|
| ||||
| ||||
|
— 7 5 —
trzitę jedním dechem, nicil by krásu jejich. nevymrelo a nevymre, pripomíná nácn slzavé Kazdé neuma dluzno tedy svędomitę ana- údolí, kterým zvolna krácíme ku krajinám, lysovati, do melodických tvarű základních kde zpęvem láska vęcná vęcnę se velebí. rozvrhnouti, tony hlavní, rekl bych, konstruk- Za sedm let v seminári Prazském cho- tivní od pouze dekorativních prízvukem rál zdomácnęl tou męrou, ze bylo lze oba anebo protáhnutím patricnę vyjádriti, celek sbory na dvę tęlesa roztríditi. Ve posléze vzletnę a hladce prednésti. Neuma velkém sboru šlo jiz jen o udrzování nálezitę porozumęné a prednešené je ušlechti- nacviceného repertoiru, jehoz zachování ne- lou, umęlecky dokonalou arabeskou hudební. vyzaduje ani desátý díl práce, jaká s prv- Ke mši adventní pricvicilo se tretí Credo ním nacvicením spojena byla- Bez obavy z Ordinariuin Missae. Mše nacvicena jest bylo lze opakování nacvicených cástí z »Or- s veškerými bohoslovci predzpęvováním drí- dinarium Missae« svęriti praefektu choru, ve udaným dosti rychle, s menším pal: jejz horlivę podporuje vicerektor, josef sborem zpęvákű prípadný Introitus, Gra- Binder, chorálním cvicením vezdy prítomný. duale, Offertorium a Communio. První ne- Redaktor uj al se s b o r u m e n š í h o, j emuz dęlí adventní r, i88o a novým rokem cír- kazdé nedęle a kazdého svátku jest zpívati kevním rozléhal se chrám Pánę svato-Sal- »proprium« mešní, Introitus, Graduale, Offer- vatorský po prvé vesmęs chorálem grego- torium a Communio, jakoz i Antifony a hymny rianským. (Viz »Cyrill« roc. VIII., str. 7., 28.)nešporní. Jsou-li jisté hranice, které s mo- Od památného dne tohoto chorál v ko- hutným tęlesem velkého sboru pęvcű více stele seminárském zníti neprestal. Za první neb ménę dle sluchu zpívajících prekrociti cliorální mší následovala druhá, tretí, ctvrtá, nelze, zde v menším sboru zpęvákű hudebnę Requiem, Te Deum, zalmy a vűbec vše, vzdęlaných lze ustavicnę pokracovati a pred- ceho v prűbęhu roku církevního treba jest. nášku chorálu zdokonalovati. Zde chorál az Lastým opakováním a stálým opravováním do jemných podrobností se studuje. Zde i zdokonalováním dostalo se chorálu onoho mozno provésti veledűlezité z p í vání j e- deklamatorního rhytmu svobodnę proudícího, d n o t l i v c ű, které k docílení zádoucí ji- který vlastní krásu jeho tvorí. Za sedm let stoty v intonaci a uhlazenosti prednášky nutnę chorál v seminári zdomácnęl. Tolik rokű se vyzaduje. Zde pred kazdou nedęli a svá- vyzadovalo se k docílení jakés takés doko- tkem konají se svędomitę prípravná cvicení nalosti chorálu, která závislou jest od lásky pro p r o p r i a zpęvű mešních a nešporních. a obliby, s jakou se chorál zpívá. Obycejnę A jelikoz praefekt choru soucasnę se dlouho to trvá, nez ona láska a obliba se sborem velkým zkouší zpęvy o r d i n a r i a, probudí. Skrytou krásu a vnitrní cenu cho- nelze diviti se, ze v seminárském chrámu rálu poznává clovęk v moderních názorech Bozského Vykupitele kazdé nedęle a ka- hudebních pohrouzený jen zvolna. Duše zdého svátku ozývá se chorál zbozný, krásný, zbozná a jemnocitná ovšem rychle vniká dojemný. Od té doby, co bohoslovci krásu ve skrytá tajemství jeho, která povaze chorálu poznali, oblibují si v nęm, zpívají drsné a chladné neprístupnými bývají. U zpę- jej rádi a s nadšením. Rűzní hudební kri- vákű pak na moderní hudbu zvyklých bývá tikové domácí a cizozemští s nemalou po- kromę toho premáhati predsudky a pretvo- chvalou psali v listech odborných o kráse riti vkus hudbon svętskou zavinęný, k ce- chorálu bohoslovcű semináre Prazského, které muz nezrídka zelezné vűle a andęlské trpę- v letošním pašijovém týhodnu slyšeli zpí- livosti se vyzadaje. To budiz povędęno na vati v metropolitním chrámu sv.-Vitském. potęchu tęch, kdoz trpce si stęzují, ze cho- A prece to byla jen prostá deklamace zal- rál zpęvákűm jejich se nelíbí. Nelíbí se tak mű, kterou tam slyšeli. Doznali, ze z psal- dlouho, pokud s nechutí se zpívá. Jakmile modie jejich patrnę vyznívala láska k cho- láska na poznání chorálu zbudovaná jest rálu. Dali svędectví pravdę. Co by byli probuzena, zpívá se s nadšením a krásnę. rekli, kdyby si byli zašli z rána do chrámu Velikým krízem pro cvicitele chorálu bý- Pánę seminárského a byli si poslechli bo- vají jednak zbrklí hudebníci a virtuosní (?) hatę neumované a vzletnę prednešené Gra- pianisté, jejichz premoudrelé moudrosti cho- duale? anebo velkolepę znęjící Credo? Boho- rál se nelíbí, jednak chladní patronové, jimz slovci Prazští chorál jiz skutecnę milují a pro samý rozum a hmotné prospęchárství proto jej krásnę zpívají a den co den zdo- srdce zamrzlo. I vypravovateli bylo v prv- konalují. Cvicitel mnohdy jiz niceho dále ních letech premáhati predsudky, buditi lásku nepohrešuje, nez vętší líbeznosti hlasű, která a roznęcovati nadšení. S vdękem vzpomí- bohdá! se docílí zpíváním jednotli- nám dob, ze bohudík ! jiz minuly. `I,e polzo- vým. leni chladných patronű bez snah a ideálű Seminár Prazský zpívá nedęli co ne- | ||||
|