|
| ||||
| ||||
|
-6g
cástka rocní ustanovila. Tak se stane po- a podle obtízí, pak, coz hlavní jest, podle męr z prevráceného prímý, a ucitel pak jmęní zádušního, necht se stanoví výše re- s vętší chutí bude se priciriovati o zvele- rnunerace. Kde dva ducliovní jsou, má var- bení hudby chrámové, bude vędęti, ze za haník v nedęli a ve svátek také více práce, to nęco má. Ten špatný pomęr at se co anyt dvoje sluzby bozí dopolední se ko- mozná nejdríve odstraní ! Vzdyt víme, ze nají. Kdyz tato otázka bude jen ponękud tęzko jest zadarmo nęjakou sluzbu od nę- upravena, zajisté ze reforma hudby kostelní koho jen zádati. Sejdou se brzy po jedno- pokvete, se rozšírí a také uspíší a jistę do- tlivých vikariátech porady, a tu pri nich koncí štastnę. Nuze ucili kazdý sec jest, mohla by se tato otázka, kterou jednou se uciníš to nejen k polepšení hmotného stavu musí hnouti, nálezitým spűsobem rozrešiti. reditelű kűru, nýbrz rozmnozíš tím cest a Bez duchovních to nepűjde nizádným spű- slávu Bozí ! sobem, tolik ví kazdý. Podle mnozství funkcí Klepy o staré hudbę recké. Sebral Rud. Mo)2taues. K pűvodu hudby hledíc, byli Rekové V starých dobách kvętla jen hudba po- toho pevného presvędcení, ze bohové zpęv svátná. Plutarch v kap. 27. dí, ze se pę- a hudbu vynalezli. stovala hudba jen v chrámech a jen ke cti V pojednání svém »o hudbę«, které bohű a heroű; co Rekové od bohű vzali, to Plutarch napsal a které jediným jest pra- z vdęcnosti zase bohűm zasvęcovali. A kdyz menem staré hudby recké, klade Soteri- tušili, ze rozhnęvali bohy své, zpęvem usmí- chovi v kap. 14. v ústa tato slova : »ne riti je hledęli. Homer v Illiadę, I. zpęv v. lidé, ale všemi prednostmi se skvoucí bűh 472, nám vypravuje, kdyz nastal mezi Reky Apollo jest vynálezce fléty i cithary. Dű- mor, tu synové statecných Achájű po celý kazem toho jsou chory a obęti, které pri den zpívali velebný paian, hledíce usmíriti zvucích flétny byly mu prinášeny, jakoz i Apollina dalekostrelného a ten s radostí Alkaeus ve svých hymnách svędcí. Socha naslouchal zpęvu jejich. Apollinova pak na Delu v pravici trímá Zpęv svűj doprovázeli Rekové na hudební luk a v levici sbor charitelc chová, z nichz nástroje, které lidstvo asi velmi brzy vyna- kazdá nęjaký nástroj hudební v rukou drzí, lezlo. Pozorovali, ze vzduch, štęrbinami pro- jedna lyru, druhá flétu, tretí syringu. Socha vívající, zpűsobuje zvulz a rovnęz ze i po- ta jest tak stará, ze za pűvodce jejího Me- vázka nęjaká, s obou stran napjatá, zvucí. ropovci se pokládají, kterí zili v dobách Toto jednoduché pozorování je vedlo k ho- Heraklea. V nejvyšší míre jest proto hudba tovení nástrojű hudebních, dechových i stru- úcty hodná, ponęvadz jest vynálezem bohű.« nových. Potud Plutarch, který tímto zajisté pravdu Dle udání Alexandra Polyhistora byl prý povędęl, nebo hudba jest nejvzácnęjší dar Olympos první, který do Recka prinesl Bozí, reci daný do vínku. Bűh dal clovęku nástroje strunové a Hyagnis prý první vy- rec, ne monotonní, ale zpęvnou, hudební. nalezl flétu. Jsou asi jmena tęchto vynálezcű Mluvíme ne v jednom tonu, ale v rámci asi mythická, ale historická pravda jest, ze jedné oktávy; však také dle náhledu Pytha- v Recku dvę školy byly, jedna pro nástroje gorova męl se i zpęv pohybovati jen v jediné strunové a druhá pro flétu, obę školy pak oktávę. A ponęvadz jest naše rec zpęvná, spojil Terpander ve školu jednu, tak na- jest otázka o pűvodu hudby totozná s otáz- zvanou lesbickou, na které v Peloponesu kou o pűvodu reci. Kdo za to má, ze rec zalozena byla hudba zvaná dorická. v pocátcích svých byla zvírecí, ten uznává Se zhotovováním hudebních nástrojű si tím téz vola a osla za nadaného sice, ale Rekové mnoho hlavy nelámali. Dle povęsti dosud nevycviceného hudebníka. Kdo však vzal Hermes sleorepinu zelvy a do predních uznává, abych se Šafaríkem mluvil, rec lid- dvou prirozených otvorű vrazil dva rohy skou »za nejvętší, nejdrazší a nejkrásnęjší kozy nebo sajhy, príckou nahore je spojil, dar Bozí«, ten uznává spolu, ze Bűh s recí natáhl struny a lyra byla hotova. Dutina i zárodek hudby clovęku dal. skorepiny byla prirozenou resonancí. V tom se tedy Rekové nemýlili, ze Strun męly lyry rozlicný pocet. Byly hudba jest vynálezem Boha a jeho dar. lyry ctyrstrunné, ladęné asi dle nękterého | ||||
|