|
| ||||
| ||||
|
—G2
roku meškal v Praze, aby na zdejší varhanické škole v hudebním vzdělání pokračoval, vrátil se zpět do Brna. Hudba církevní nalezne v něm, jak pevně doufáme, nadějného skladatele. F?ostivice. Našim et. učitelským jednotám k laskavému povšimnutí! 0 druhé valné schůzi hostivické učit. jednoty „Budeč”, dne 10. června b. r. v Hostivicích odbývané, přednášel Frant. J. P e l z, tamuí učitel a býv. sbormistr obé. besedy a ředitel zpěv, spolku „Lípa” v Unhošti, z theorie hudební, o harmonické m n ohostrannosti accordův a modulaci na základě této." Jest zajisté velmi potřebné, by ct. naše učit. jednoty, příkladu toho hojně následujíce, přednášky obsahu podobného do svých programův pilně přijímaly a tím nejen formální ale i m a t e r i e l n í prospěchy pp. učitelův zdarně podporovaly.*) —dz. Ze Žebráku. V druhý s v á t e k s v a t o d u š n í provozována u nás Ad. Kaimova „Missa Jesu Redemptor” s vložkou „Per signum crucis” od Duranta. Provedení novinky této bylo (spravedlivě řečeno) veskrze bezúhonné, ano výtečné. Vřelý dík bud za to vzdán p. Fr. Hrdinovi, řediteli kůru, kterýž všechny hlasy dokonale nacvičil ; rovněž děkováno bud p. Fr. Hušpaurovi, hudebníma umělci, jakož i veškerým pp. zpěvákům, kteří ochotně četná přípravná cvičení navštěvujíce, skvělý výsledek sobě pojistili. Pan Fr. Hrdina, podporován zdejším duchovenstvem, opětně učí novým zpěvům gregorianským ; při jeho známé horlivosti a vytrvalosti lze se nadíti, že poznenáhla na zdejším kůru rozlehati se budou posvatné zvuky církevní hudby. Diacése Litoměřicka. Z MI. Boleslavi. Mám za svou povinnost oznámiti Vám, po případě i obecenstvu, čí-tajícímu „Cecilii” co my nyní u nás děláme. Od svého posledního dopisu nebyl můj skromný sbor leniv, naopak vynasnažoval se pílí svou státi se po venkově jedním z prvních bojovníků za reformu chrámové hudby; co důkaz stůjž zde k nalilédnutí repertoire od té doby vypěstěný. V postě prováděly se mše gregorianské z knížek ,Ordin. M ", a sice „pro půst a, advent určené nedělní i na všední dny, Credo č. III., Graduale a Offertoria volena z Grad. Rom , více prováděla se ale čtverohlasně od skladatelů starých i nových dob, a sice vždy jen pro ten onen den určené, motteta zpívána rozličná na místě „Benedictus”, kteréž jsem bezprostředně za „Sanctus” odzpívati dal. ,Pange lingua” volil jsem ono v ,Ord. Mis.", jen že v pře-kladu českém a s doprovázením varhan, antož i versikul „chléb s nebe” od kněze česky se zpívá. Velkonoční čas — v pašijový týdon o hodinkách církevních šlo vše obyčejným pořádkem — nové bylo zde zavedení hodinek, českým jazykem. Jakožto na rozlouěenou s hudbou instrumentální provedli jsme o svátku velkonočním na boží hod Greithovu mši „ke cti sv. Josefa”. Cenu skladby dovedl každý posoudit; že však provedení sem tam pro staré zvyky jednatlivýeh účinkujících vzdor dobré zkoušce nedostatečné bylo, uznával každý, že skladby jednoduché, vokálně aneb s doprovázením varhan provedené o mnoho lepší dojem a pohnutku k pobožnosti vzbuzují. Bylo to po druhé, co za mého vedení kostelní hudby zde instrumentální mše se provedla — a také již naposled. Nyní si žádný víc na to nevzpomene. Se stavem nynějším je doufám každý spokojen, aspoň přestaly sem tam projevené hlasy nelítosti, o kterýcli jsem Vám předešle psal. Co událost pro veřejnost důležitou sděluji, že od počátku října př. roku pěstěný sbor dětských hlasů po nejdůkladnějším prostudování cvičení elementárních, intervallových a vocalisních odvážil se dne 2. května t. r. u veřejnost. Dávána Skuherskýho „čtvrtá”, a sice třikráte za sebou, 2., 6. a 9 května a po 4. na den sv. Trojice. Sbor dětských hlasů čítán na 30 a sbor mužských hlasů na 8. Provedení mohu nazvati úpině zdařilým, k čemuž nejvíce přispěla možnost dirkladného prozkoušení, což jindy nebývá možno. 0 skladbě samé mohu tvrditi, že jest perlou mezi skladbami domácími a že předčí namnoze skladby i mistrů nám cizích, kteří na poli reformy a skladeb téže doby více jak osm roků pracují. Vedlo by mne daleko, kdybych si obral nyní rozebírání skladby oné po jednotlivostech, posouzení jest tuším sám každý schopný, — jedno dlužno mi však podotknouti a to jest zmínka o -ryté originalitě všeeh čísel mše „čtvrté”, — zejmena v oněch místech, v ktexýcha všichni skladatelové ohledně dramatického výraze stejných forem v slohu užívají ; mám na mysli totiž : genitum — pak Et incarnátus, Et resurrexit, cujux regni — a, et vitam. Obzvláště mile a úspěšně působí recitando." Skladba je sice pro sbory začáteční velmi těžká, — požitek z dobrého provedení nahradí však a odmění namahavé studování úpině. *) Prospěšné a užitečné bylo by, aby si jednoty učitelské též všimli reformy chrámového zpěvu. P. red, | ||||
|