| ||||
| ||||
-- 13 —
Frygický nápęv tohoto nápęvu jest velmi Jako Šteyr a Závorka cituje i rukopis 54• tklivý Veleprípadnę zrací a obrází se v nęm D. 173, ze se zpívá jako »Zvęstujem vám zármutek zbozné duše, zkouškami navštívené. radost«. Však i Steyr podává k této vá- Proto mám za to, ze diese, které Steyr nocní písni docela jiný nápęv radostného pri 1) všem f notám pridal, tam nepatrí, rázu a jonické toniny. Toliko rytmus a me- jezto ráz toniny męní a oslabují; neb velký trický sklad obou nápęvű jest, vyjma S. pűlton e-f jest jeden z význacných inter- verš, docela stejný. Snad se tedy citát vallű frygické toniny, ba hlavní znak její. vztahuje toliko k rytmu a metru, však nápęv P. A. Kienle dí výslovnę : »Die phrygische naší písnę, dokonce rűznorodý, jest samo- Tonart ist durhh den Halbton ober der Fi- statný, pűvodní, jest tedy prací Bosákovou. nale ausgezeichnet.«") Tím právę stává se, Tím osobitęji jeví se nám pak v nęm skla- ze základní ton e neobycejnou męrou vy- datelské umęní a ráz ducha Bosákova. Pri- niká. Proto i Kienle dokládá (I. c.): »Die pojujeme harmonisaci té písnę, v duchu Einwirkung des Schlusstones macht sich frygické toniny slozenou: mehr als in anderen Tonarten bemerkbar.« V Slovníku naucném (I. vyd. dílu IX. na str. 602) cteme, ze Jan Trojan, príjmím 3. „Pane Kriste, Boze vęcný”. Turnovský, slozil figurový chorál »K do se I tuto píseń klade Steyr mezi „obecné« 1 í b í B o h u,,, jenz vyniká utęšeným, umęle (na str. 844) a udává k ní nápęv samo- zosnovaným zpęvem; nebot p r v n í o d d 11 statný bez citátu. Závorka dí sice, ze se h 1 a v n í h o z p ę v u uzit jest co podnęt, jímz zpívá jako ,Spasiteli Pane Kryste«; nastupují lilasy kanonicky po sobę. Disso- však tato bratrská píseń vznikla pozdęji. nující tony pricházejí v nęm castęji; avšak Ponęvadz ale má týz nápęv, toliko v delšícli jejich dissonující povaha je velice zmírnęna«. notách, tedy nevzala jej naše píseń od bra- Kde se obsahuje tento »figurový cho- trské, nýbrz naopak. Znamenáme opęt z toho, rál« Trojanűv? nemohl jsem ho najíti. ze takové citáty neudávají vzdy pűvodního pramene nápęvu. Rovnęz tak soudím o ci- 11) L. c, r3o. tátu tištęného kancionálu str. 54. D. 173, | ||||
|