|
| ||||
| ||||
|
— 43
stejnę, však sestupuje hned do plagálné oproti prvému ! Jest mnohem vętší onoho, kvarty hypojonické toniny církevní a na je- jejzto znamenáme na trojím nápęvu naší jím základním tonu i koncí. To právę nás svatovojtęšské »Hospodine, pomiluj ny« neb vedlo a primęlo k soudu, ze prvý nápęv na svatováclavské.*) Dle obdoby tęchto koncí nepravidelným závęrem, jakýz molil písní a jejich promęn lze nám souditi o skladatel pri zalmovém zpęvu v kostele casto charvátské, ze od prvého nápęvu az do ctvr- slyšeti. Druhý nápęv zní takto: tého uplynulo asi znacnę casu, tak ze jiz i z toho na jevo vychází, ze prvý nápęv jest vysokého stárí. I zdá se mi, ze pochází Jiz asi z doby vzniku zvláštního ritu záhreb- Na-ro-dil se je Kralj ne-beski od Ma - ri -e ského, jezto s ním byl takorka srostlý. Pra- vili jsme shora jiz, kdy zanotila se od ce- lého kostela. K tomu nyní ještę dodati jest nám, ze i o vigilii svátku zjevení Pánę, ci-ste De-vi-ce: na tom m]adom le - tu a d. kdy celebrant »po starom zagrebackotn ob- redu«, jak dovodí Ivan Tkalcic,**) napsal zehnanou krídou kríze na dvére paláce***) stolného chrámu záhrebského a pomodlil se »Deus illuminator gentium«; vešel pak vše- Na tomto nápęvu, zcela pravidcluę v hy- chen prűvod do paláce, zpívaje naši : »Na- pojonicicé toninę vytvoreném, znamenáme rodil se je Kralj nebeski«. jiz vętší vývin melodie v okolku sedmi tonű; A ještę nęco svędcí o její vysoké staro- tedy jistę mladší je nez prvý. Tretí a ctvrtý bylosti. Kdoz by, slyše »na tom m l a d o m nápęv nemálo liší se od z. a z. Slozeny l e t u veselemo se«, a pak: »m 1 a d o g a jsou ve tvrdé toninę F (dur) a základní K r a I j a mí m o l e m o«, nevzpomnęl sobę melodické tnotivy, u obou stejné, jsou zi- pohanského »b o z i c e«, mladého to slunce, vcjší a vzletnęjší. V ních rozepíná jihoslo- mladého ]crále s »novým letem«, t. j. vanský sokolí duch jiz úpinę svá krídla rokem, jenz všem Jihoslovanűm podnes do- k moliutnému a radostnému vzletu takto: bre znám dle jména. K tomu pridejme po- slední slohu, docela mimorádnę po závęrecné --~--I---,r=am--I ,—_ ~~- sloze pridanou : Na-ro-dil se je Kralj ne-Ve-ski od Ma- »Daj nam Bog adravje ino veselje, na tom mladom letu vsega oUilja« a d. Tof prastaré prání k novému roku, jez také jiz do pohanských dob zabíhá. Také ri-e ci-ste llevi - ce. na tom mladom letu a d.z nęlio poznáváme, ze vznikla tato píseń blízko doby pohanské, neb alespoń v dobę, ledy recené vzpotnínky pohanské zily ještę v lidu. Tomu konecnę nasvędcuje i celý Jak mocnę proudí v tomto nápęvu vá- obsah písnę, pak prostá její úprava slo- nocní radost z prekypujícího srdce, povzná- vesná i básnická. Podávajít ostatní slohy písnę prostým rcením predmęt ostatních šejíc se trikrát po sobę az k piné oktávę nahoru! A tak dęje se i ve ctvrtém vari- svátkű vánocních az do »Tri králű«. I pa- matujme, ze právę tęchto Iz dní po sluno- antu, jenz utkán jsa z týchze motivű jako tretí koncí ještę vzletnęji takto: bratu zimním v pohans]é dobę bývaly ca- sem »rozkoší a nevázanęjšího, nez jindy zi- vobytí«, jako u starých Rímanű »saturnalie«. V tom case proto konávali v dobę kre- stanské koledu a na »Tri krále« ji proto Na-ro-diI se je Kralj . »zavírali«. 'l ) *) Viz ji v našich »Dęjinách posvátného zpęvu staroceského«. **) Viz pojednání: »Vigilia Epiphania po starom zagreb. obredu« v cas. ,Katolicki list«, t88o, br. t., str. 4•/5• ***) Viz náš popis katedrály Záhrebské ve -SI o- v a n s k é m s b o r n í k u, Jelínkovę, 1887, str. 395 Jak vzletný, však prece i dűstojný to f) Viz Hanušűv »Bájeslovný kalendár slovanský» výraz radosti ! Jaký pokrok v nápęvu tom na str. 34 a 48 a j. | ||||
|