|
| ||||
| ||||
|
-55
nale skladby, které se provozují. Oznamuji tedy, že v řadě jinýcb skladeb provozovati se bude „Missa in honorem S. Adalberti” od J. Férster-a, která v hudební příloze „Cecilie” vyšla. Zvolil jsem ji proto, že ji větší čásf pěstitelů a zvelebovatelů chrámového zpěvu již v rukou má a tudy každému možno bude, záhy a důkladně se skladbou řečenou seznámiti se. Není sice psána slohem starým, nýbrž přechodním, za to však i širším kruhům srozumitelnou bude. Pak bezpochyby provozovati se bude též Missa Q u a r t a" od F. Z. S k u h e r s k é h o, též domácího umělce a skladatele velmi plodného.*) Užitečno bude, aby účastníci budoucí slavnosti hudební již nyní se svými sbory skladby ty procházeli a studovali, a napotom s provozováním pražským porovnali. Ovšem že pak budou přítomní produkci s partiturou v rukou. Zpěvy provedou sborové svatovojtěšský a karlínský v některém z kostelů pražských. Ostatní okolnosti, den, program nyní ještě nelze určitě stanoviti. Oznámí se však všechno v patřičný čas. Tolik však již nyní slibiti možno, že v předvečer slavnosti mohly by se zpívati některé l i t a n i e; druhý den dopoledne s 1 a v n á m š e s v. alespoň ve dvou kostelích v rozličných hodinách, odpoledne —bude-li možno — n e š p o r y s falso bordone, večer pak c í r k e v n í k o n c e r t, který by zahrnoval veškeré druhy zpěvu církevního : chorál gregorianský, vícehlasné skladby slohu Palestrinova i nynějšího a chorál staročeský. -- Vám pak, důstojný pane, i horlivému panu řediteli kuru v započatém dílu zdaru, vytrvalosti i požehnání Božfho od srdce přeje v záležitostech umění církevního vždy ochotný Ferdinand Lehner. Pěstováni zpěvu církevního. Arcidiecése Pražsky. Z l0aChymoVa. Jak se dovídáme, uzavřela sl. městská rada zdejší smlouvu se známou f i r m o u S t e i n m a y e r& Comp, na postavení nových varhan. Počet barvitostí (rejstříků) jest 25. Z Prahy. (Farní chrám nejsv. Trojice ve Spálené ulici.) Zaznamenávám s radostí zdařilé provedení S k u h e r s k é h o „Missa quarta”, která dávána dne 25. května v chrámu sv. Trojice ve spálené ulici pod řízením p. skladatele samého. Sbor pěvecký, hlavně dámský, byl znamenitě sesilen a dodáme-li, že dílo velmi pečlivě nastudováno, jest zcela přirozené, když účinek by1 všeobecně dobrý. Skutečně bylo potěšením dlíti na den sv. Trojice po celou dobu služeb božích v chrámu. Nám zbývá toliko přání, by sbor jak v onen den i na dále v té síle trval. Z Prahy. Chrám e t i h. sester řádu sv. Voršily. V kostele tomto, kde se koňá na každý svátek o 9. hodině zpívaná mše sv., stal se vzhledem opravy církevního zpěvu utěšený pokrok. Od nějaké doby totiž pozorujeme, že německé zpěvy mešní, které se při slavné mši sv. v odporu s církevními předpisy zpívaly, nyní zpěvem úpině liturgickým se na-hrazují. Počátek učiněn jest o svátcích velikonočních. Po velmi pilných přípravách provozovala se s většími žákyněmi školními dvouhlasná missa ,Exultet" od Witta. Velikonočního hymnu „Aurora” v jednohlasném mensurovaném zpěvu použilo se za Graduale a Offertorium, Introit a Communio zpívány jsou chorálně. — Na svátek na nebe vstoupení Páně byly tři částky chorální, Introitus totiž, Graduale a Communio ; za Offertorium použito jednohlasné hymny : ,Aeterne rex". Na svátky Svatodušní zpíváno kromě ostatních vložek chorálních 5 slok „Veni sancte” od Olivierio v jednohlasném spracování, ku konci dvouhlasně. Při tom všem šetřeno takměř vždycky pravidla, že zpěvy na ten den připadlé, pokud text jejich ne-mohl býti zpíván, hlasitě se recitovaly. Na svátek nejsv. Trojice vypomohlo se recitováním více částí; Alleluja s příslušným veršem se zpívalo tonem chorálním, Communio pak výminečně tonem žalmovým. Na S. neděli po svátcích Svatodušních (na památný den zvolení Pia I%.) *) „Missa Quarta” od F. Z. Skuherského vyšla v Karlíně u Mikuláše a Knappa. Cena partitury s průvodem varhan 1 zl. 20 kr., 4 zpěv. hlasů 40 kr. | ||||
|