|
| ||||
| ||||
|
-64-
rillské, jejíi existence zpravodaji cizímu patrnę byla Pange lingua, Te lleunt (ve sluhu falso-bordone) a zamlcena. Pozn, red.); nebo hudebnę nadaní jsou Regina coeli, vše vokálnc (od Foerstra). Te Deum všickni. Jejich láska k hudbę stala se príslovím. — znęlo slavnostnę. Slcladba krásy aesthetické, pii tom Pod záštitou pana knizete-arcibiskupa Františka hra- nepríliš tęzká, tak ze ji kazdému lépe obsazenému Uęte Sch~nborna obrozuje se na dómę hudba posvátná sboru nejvicleji odporouceti ]ze, Na Bozt hocl Wittova męrou znamenitou. Zdá se, ze oko jeho bdí s prísností mše sv. Lucie. Introitus, Graduale, Communio cho- umírnęnou, aby hranice dovoleného se nep~ekrocily. rálnę, Offertorium »Terra tremuit« od K inena, Re- (Kdyby se dalo o Vídni totéi tvrditi !) Zpęv gregori- sponsoria clturální ctverhlasuę s harmonisací starou. anský, na který kníze církevní patrnę zvláštní dűraz (U praemoustrátű ˘Masnę s harmonisací moderní), klade, kvęte mezi bohoslovci męrou zcela znamenitou U Kriiovníkű zpívají se responsoria k praefaci, jak a bylo mi sdęleno, ze to má býti pan kooperator následuje: Lehner, který chorálu vyucuje. Nuze, gratulujeme panu repetitorovi. Námaha jeho, kterou v obęf prináší, od- męiruje se hojné výkony zákű jeho, které jsou ozvęnou horlivosti snahy jeho ve prospęch vęci církevní. »Can- - ý1-- tus gregorianus« stal se jim milou povinností, pie- Et cum Spi - ri - tu tu -o svędcením. Vidíme a slyšíme to. Kromę toho jest a t, d, 0 mši sv. Lucie Witi se, jest zbytecno. Budiz asi také sousedství benediktinű príkladem vábným ; mi dovoleno podotknouti jen tolik, ie nástroje hu- nebo spatril jsem tam mnozství knęzí. Jiná sila, která dební by ji nikterak nezachránily, kdyby byla nemęla neopomíjí o chorál pecovati, jest p, kanovník dr. Terš. ceny. Nástroje mají i v liturgické hudbę samostatnę Jemu kromę toho dękuje sbor sv,-Vítský téi za dar si pocínati, asi tak jako u Brosiga. Pokud vím, jest pękných varhan t$ hlasy opatrených a Riegrem zho- skladba myšlena vokálnę. Pęvecký sbor dobre obsa- tovených, Doznává-li sbor kostelní takové podpory, zený toho vystrojení nemá tieba, sboru špatnému pak nelze minouti se s prospęchem. niceho neprospívá. V pondélí velkonocní prednášela Kam se dospívá se sbory ochotnickými, ukazuje se Palestrinova ,Missa brevis«, kterou bohuiel pro se zretelné na lcntchtách Vídeńských. Vídeńský redi- návrat svűj slyšel jsem jen z polovice. Co však na oba tel kűru jest jin, vydán všanc, jednati dle vűle jejich, duy jsem slyšel, bylo vzorné. Jelikoi u sv. Vita jen jinak -- jinak zűstává na holickách. (Proc nezrizují sedmkrát do roka hudby nástrojné se uzívá, mezi tím pravidelné Jednoty? P. r.) Kapitola tato vyplńu;e vý- však mnoho chorálu se zpívá, bylo by lze pridęliti znamný list v dęjinách Vídeńských pomęrű církevnę- Introitus, Graduál a Communio pánűm kandidátűm hudebních. Ceho lze v krátké dobę dosíci stále usta- alumnátu, kterí chorál krásnę a slavnostnę zpívají. novenými zpęváky, o tom pękné svędectví vydává Uiitek, který by s praktickým cvicením byl spojen, Praiský sbor sv.-Vítský, z˘ clenű citajícf, za rízení dal by se v piíštím povoláni kazdým jednotlivcem kapelníka J. Foerstra od srpna m, r. jmenovaného. vzácnę vykoristiti. Choralisté, s jakými na kruchtách Pana arcibiskupa jakoz i veškerou kapitolu za;isté ra- se shledáváme, zpívají celkem chorál nedostatecnę, dostí to napliuje, kdyi kazdé nedęle naslouchá sboru ne-li zcela špatnę, jelikoi se jim nedostává jednak tak nadanému a vyškolenému. Foerster zná detailní znalosti textu, jednak církevního cviku, — Nápadným malbu skladby s nevšední dovedností sborem svým Uyl mi zlorád snadno odstranitelný, který povstává interpretovati, práce, kterou vykonati s to jest jen volným prístupem zevlujícího a švitoiícího obecenstva hudebník dűkladnę vzdęlaný, reditel jemného citu. na galerii chorovou. Neustálým vystupováním a se- Vynikání jednęch a ustupování druhých hlasű jest stupováním zpűsobuje se nejen hluk, nýbrz vyrušuje podminkou, která nikdy se nesmí opomíjeti ve sklad- se tím velmi sbor pęvecký. Kruchta naplńuje se zvę- bách kontrapunktických, mají-li zcela a dokonale davci, ktei'í klid zpęvákű ruší a prostory ubírají. Jeli- platnosti si zjednávati. Na tom zakládá se umęní redi- koi v uvedené zprávę zaujal jsem stanovisko zcela telské, které u Foerstra zejmena vyvinuto jest. Ve nepredpojaté a nestranné, bylo úcelem tęchto iádkű, Vídni vędęl bych jmenovati jen kapelníka na dómu, poskytnouti povzbuzení mladému zrízení, aby v umę- Preyera, profesora Krena a kapelníka Bóhma, kterí leckém pűsobení, jemuz se dostává vzácné opory pa- stejným pojímáním vynikají, ze tgg dűvodű však nem arcibiskupem a kapitolou sv.-Vítskou, neustával hudbu vokální provoz)vati nemohou a nesmí. Úcastnil a nezanikl ve všednosti, bez níz snad ani Praha jsem se u sv. Víta vzkríšení, o nęmz prednášelo se nebade, OBSAII: II. Liturgická škola Cyrillská. — Prűvod varhan k úpinému kancionálu arcidiecése Olomoucké, — Feuilleton : Z denniku reditele kűru, — Cyrillská kronika, S Uudební príloYoa císlo S. Veškeré drívęjší rocníky „Cyrilla`° má na skladę redakce „Cyrilla`Q v Šarlínę. Nákladem vydavatelovým. — Knihtiskárna Politiky v Praze. | ||||
|