|
| ||||
| ||||
|
-71 —
stredky vychovatelské a pád vázné hudby llryácníci zohavili vznešenou hudbu církve, za úpadek dobrých mravű pokládá. nutíce ji v chrámech provádęti frivolní me- Proto takt; rekové, jimz na dobrém vy- lodie a nemotorné nábęhy a vrazíce do ni chování dętí zálezelo, dávali dęti své .vy- ne ducha Kristova, ale démona frajmaurű. chovávati od starých mistrű, kterí by je Úpadek hudby recké zavinila sofistika vyucili v hudbę staré tak, aby i chtęjíce recte nevęra. Jakmile ujaly se Protagorovy od ní se uchýliti nemohli. Znamenitý prí- these »existence bohű není j ista, clovęle klad toho nám Plutarch v kap. 31. uvádí. jest všech vęcí mírou, pravda jest relativní« Telesias z Theb byl vyucen v mládí prestala z hudby svítiti záre nebeská. Hudba v skladbách Yindara, Lampra, který So- klesla, duch zmizel, tęlo zűstalo, hudba za- folzla v hudbę vyucil, Dionysia z Theb, který cala slouziti ne povznesení a zušlechtęní Lpaminondu ucil, a jiných mistrű. Pozdęji ducha, ale podrázdęnosti tęla, stala se fri- zalíbil se mu kluzký styl Philoxena a Ti- volní. mothea tak, ze kusy jejich z pamęti umęl. V stolních recích svých, které obsazeny 1 dal se do komponování dle jejich vzoru, jsou v sedmém svazku dęl, vypravuje Plu- a hle — niceho nedovedl a co napsal, to tarch, ze Kallistratos pozval umęlce na flétnu męlo i proti jeho vűli ducha a stylus Pin- k hostinę, a ten, ac s pocátku mistrnę hrál, dara. pustil pak své fantasii ítzdu a hrál prý tak, Jen mimochodem podotýkám, jak pęknę ze hosté více hudbou, nez vínem zpití, vy- by to slušelo našim církevním komponistűm, skocili z lehátek a dopouštęli se nesluš- kdybypilnę studovali klassickouhudbu církve. ností. Proto varuje Plutarch pred frivolní )sem pevnę presvędcen, kdo z nich by pro- hudbou. studoval celý poklad gregorianského cho- I Plato sám v tretí knize své »Politeia« rálu a všech šest a tricet svazkű Palae- si trpce na to stęzuje, ze opustili rekové striny, ze by ani jednoho taktu napsati ne- výši staré, bohonadšené hudby a chytili se mohl, v nęmz by nevanul duch církve. hudby vyzilé, povídavé. V dobách Aristofana byla hudba recká Kiesewetter je rozmrzelý na celou hudbu jiz velice pokazena. V starých dobách to- reckou, i na starou; jmenuje ji roztomilým tiz hudebník stál v sluzbę poety; básník sice dítętem, které ale nebyla schopné zi- platil si Sám hudebníka za doprovázení. Po- vota a kdyby bylo zűstalo na zivu, ze by zdęji se pomęr ten prevrátil, hudebnílz najal prý nikdy nezrodila se naše novovęká hudba; si dramatika, aby k jeho hudbę slova sklá- hudba naše teprvé prý tenkráte zacala po- dal a dramatik ustoupil první místo fletí- kracovati, kdyz se dokona vymanila z pű- stovi. sobení ducha reckého. Tento prevrácený porádek ostre káral Se stanoviska pravé církevní hudby nikdy Iherekrates, který privedl personifikovanou nemohu prisvędciti tomuto príkrému úsudku, hudbu na jevištę, celou ranami posetou, spíše za to mám, ze Clemens Alexandrin- otrhanou, oškubanou. I vystoupí Sprave- ský ocistiv hudbu antickou od frivolnosti dlnost a zacne dialog, v nęmz Hudba trpce nového krestansl:ého ducha v ni vdechl a ze si stézuje, jak ji zranili a otrhali Mclanip- starorecká hudba, krestanslcým duchem ozi- pides a Phrynis a Kynesias, nutíce ji pro- vená, vyrostla v-prekrásné chorály prvních vádęti neharmonické nábęhy, frivolní me- krestanű, které Rehor Veliký tak peclivę lodie a písklavé vytahování tonű ve výškách sbíral a proti jejichz krásné melodii sám zid bez ladu a skladu. Viz Meineke hrag. Com. Halevy nazval moderní hudbu chudobnou. II. pa`- 326. Gatím koncím a bude-li milým ctená- Vcl-u, jakoby Pherekrates tento dialog rűm »Cyrilla« libo a milo, snesu jim zase v našich dnech o naší hudbę chrámové psal. trochu klepű o témz predmętu. Obecná Jednota Cyrillská. Cechy. Arcidiecése Prazská. Ze Staré BOleslav1. Je-li rec o Staré Buleslavi, posvátná sobę zde oblíbila, pozoruhodným zvlášté sta máme hned na mysli místo poutnické, Maticku Bozí se kűr Staroboleslavský príkladnou svou hudbou ku Starobuleslavskou. V posledním case, kdy pravá hudba potęšení všech. Mimo velebný dojem, jaký pri vkro- | ||||
|