|
| ||||
| ||||
|
- 63 -
jsem ocekávání svému iádného násili ciniti, jelikoi šeti prastarý zpęv tento v podobę obrozené. Dojemné jsem vędęl, ie zpęv chorální na tomto místę doko- vzpominky probouzely se ve mnę, a prece vytrval nale a bezvadnę se prednáší. A skutecnę objevuje se jsem s nejvętším úcastenstvím. Byli to nejznamenitęjší zdc pred ocima a ušima kus klasicismu, z nęhoz sou- pęvci, svęzího krásného hlasu. Nenucený prednes, diti lze na dobu rozkvętu zpęvu tohoto. Jiz pohled pruznost okras dokazovaly, ze chorál nemozno vtę- na mnichy, pohyby jejich mezi zpęvem, které s vo- snati v pouta taktu našeho. Škoda desiti ltocliű (zákii jenskou urcitostí se provozuji, propűjcují celku kouzla benediktinských), jichz nebylo uzito k zádnému obli- mystického. V patrné snaze, úkol svűj dűstojnę a gátnimu výkonu, lec ku sesílení pri zalmech a re- váinę konati, jsou nadchnuti myšlénkou, aby povin- spousoriích, Kterak by se dalo docíliti krásného stri- nosti ulozené ucinili zadost s nejsvędomitęjší piísností. dání ! Rovnęz litoval jsem nepLtomnosli P. Ambroze A jen léto oUętovuosti v konání povinností lze pri- Kienle, duše celku. Právę o nęho nejvíce jsem se za- pisovati, ie chorál k lakové dokonalosti dospęl. Ry- jimal; byl jsem totiz pi'ed nękolika lety úcastníkem zost, vi'elost, piízvucnost, výrecnost splývají zde v je- prednášky jeho v jednotę Ambrosiáuské (ve Vichti), diný celek. Není to však pouhý zpűsob piednesu, co seznal jsem jeho methodu, doufaje, ie bude lze sto- chorál ciní zajímavým, nýbri také zevní riary, které povati ji nyní prakticky. Pozitek mi ušel. Aby také s nim se spojují. Tak na pr, hluboká úklona v .Gloria na varhaníka došlo, Uudii podotknuto, ze varhan se Patria, v níz trvají az do poslední slabiky »sancto,,, velmi ulívá, jez nemálo k tomu prispívají, aby ne- nacez opętnę jednim tempem se zvedají; dále zhasí- bezpecí monotonie predešlo se. Prűvod jest zde dua- nání veškerých svętel mezi »Christus factus est,,, tak ie lismus. Smíšenina staré harmonie s novou není nepri- jest v presbytáii úpiná tma. Vším tim zvýšuje se jemná a varhaník zná výborné smíšeninu tu zajíma- vnada, plodí se slavnostní dojem; vzdyt jsme si vę- vostí odívati. Mnohdy se zdálo, ze jest liberálního domi, ze cas, místo, scenické jednání na nás prímo srdce harmonického, neUof slyšel jsem nékolikrát ná- úcinkují. Totéz na jiném místę a za jiného casu ne- stupy D-moll do E-dur v rovném pohybu. Jelikoi do ;ímá organismus civní tou męrou. Prazané jsou také chorál v Emausích vętšinou varhanami se doprovází, dojműm tęm velmi prístupni; nebo neshledal jsem vpadání sboru a varhan rychle se dęje, má varhaník v iádném jiném chrámu tak cetnou návštęvu jako nesnadný úkol, chce-li sledovati zpęváka v presUy- zde. Navštívil jsem chrám po prvé o zpívané mši sv. teriu dosti vzdáleného. Varhaník a pęvci jsou tak tęsnę na zelený ctvrtek, Jelikoz Uenediktini zpívají chorál spojeni, ze jedním tęlem býti se zdají. Z nesmirnę dle vydání francouzského, byl mi ménę známým. rychlých prechodű, které jedva sledovati lze, pozná- Chci-li dle citu svého souditi, bylo to Graduale a váme, ze zpęvák nechce býti zdriován. Proto mivá Aguus Dei, co se mi nejvíce zarnlouvalo. Pozornost varhaník milo piílezitosti oddávati se volné obrazo- má celila nejvíce k okamziku, kdy knęz praefaci zpí- tvornosti, ac by se mnohdy odporoucelo, aby dlóuhé vati má, o které se praví, ie by byl Mozart celou pomlcky vyplńovaly se interludiem, chorální toninę svou slávu za to dal, aby byl skladatelem jejím. Zde odpovídajícím. V ohledu tom jest ostatnę i v Praze jsem však nenabyl piesvędcení o velkoleposti její, lecos prekonati. V nękolika kostelích slyšel jsem dle nebot celebrant, ac zpíval cisté, nepi'edníšel ji prece nezpűsobu hornorakouského na varhany tlouci, nikoli s onou vroucností, s pathosem, jaký jsem po pred- hráti, nesouvislou, trhanou slátaninu bez rhytmu. Kde cházejícím právem ocekával, Na Bozi hod velkonocní jest proslulá prazská škola varhanická ? Thematu toho slyšel jsem ji od pana kníiete-arcibiskupa hrabęte chtęl jsem se jen mimochodem trochu dotknouti, Sch nborna v dómu, který ji prednášel velmi váinę abych ukázal, ie i v Praze, męstę hudebním, vysky- a hlasem velmi sympatickým, a plece jsem nebyl s to jí se vęci reformy potrebné. Lze tudy tvrdíti, ie cho- shledati v ní nęco tato imposantnę velkolepého, aby rál benediktinű jest jako ovoce na stromę. Pętkrát mohla býti výmęnou za vęhlas, jakým Mozart slynul. úcastnil jsem se jejich bohosluiby, hodný kus práce Dle mého zdání sluší prednost dáti »Pater noster«, pro toho, který není právę iádným zarytým nadšen- které, ac praefaci podobné, clánkováním a nápęvem cem pro chorál; tak dokonale pi'ednášený byl by snad precé bohatęjší jest, — V hodinkách vecerních byly s to i Ernestinu z Bauduinu, kdyz ne zcela obrátiti, to lamentace, jez mne poutaly. Nebylo mi poslouchati prece však polepšiti. to ialostné będování našich zbędovaných' zpęvákű, A'yní obracíme kroky k dómu. Sv. Vít jest, jako Zpęv Uyl jednoduchý, lehký, ba ozdobný. Na zpűsob Hradcany męstu, kapitolem prazské hudby kostelní. perel zaokrouhlené malé melismy obepínaly jej jako Na dó nę zdají se míti piesvędcení, ze ponnl;nutí arabesky, a plece Uyl prednes úchvatný. Zde a onde k dobré hudbę kostelni má odtud vycházeti. Kéz by piipadalu mi, jako by sneslo mnohé místo ponękud tomu také tak bylo ve Vídni ! Nelze pochybovati, vętší táznosti, mnohá nota silnęjšího prízvuku, ze- kdyz odlesk odtud na jiné kruchty se vrhá. Co zde jmena ve výrazech zaloby nebo bolesti. Jsou to však a onde jsem slyšel, nebylo-li vše výtecné, celkem náhledy individuelní, kde posléze dle pojmutí obęma bylo velmi dobré, 0 Vídni dluzno ríci: Není sice stranám lze za pravdu dáti. Co vokalista u sv. Ulricha všechno špatné, celkem však jest to neslušné. —Tuto v Augsburgu zpival jsem sám lamentace. Zatím na- slušnost v provozováni hudby kostelní nelze piipiso- stal velký obrat reformou chorálu a ostatní hudby ko- vati vlivu sboru sv.-Vítského, nýbrz prirozenému na- stelní, a od té doby nenaskytla se mi prílezitost sly- dání Cechű, (v první pak ~ad Obecné jednotę Cy- | ||||
|