|
| ||||
| ||||
|
— 51 —
Dobre, myslí si mladý pán, mám znamenitý ac ke svému hlubokému zármutku a neménę hlas, budeme zpívati. Za nedlouho dává i škodę. Nebo cinnost neuvędomilých re- v kostele mši, která se mu na ústavę tak ditelű kűrű jest velice neutęšena. Obecný velice zamlouvala, męl tam krásná sola, zpęv lidový v chrámích, na nízkém jsa soudruzi jeho chválívali si jeho perlí hlas, stupni, klesá porád hloubęji. Nękolik dosti lichotili mu prirovnáváním k tomu a onomu ohavnę skomolených písní opakuje se stále herci z divadla, a k tomu byla to mše vla- pres celý týden a pres celý rok, a varliany stenecká, ceská! Není mozná, aby se nelí- zpęv prehlušující dominují tu s trivialními bila. Osadníci budou napínati uši, vzdyf bezmyšlénkovými mezihrami. Liturgický zpęv takového nic neslyšeli, a duchovní jako vzdé- bývá representován nękolika ošklivę prove- laný clovęk bude celý blazený, ze zas jednou denými figuralkami. _k jak bídácky znetvo- slyšel nęco umęleckého a 1: tomu i vlaste- reny bývají zpęvy pri svęceních, pi•i obra- neckého. Ale po kostele znęjí úsudky na dech, pri pohrbu a j., o tom ctenárstvu ulici trochu jinak. Pan ucitel poznává, ze známo jest ze zkušenosti i z tisícerých steskű osadnici príliš nábozní pri zpęvu jeho nebyli, z »Cyrilla«. V pravdę, jestli nám co vy- kdyz tak šprýmovnę uz ve vratech kostel- hnalo lid z kostela, tedy to na prvém místę nícli mluví. A na fare pocne pan farár pre- platí o dnešní chrámové hudbę, která není kvapenému panu chorregentovi nęco mluviti nic jiného lec mizerným pableskem starší, o pohoršení, o nepríslušnosti divadelního sice také necírkevní, ale prece aspoń ucti- zpęvu v kostele, o presnosti liturgiclzého vęjší a zboznęjší musiky. Dnešní chrámová textu atd. Tak je p_ui ucitel zase v koncích liudba jest bídné, rozcuchané dędictví, které a neví si rady; co tedy pocíti? Ocitá se se tradícionelnę dostalo nynęjším reditelűm z jednoho extrému v druhém, padá z ne- kűrű od starších, církvi oddaných ucitelű snáze do nesnáze. Jiz ani ty jeho prve tak ve formę ušmouraných rejsti•íkű, jez byly zamilované operetní mezihry nedocházejí rűznę nadi':továny s podivuliodnou lhostej- uznání, ani ty všelijaké vlozky ve mších ností a neznalostí liturgických zákonű. 1 Ueliz schválení u duchovnílio. Tape ve tmách a pak tento bezectný nešvar, jejz váznę a będuje nad nevdękem. Tahový bývá konec ušleclitile ani provozovati nelze, táhnouti lid jeho nadęjí! Jest to jeho vina? Není. On do chrámu? Vzdyt ani není s to, aby tam za to neműze, ze ho ústav prospęšnęji ne- lid ten udrzel ! Dejme tomu, ze by se ta opatril a nevypravil. ohyzdná musika męla provádęti v divadle. Proc by nemohla na ústavech ucitelských Nasledek by byl, ze by všichni, kterí mají vęnována býti nęjaká hodina týdnę k tomu, sluch, z divadla odešli. A prece bývá tak aby se kandidáti seznamovali s historií cír- mnohá figurální mše skládána více pro di- kevního zpęvu, s chorálem, s liturgií, kteráz vadlo nez pro chrám. Tedy onde by oni je pina veleby a nadzemské krásy, se zá- nikdo nestál a zde má býti costi dobrá. kony církve o zpęvu chrámovém, s liturgi- Tamodtud by vyhánęla a sem by męla pri- ckými knihami (Gradualem, Ordinariem, Dí- tahovati? A jak mnohý zpęvák myslí, ze rectoriem etc.), se skladbami opravdu cír- zpívá na jevišti pred obecenstvem, kdyz zpívá kevními ze staré i novęjší doby? Proc by na kűru. Poznáváš to po jelio hlase, který nemohli kandidáti ústavu v nękterém chrámu titęrnę se snazí napodobiti manýru hereckou! sami vésti chor vedle predpisű církve ve A to má lid povznésti k Bohu! Lid nepri- všech hlavních odvętvích bohosluzby ? Proc by chází do kostela, aby tu poslouchal, jak nemohli na ústavech seznamovati se i s ja- který zpęvák a sbor umí napodobovati pęvce zykem latinským, který podstatnę se slavnou divadelní, aby posuzoval, chválil hlas a umę- bohosluzbou jest sloucen, aby s té strany lost zpęvllk{i, nébrz prichází se modlit a nebyla pozdęjší jejich úloha stęzována, a na ducha svého od starostí zemských k nebe- díle aby i prestalo neoprávnęné zavádęní sűm povznášet, a tu zádá, aby zpęv choru neliturgických skladeb pri sluzbách Bozích, a zvuk hudby byl mu v tom nápomocen, které jednotu ruší a pokrok nemálo zasta- aby ta ústa, kterým v kostele zpívati dovo- vuje? Tím by zajistí: nejen neutrpęli kan- leno, sama se dríve posvęcovala pokorou a didáti ujmy na vzdęlanosti, ale naopalz by zbozností, chtęjí-li pohnouti srdcem jeho. získali mnoho uzitecného pro svűj budoucí »Solve polluti labii reatum«. Tudy nechutí zivot a ústav by mohl upokojovati se vę- si hudbu a zpęv, i kdyz ti, kterí hrají a domím, ze svým chovancűm velmi zásluznę zpívají, se domýšlejí, ze nejlépe hrají a prospęl. zpívají, a prestává navštęvovati chrám, který Ale k tomu pochopitehię bude ještę da- se mu zdá více podobati se trzišti, na kte- leko; a církvi nezbude nez ještę a ještę rém mnozí za kus bídné chvály prodávají cekati a se zatímním stavem se spokojovati, svoje hlasy a umęní. »Polluerunt templum | ||||
|