|
| ||||
| ||||
|
katuhckou lJOSVátlloll
Cyrillské. 1888, Robík XV. F. J. LEHNER. Císlo 11. IV. Chorální škola v Karlínę. V clovęku vęzí kus sobeckosti. Co jest vanę stává se polyfonie mazlíkem, jemuz mi to platno, ze seminár Prazský jest velko- se tolik pozornosti a péce vęnovává, ze na lepou školou chorální ve smyslu sv. Rehore, prvorozence — chorál gregoriánslcý — do- kdyz já v Karlínę z toho nic nemám. Kdyz statecného casu nevybývá. A pak sbor mezi týdnem nejlépe jsem nacvicil s boho- skládající se valnou vętšinou ze clenű po- slovci celé officium chorální pro slavnou mši hlaví zenského zpívá na kruchtę, jak pr i svatou a zpívané nešpory následující nedęle podobném slození ani jinak býti neműze. nebo svátku, nemám zádného úcasten- Sbor liturgický druhu takového, byt i vzorný ství na duchovním pozitku slavných sluzeb a nadšený, není však prece tou církevní Bozích, které chorálem tak vroucnę a zboznę školou chorální, která v souhlasu a se oslavují.' Povinnosti duchovní správy pou- v duchu vznešené liturgie katolické zpívá tají neodvolatelnę na Karlín. Aby se mi pred oltárem, v odęvu liturgickém, tedy v nedęli a ve svátek po seminárské co podstatný spolucinitel obradű škole chorální nestýskalo, uzrál v srdci úmysl, posvátných. Zpravodaj nehodlal zrušiti zríditi sí pri chrámu sv. Cyrilla liturgický sbor na kruchtę po dvacet rokű a Methoda podobnou školu cho- chvalnę a obętovnę pűsobící, nýbrz zamýšlel r á l n í v miniature. Zahajoval jsem právę jej dopiniti školou chorální dle rádu organisacní prípravy k dokonání velebného církevního v ten rozum, aby sbor liturgický chrámu Pánę Karlínského sourodnou úpra- na kruchtę druzil se ke chvalám Bozím vou vnitrku, souhlasící s nádherou presné s chorální školou pred oltárem. Ideální do- architektury románské, slohem kathedrálním pinęní sboru stávajícího ve smyslu a duchu vyvedené. Mluvit sice i polychromní okrasa sv. Rehore, otce chorálu, stalo se zamilova- oltárű, oken a stęn k srdci Icrestana, rec ným predmętem nové umínęnosti, z níz tato však jest prece jen mrtvá, porovnáva- zpravodaj. obvińován bývá. jíce ji s zivou recí, jakou chorál mluví. A Sv. Rehor shromázdil v chorální škole pal: veškeré umęny církvi slouzící jsou své 24 záckű. Dle pravzoru tohoto zamýšlel sestry. Kde jest jedna, volá za sebou i dru- redaktor pri chrámu sv. apoštolű slovan- hou, tretí a ctvrtou, aby soulad byl doko- ských zríditi školu chorální, cítající 24 zákű. nalý. Od té chvíle, co z Karlínské svatynę Slo tedy o tri vęci: i. o z í s k á n í a v y- reforma hudby chrámové vyšla a po vlasti ší- ucení 24 zákű školních zpęvu cho- riti se pocala, pęstován jest zde chorál rovno- r á l n í m u; 2. o zaopatrení a zhotovení 24 právnę s vokální hudbou polyfonickou á ca- oblekű liturgických a 3. o upravení pella. Zkušenost však ucí, ze v rodinách m í s t a v presbytári — v c h o r u— pro s dítkem z prvního manzelství prece jen po 24clenný konvent malých benediktinű Kar- macešsku se zacházívá. Takmęr nepozoro- línských. | ||||
|