| ||||
| ||||
Centrální
O~P ˘ .,vG9 katolická knihovna ~6~ 31'21I121 IIIIII IIIIIII5II IIII IIII YR 1 Lc A s o F ipro katolickou hudbu posvatnoii v Cechách, na Moravę a ve Slezsku, zároveń OrgRn Obecné Jednoty Cyrillské. Majitel, vydavatel a redaktor 1889, Rocník XYI, F. J. LEHNER. C1S10 ~, il,;,,,,,,,,,,„~~,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,~,,,,,,,,,,,,, ,,,,,,,~,,,,,,,~,,,,,,,,,,,,,,, ,,,,,,~u,,,,,,,,,,,,,,,,~,,,,,u,,,,,,,,,,,,~y„ ,,,,,,,,,~~,,,,, ac Ucitelstvo a reforma zpęvu. chrámového, (Nękolik uprímných slov od venkovského knęze.) Jalto pendant clánku Vaší Dűstojnosti bývá, nicménę u duchű povázlivęjších a pre- v císle ríjno\ém m, r. pod názvem »Semi- mýšlejících pri nejblizší prílezitosti znova nár Prazský« chci podati tento clánek je- utvrzovati se a mohutnęti pocíná. Jen clovęk dnající o kýzeném spolupűsobení ucitelstva lehcí, který se obrací po k.+2dém vętru a v restaurování posvátného zpęvu v naší vlasti. jenz nemá hlubšího presvędcení, vyzouvá Není pochybnosti, ze kvas Vašnostina se z nábozenství a to mnohdy tak lehko- pűsobení v seminári velice mohutnę úcin- myslnę, ze odhodí je, slyší-li hlomoznou sice koval mezi duchovenstvem ve prospęch rád- jinak ale v podstatę dosti pavucinnou frézu. ného církevního zpęvu, a ze tak podal dű- Nábozenství jest teplo vnitrní, kt- ré udrzuje kaz, ze církev, jako zdravé tęleso, svou duchovní zivot. Vane-li mrazivý vítr bud vlastní zivotní silou, sobę od Pána propűj- porušených nauk anebo porušeného smýšlení, cenou, kazdý nešvar, který se na povrchu porušených zákonű nebo chlad lidských jejím rozjídati pocíná, sama ze sebe vyko- náruzivostí a vášní, tedy u nękoho teplo reniti műze. Také není pochybnosti, ze by vyzaruje a prchá, u jiného se sice teplo se pűsobením knęzstva bęhem casu na celé stęsnává, avšak neuniká. cáre dohasínající odpor milovníkű staré ne- Mráz vanoucí z roku 1868 mnohému církevní hudby nejen paralysoval, nébrz i na z ucitelstva odńal prirozené teplo sv. nábo- celo porazil. Avšak coz zálezí církev pouze zenství, tak ze stuhnul a zkostnatęl ve všem z duchovenstva? Nemá-liz církev i své uci- a i proti všemu, co j est církevního. Na mno- telstvo? Jest všecko ucitelstvo církvi ne- hých místech brzo potom vymrela v ústech prátelské? Odstup to! Jakkoliv se skrze ne- ucitelských vrelá slova a napomínání smyslu blahé školní zákony mezi oba drívęji sbrati'-e- nábozenského, aby byla nahrazována ohla- nými stavy nastavily neprirozené hráze, a ac šováním porucnických paragrafű státních; na mnohých místech intence zednársko-zi- namnoze vyhasla dríve tak velice obętavá dovské, smęrující k rozdvojení stavu du- láska k sluzbám Bozím, která zamęstnávala chovnílio a ucitelskétro, volný prűchod na- hudební nadání ucitelovo mimo cas školní lezly, prece neműze se tak naprosto ríci, a stávala se velikým dobrodiním celým ge- ze by tento násilný skutek ve všech srd- neracím a národu; aby na jejím místę za- cích našeho ucitelstva premohl lásku ku sedl souchotinárský bureaukratismus sucho- Kristu, k církvi jeho a knęzstvu. Presvęd- parného a bezúcelného rubrikování a psaní. cení o pravdę katolického nábozenství, ]eteré Ale, Bohu dík, ne tak všude. Lakonický a sídlívá v nejhlubších útrobách srdce, nedá drakonický úmysl ucitele ne-li docela od- se rázem odstraniti, a jestlize se casem ciziti, tedy alespoń velice obmeziti v zastá- následkem zevních okolností a pokušení za- vání íiradu chorového dotkl se srdecní cévy chvívá, a jestlize casem i mocnę otreseno ucitelstva, kteréz odjakziva uvyklo dívati se | ||||
|