázným, loudavým, jedním slovem receno, nynęjší zpęv chrá- a mládez — tot ucinęný pohyb, zivá voda, mový vűbec nelíbí, a na místę, aby nęco pruzný vzduch! Proto navrhuje: »Dejte ko- navrhoval, zavrhuje vesmęs všecky nynęjší stelním písním jen jiné nápęvy a máte písnę, které školní mládez v kostele zpívá, hádanku rozluštęnou, proc naše dęti nerady i táze se ku konci, jaké budou tedy ty a casem nehezky v kostele zpívají.« naše nové ]costelní písnę pro mládez, a kdo Co se nápęvu našich starých kostelníchi a kdy a jak bude mládez školní zpęvu chrá- písní dotýce, známo jest celému svętu, ze movému vyucovati? se jim nápęvy písní jiných národű hned Chtęl-li p. spisovatel clánkem svým toho ta!: nevyrovnají. docíliti, aby ucitelstvo o této zálezitosti Vázné jsou ovšem tyto nápęvy; zpí- premýšlelo, ano i verejnę o ní pojednalo, vají-li se snad nękde loudavę az do ítmoru, dosáhl úcele svého; neb vida, jak nesprávnę, toho jest vinen reditel kűru; proc jinak krivę o našich ceských, kostelních písních a lépe nenaucí lid zpívati? Zpcv lidu musí soudí, a jak nepravou cestou bychom krá- se ríditi dle i•editele kűru a nikoliv naopak. celi, kdybychom se dle úmyslu p. spiso- Ceská píseń potrebuje tempa rychlejšího; vatele rídili, umínil jsem si o této vęci pro- nechá-li se lid zpívati, jak snad byl uvykl mluviti. a jal; se mu líbí, pal; ovšem takový zpęv P. spisovatel prišel na své cestę kdesi nestojí za mnoho. A máme-li my Cechové do kostela. Varhany spustily »Zde v skrou- písnę, ze se jim písnę jiných národű nevy- šenosti padáme«; avšak pi-ítomná školní rovnají, proc bycho.n je jinými nápęvy mládez nezpívala, ac zpęvnícky v rukou opatrovali, kdyz se velebnosti nápęvű jejich męla. A proc ze nezpívala? Inu cekala, obdivujeme? az prijde »dobrý zpęvák« mezi ni a zpí- ' e p, spisovatel touzí po jiných ná- vati pocne! Konecnę ku konci mše sv. pęvech, myslím, ze toho prícínou bude asi prišel, a aj, jaký to div: z pocátku zpíval neznalost nápęvű starých písni; neb uvádí prý sám, pak se k nętnu pridali dva, tri nám za vzor písnę »Ach műj nejsladší Je- záci a na konec zpívala veškerá mládez, ze iíši« a »Mé jsi potęšení.« byla radost poslechnouti. I táze se, kdo ze Právę tyto dvę písnę nemají ani stínu v té vterinę to spűsobil, ze veškerá mládez z nápęvű starých; obę povstaly na pocátku zpívala? Odpovęd: Jediný byl to zák. Proto minulého století, a slova i n ipęvy jejich praví dále: »Jen potrebí jednoho zpęváka ukazují zrejmę na ducha jiz valnę neceského. dobrého, ostatní se najdou hned; cvicme Písnę našich bývalých literátű a zvláštę alespoń jednoho záka dle not zpívati, po- písnę rorátní jasnę nám ukazují, jaký duch sadme ho mezi ostatní záky a spusttne má vanouti nápęvem, má-li to býti nápęv píseń: za chvíli uslyšíme zpęv sborový, písnę ceské. Nápęvy starých, ceských písní mnohohlasný.« skládali muzové vęrou nadchnutí; nápęv té Jsem celý udiven po prectení tohoto které p ísnę plynul jim z hloubi duše, z pl- návrhu! Kdo chce ve chrámé docíliti zpęvu ného presvędcení; co zpívali, tomu vęrili. sborového, mnohohlasného, ten nemusí nic Nemohu pochopiti, jak műze nyní leckterý jiného dęlati, lec jediného zpęváka vycvi- skladatel, který do kostela, snad co vyšel citi! P. spisovatel myslí snad zpęvem sbo- ze školy, jaktęziv neprišel, a prišel-li tam, rovým, mnohohlasným pouze zpév ten, pri nešel tam k voli poboznosti, nýbrz k v%li nęmz veškerá mládez jednohlasnę zpívá ; zábavę a jak műze zid aneb »svobodo- avšak toho nikterak a nikdy nedocílíme, myslník« sloziti nápęv k písni kostelní ! To necvicíme li všecky záky, celou školu ve jest mi a zűstane hádankou, On ovšem műze zpęvu; bez cvicení není umęní. Hlavní obtíz sloiiti nápęv líbezný ; ale církevní neműze zpęvu kostelního vidí pan spisovatel v ná- býti nikdy, protoze se nezakládá na pravdę, pęvu; ten zdá se mu býti pri našich ko- na presvędcení. Cyrillská kronika. 0 Prazské hudbę posvátné. V 6, a 7, císle Rűznými okolnostmi pobádán ztrávil jsem letošní NVittových »Fliegende Blátter fdr katholische Kirch.- (t8W pašijový týden v Praze, abych byl svędkem Musika píše Vídeűský zpravodaj hudební 0. Miiller velmi vychvalovaného a velmi proslulého zpęvu cho- o Prazské hudbę církevní v clánku »Ueber Prag und rálního otcű benediktinských v Emausích. Dle všeho Wiena, jak následuje: co dríve jsem cetl a slyšel o zpęvu tomto, nesmęl | ||||
|