|
| ||||
| ||||
|
— c2 —
Ad i. Za ochotné soucinnosti pp, re- pred oltárem, bylo treba 24 oblekű li. ditelű, katechetű a ucitelű na obecných t u r g i c k ý c h, o j ej ichz zhotovení zpravodaj školách Karlínských sbor 24 zákű s dobrým v dobę prípravného cvicení pecoval. Za sluchem hudebním a hlasem snadnę byl po- oblek zvolil cerný, soukenný talár a plátę- hromadę. Prijal se jich vętší pocet, jelikoz nou cottu s širokými rukávy. Pro nakoupení dluzno pocítati s nestálostí dętí i rodicű, sukna a plátna bylo mu ovšem sáhnouti az jakoz i s jinými nezbytnými nehodami. Pra- na dno męlkého sácku kaplanského; cástec- videlné vyucování konalo se ve školní bu- ným príspęvkem byl strzený obnos za pro- dovę dvakrát týhodnę, ve stredu a v sobotu daný, jelikoz do kostela Karlínského naprosto od z—3 hod. odpoledne. Jelikoz u hochű se nehodící lustr sklenęný, který si od dp. vyskytuje se obycejnę náklonnost ku kricení faráre na jmenovaný ficel vyprosil. Jakmile na místo zpívání, bylo prvním krokem rádné męl sukno a plátno, bylo po starosti. Došel tvorení krásného hlasu, zejmena v horejším lz hodnému mistru krejcovskému, a ten ve registru, jakoz i správné tvorení samohlásel:, známé dobromyslnosti talary nasti•íhal. Pal: nacez následovalo cvicení intervallű az do zašel k jisté zbozné paní, známé dobracce, kvinty. V chorálu z hudebních základű více a ta nastríhala cotty. O ušití postaraly se se nevyzaduje. Kazdý zák obdrzel své »Or- matky zpęváckű, jimz pri cvicení úmysl dinarium Missae«, z nęhoz soucasnę ucili svűj oznámil a vyzval, ary matky své o tuto se císti latinský text Ordinaria mešního sluzbu pro kostel pozádali. Za hodinu na s patricnou prízvucností, az jej znali skorem to bylo všech 24 nastríhaných talárű a 24 nazaamęt. Po uvedených prípravách, které nastríhaných Gott rozebráno a za týden dlouhého casu nevyzadují, došlo na chorál, pęknę ušitých odvedeno. Cotty ušily matky pri cemz jsem si pocínal tímze postupem, hochű samy, na soukenné taláry však se jako v clánku minulém o seminári Prazském odvázily jen nękteré, v podobné práci jiz povędęno bylo. Vše šlo rychleji a snadnęji, zrucné paní, ostatní pal: daly je na svűj nez sám jsem se nadál. Hoši jsou chápaví, groš ušíti od rűzných mistrű krejcovských, kdyz si v nęcem oblibují. A aby si chorál Duchovní na lásku osadníkű pocítající nikdy oblíbili, vynasnazil jsem se všemoznę líce- se neklame. ním krásy bohosluzebné, dűlezitosti a cest- Ad 3. Zbývalo tedy pouze upraviti ného vyznamenání, jakého se jim dostane, chor (presbytár) kostela pro nejnovęjší kdyz pred samým oltárem Pánę, na ocích kapitolu. V té prícinę vypomohla »Jednota celé osady bude jim zpívati Pánu Bohu Karlínská pro vnitrní výzdobu chrámu chválu, knęzi mši svatou slouzícímu a zpí- Pánę«, tehdáz jiz úcinkující, která po délce vajícímu zpęvem odpovídati, andęlűm stráz- choru dala náldadem svým zhotoviti d v ę ným a svatým patronűm svým v nebi a dlouhá k l e k á t k a dubová pred hlavním rodicűm v kostele prítomným radost ciniti. oltárem, aby u kazdého z nich místa męlo Zádal jsem od nich a predzpęvováním jsem po stranę epištolní a evangelní dvanáct zpę- jim to ukazoval, jak dluzno zpívati chorál, váckű chorálních, tvárí proti sobę stojících. aby prítomným osadníkűm se zdálo, ze se ' e pak klekátka mají prkenné podklady, ho modlí zpívajíce, ze zní jako krásnę pro- aby zpęváckové v zimę na chladné podlaze slovovaná rec, pri které zpęv ustupuje a mramorové nestáli, zdají se v kostelní lodi modlitba zretelnę proslovovaná vyniká. Duše býti o píd vyššími, podobajíce se menším dętská jest dojműm zbozným tak prístupná, kleríkűm, jejichz odęvem ustrojeni jsou, na ze ústy takrka bezdecnę proslovuje, co duší cemz si ovšem nemálo zakládají hned od jejich hýbe. Ze jsem jim prekládal a stále té doby, co jsem jim rekl, ze budou oble- vysvętloval smysl prekrásných chvalozpęvű, ceni zrovna jako já. Tenkráte jim všem vyznání víry i odpovędí ordinaria mešního, ocka radosti zazárila. Vzdyt k oltári a k slu- netreba tuto vęru ani zvláštę uvádęti. Pro zebníku oltáre lne duše dętská s vroucností, pocátek naucil jsem je takmęr nazpamęt která v povaze lidské hluboké koreny má. zpívati Asperges me, Responsoria mešní, Jak v kostelích slohu románském pravidlem mši in festis duplicibus, první Credo a Pange bývá, jest chor chrámu Pánę sv. Cyrilla a lingua. Kdyz jim to šlo zcela bezvadnę, Methoda vysoký. Mramorovou mrízku nad zahájila »škola chorální« v kostele pravi- nejvyšším vchodem obsadila obycejnę drű- delnou sluzbu liturgickou za stálé soucin- bez dętská, tak ze osadníci z lavic v lodi nosti sboru liturgického na kruchtę, jak kostelní ani do choru, ani k hlavnímu oltári v dalším vypravování se sdęlí. Zvolna pri- nevidęli. Dala tudy kostelní Jednota Karlín- cvicila se druhá, tretí a ctvrtá mše, druhé ská zhotoviti ještę jiná dvę klel:átka pod Credo, Te Deum laudamus a Vidi aquam. první schod, kudy do choru se vystupuje Ad 2. Męl-li mladý konvent objeviti se a zabránila takto prístup nepovolaných na | ||||
|