| ||||
| ||||
-66
v nich se skrývá. Liturgie a zpęv liturgický d) Je-li pohotovę vętší sbor, n. pr, v se- jsou dűlezitým cinitelem vychování knęz- minári, kde zásadnę všickui zpęvu se úcast- ského. Zde objevuje se církev ve své ve- niti mají, nutné jest r o z trí dęní, aby se lebnosti a svatosti. nęceho docílilo. Z poctu zpęvákű hlasem 4. O pęveckém zarízení školy cho- obdarených a ochotných utvorí se škola rální lze poznamenati, jak následuje: dle vzoru rímského. Tu lze snadnęji vy- a) K udrzení zavedeného zpęvu cho- ucovati; sní se umozní zpívati jemné mo- rálního vyzaduje se mnohem ménę práce, dulace bohatých nápęvű. »Slzola« zpívá nez obycejnę za to se má. Vzdyt nápęvy strídavę se sborem obecným; udává presný jsou zpęvné a snadno vštępují se v pamęti; rhytmus, oduševńuje nápęvy a jest proti- opakují se kazdorocnę a vnikají kazdým váhou tęzkopádného sboru velkého, který rokem také hloub do mysli. Obtízné bývá by bez ní neudrzel se na výši úkolu litur- jen první zrízení, prvé zavedení cho- gickélio a hudcbniho. rálu. Chorál se odcizil lidu, zpęvákűm a Aby zpęváci v pocátcích nebyli odstra- reditelűm chorű. Predním pozadavkem jest, šováni a lidu neposkytovalo se, co mu príliš aby nácelník sboru, jemuz chorálu jest vy- cizým býti se zdá, lze v prvních dobách ucovati, sám jej znal a miloval. Pochopil-li voliti takové mešní zpęvy ordinaria, které sám podstatu jeho právę, nebude inu ne- v pozdęjších dobách povstaly a v pátém a snadno, aby i v jiných probudil nadšení a šestém tonu se pohybují. Páskou, která spojí lásku. llluzno tudy zpęváky tak dlouho pri chor s lidem, bude pęstování písnę obecné. dobré náladę udrzovati,. pokud se jim ne- Také melodicky bude prípravou na chorál. objevilo alespoń tušení o výtecnosti chorálu. Píseń obecná musí však zűstati písní lidu, Nejlepší obranou chorálu jest vedle dűtkli- nesmí se premęńovati ve vícehlasý zpęv vého doporoucení církevního krása jeho hu- umęlecký. Má se zpívati jednohlasnę, bez dební, souhlasnost s liturgií a ráz jeho mo- taktu a bez moderních diesí svým starým dlitební. mohutným nápęvem, rhythmem svobodným b) Nemalé dűlezitosti jest volba z p ę- jako hymny latinské. Písni obecné zűstaviti v á k ű. Opatrnou a štastnou volbou lze ná- a zachovati prostonárodní jednoduchost jest maliu velmi si usnadniti, v opácném prípadę pro pęvecký sbor jeden z nejtęšzích úkolű. pribývá mnoho plané a obtízné práce. Na POrdinarium Missae« jest stá- záku vyzaduje se: lým a pevným základem zpęvu cho- a) dobrý h u d e b n í s 1 u c h a smysl pro rálního. Jakmile pevnę se ujalo, lze cviciti hudbu; »propria«, která se pak co bohatęjší kvęty R) jasný, ohebný hlas; v prirozeném vývinu k nęmu pridruzují. zdraví, zádná náchylnost k chura- e) Budiz vęnováno dostatecného casu vosti, — dítę zdravé v dobre rízené škole pę- nacvicení zpęvű pro bohosluzbu. Ne- vecké si nejen neuškodí na zdraví, nýbrz dostací vyzpívati nápęv bezvadnę v inter- plíce si i sesílí; valech. Jest nutno, aby se zpívala s poroz- S) mezi vlohami duševními jest prede- umęním a tudy nálezitę se studovala. Stací-li vším zretel míti k zivé obrazotvornosti cas, odporoucí se -cvicení takové, aby zpę- a vnímavosti mysli. Chladní patronové pro vák skorem sám od sebe ducha ná- samý rozum málo prospívají škole pęvecké. pęvu pojmul a pochopil. Nejprve dáme s) Zbozná mysl. zpívati intervaly, coz jest cvicením pro slabší Pokud mozno, volme dítky, jejichz rodi- zpęváky; lepší zpęváci seznamují se mezi cové si ve 'vęci oblibují, dítky k horlivosti tím jiz s nápęvem; pak zpívají jednotlivé roznęcují; a dítky, o nichz se dá predví- cástky s textem; clánkové kupí se v urcitý dati, ze v pozdęjších letech ve sboru zű- rhythmus a jasné hudební tvary. Kazdá vęta stanou. Jak dalece do sboru chorálního lze zpívá se posloupnę jednotlivými zpęváky; pripustiti zpęváky, kterí po celý zivot co predchűdci ještę nejasným bylo, násle- s hudbou kostelní zcela jiného druhu se za- dující sluchem jiz se toho dovtípil a pri nášeli, rídí se okolnostmi. opakování se to opraví. Posléze ucitel vętu c) Reditel sboru nesmí vyhýbati se dű- predzpívá; nevyzaduje se k tomu zádného kladnému vyucování pęveckému, zvláštę výtecného hlasu, má-li jen cit a ovšem namáhavému. Není ani tak sucho- dovede-li vyjádriti zivot v nápęvu se ob- párné ani tak nudné, jak casto se za to má. jevící. Konecnę zpívá sbor spolecnę. Zpí- Jakmile zpęváci poznají výhody, které jim vání jednotlivcű jest nezbytné; z toho vyniknou, oddají se vęci s horlivostí. zpęvák nabývá tím samostatnosti. K opra- Pocitují, ze se k tomu vyzaduje vyšší zruc- vování chyb obycejnę odporoucívá se nejlépe, nosti pęvecké nez pri zpívání dle sluchu. aby po chybę hned se zarazilo a po strucném | ||||
|