|
| ||||
| ||||
|
— 48 —
jména : 2 mše, +, \fissa Veleltradensis« od Fr. Hrušky uvádíme. Naše »Cyrillská Jednota« totiz cinné vystou- a +,Missa in honorem B. M. V.« od Jos, Nešvery ; pila pri slavnosti panovnického jubilea císarského, dále Gradualia a Offertoria od Cainera, Novotného kterou sl, spolek ucitelský »Budec jihlavská« dne (našeho riditele kűru), Skuherského a Sychry ; Tan- 12, zárí 1888 v Trešti usporádal. Referát, jaký o tom tum ergo od Dráhlovského, Novotného, Witta, Pra- ucitelský casopis prinesl, pokud se týká naší Jeduuty vou sensaci zpűsobilo u nás provedení Litanií lore- Cyrillské, zni takto : ». Oku naše, jei zrosilo se tánských od Lehnera, kterými nás naši malí i vętší nám slzou nadšení a rajských tuzeb, porád ještę úí pęvci nękolikráte pri odpoledních sluzbách Bozích onen zástup nevinných tvárí dętských, které jako an- prekvapili, Byli jsme uchváceni a jako okouzleni tím dílkové sladkým sopranem a dojemným altem pęly cistým a lahodným, tu dojemným, tam opęt mohut- v zástupu vázných bassűv a hrdinných Uaritonű. A proto ným hymnem na Rodicku Bolí a srdce naše nala- nebudil nám ve zlé kladeno, dopustíme-li se nękde dęno bylo k nejkrásnęjší poboznosti Marianské. Jsme kritikárské chyby, jíz tak rádi bychom se vyhnuli a povdęcni p, riditeli kűru za tyto litanie a odporou- která by nás zajisté ušla, kdyby schopnosti Nebem címe je vrele všem jednotám Cyrillským, Mimo to štędrených dostávalo se nám męrou dostatecnou. Pro- pilnę cviceny byly s lidem kostelní písnę ke mši gram pocal oto. hod, slavnou mší sv., jiz za assi- svaté a pozehnání podle kancionálku Cyrillského od stence vpp, katechety obę. školy P. Vlka a koopera- K. Bacáka. I műzeme ríci, ze zpęv a hudba církevní tora P. Šfasty slouzil dűst, p, dękan P. Komárek. u nás zvítęzily tra celé cáre a hlasy, které kdysi proti 0 provedení chorální mše F-dur od Greitha, o Gra- »té novotę« se ozývaly, dávno umlkly, takze k vlastní duale a vokálním Offertoriu od Skuherskéhu nebu- útęše opakovati műzeme slovo básníkovo: »Vűli deme se rozepisovati. Męlif jsme jii jednou prileiitost pevné, snaze ušlechtilé — rádo nebe dává dojít cile«. vylíciti Trešfský kultus a na tom trváme, iZekneme-li, Arci prvnim základem a nejbezpecnęjší zárukou zdaru ze zpívala Cyrillská, ovšem velikou cásti z ucitelstva i úspęchu zpęvu chrámového jest a zűstane na vidy a školní lnládeie sestávající jednota a zeji ridil mistr škola národní. Tam uciti se má útlá vnímavá mládez Fr. Novotný, jemuz po boku vládl druh jeho redaktor pravou písní chváliti Boha, prositi za císare i vlast, »Varyta« p, Em. Binko, rekli jsme dosti na ukoje- primęreného a ušlechtilého výrazu dodávati svým ci- nou puntickárské kritiky, aby nemohouc vytýkati chytl tűm a náladę duševní, tak aby spolu s mládezí rostla nucena byla jíti s neporízenou. Odpoledne o 4, hod, a se zakoreńovala i píseń. A tu s radostí vyznáváme, konán slavnostní koncert,« Z nestranného úsudku ie nám nezbývá, nez pinou chválu vzdáti zdejšímu tohoto patrno, ie naše Jednota Cyrillská i v r, 1888 sl, ucitelstvu i slecnám ucitelkám za to, ie s vytrva- cestnę dostála svým povinnostem. — Bűh poprej zdaru lostí tak nezlomnou, s nadšením tak príkladným uci i na dále ! InvenW n aší jednoty rozmnozen byl o pré- své svęrence z útlých hrdélek vyluzovati krásné a dű- mie Obecnou jednotou darované a o nękteré skladby stojné zpęvy kostelní i svętské. Aby se nezdálo, ie chrámové uuvę zakoupenę, marnívou plýtváme pochvalou o vęci své vlastní, do- alois Štasta, voláváme se svędectví cizího, které tuto doslovnę t. L jednatel. Cyrillská kronika. Hudba o pohrby pana Petra Voka z Rozm- baci s trubami, vše pristrenými suknem cerným, šest berka. Dne 6. m, listopadu 1611 skonal Petr Vok, párű. Ti, jaki tęlo mrtvé vyzdvizeno ze zámku, lermo poslední pán z Roimberka. Tęlo jeho nękolik nedęl troubili a bubnovali, potom pak jdouce submissa voce leielo na Treboni, dríve pak, nezli bylo ulozeno ve tiše, nei v kostele zase lermo uciuili, kdyi konę uvedli- hrobce Vyšebrodské, vykonán s ním by1 slavný prű- »Vojenský ptskac a dva bubeníci, zalostivé a tiše vod pohrebnt po Treboni dne 30, m. ledna 1612, hrajice.« jakz jej vypisuje V. Brezan, Nechajíce všecky jiné Reforma kostelního zpęvu u bratri Pulákű stále pompy všimneme si zpęvákűv a hudebníkű v celém se šíri na bezpecných základech. Poznali jsme to v Po- tom prűvodu. Pred pohrbem pribralo se do Trebonę znani, v Krakovę a v Tarnovę. Nyní vyzval téz nejd. knęzstvo jednoty bratrské s muzikou pres zo osob. p, biskup Premyšlský, Solecki, varhaníka své kathe- V prűvodu šlo 5 párű literátű Trebońských ; po pęti drály, by podal návrh na zreformování kűru kathe- párech knęií katolických a pęti párech evangelických drálného, jakoz i kostelní hudby v celé diecési. Návrh šlo 9 knęzí bratrských s muzikou: diskantistű 4 páry, byl jii podán a reforma hude zajisté brzy za ním ná- »jiných kantorűv 6 párű — zpívali cestou, »Muzika sledovati jako v Krakovę a v Tarnovę, rozmberská, prednę bubeník s vlaskými bubny a tru- „Muzyka koše.” 1889. N. 3, S badební prílohou císlo G. . Nákladem vydavatelovým, — Knihtiskárna »Politiky« v Praze. | ||||
|