|
| ||||
| ||||
|
--- 70 —
správně. Kromě toho zmíniti se musím i o tom že studující zdejšího reáln. gymnasia, 50 zpěváků naučili se již a zpívali několikrát Hi slavnostní mši českou (chor~ílnf) z kancionálku Lehnerova. Jaký to rozdíl mezi Haydenovskon ariosní „zde v skronšenosti padáme”, a dústojnými nápěvy této české tnše. ! I zde je.,t radost vyjádiena, v G'loria a Sanctats, která však k nebi povznáší, ne uši a nohy lechtá. A kdo chceš poznati zbožnmt lítost a zanícenou soustrast s moky Spasitelovými, zazpívP1 si z ní ,Agnus Dei". — Ale ze zkušenosti upozorňuji při zpěvu té mše na jednu věc. Varuj se každý, bys nezpíval čtvrtě, půlnoty a eelé přísně v taktu a bez náležitého odstiňování, jako ráz na ráz. Neuškodí se písni více, nesetřott se krásy té mše vice, než takovýmto „kovářským” přednesem. Dle obsahu valněji neb živěii se musí přednášeti. S náležitým zřetelem na slovný přízvuk a délka slabik, jak v předmluvě p. vydavatel trefně poznamenal. To platí též o ostatních mších. Kéž by co nejdříve tak obecně se rozšířily zvuky těchto drahocenných mší českých v českých chrámech, jako Haydenova píseň, která toho nezasloužila ! Vzhůru k dílu ! neb tady může každý schopný začíti reforma i na venkově a nebude platiti žádné výntluv-y, ani omhtvy. Diecese Krtxlově - Hrcle,ekti. Ve Velké RetOVé dne 1. září 1875. Dlouho již nepodal jsem žádné zprávy o našem zpěvu, to však nebndiž považováno za špatné znamení, jakobycitom snad byli ochabli. Nikoliv 1 Po celý rok konali jsme pilně cvičení soukromě i veřejně. Ve škole cvičili jsme se pravideLtě, nebylo-li nějaké překážky, každou neděli, vyjma cas svatopostní, kde pro delší odpolední služby Boží nezbývalo k totnn čase. Za ten čas zpívalo se 9 písní mešních z kancionáln Svato-Janského, a sice : z obecných číslo 349. a 352 , adventní č 356., vánoční č. 358, postní čís. 360., Marianská č. 364., k sv. Janu Nep. č. 367. a konečně 2 slavnostní č. 344. a 346. Jiných písní mešních u nás nyní nezpíváme, alespoň ne v neděli. Některé z nich, zvláště které se častěji zpívají, jdou ji', překrásně. Responsoria gregorianská ápině zdomácněla, zpívá je všecken lid a jistě, že nyní žádnému nenapadne stýskati si na ně a toužiti po starých. Také gregorianské ,asperges" zpíváme již každou neděli při velkých slnžbáeh Božích, zatím jen na kfiru, ale doufám, že brzy je bude zpívati i veškeren lid s sebou C'viěení konáme pilně dále třikrát téhodně, jednou mladíci, podruhé ehlapei, po třetí dohromady. Mimo to mívají dívky zvláštní evičení v neděli, kde výhradně probíráme kancionál Svato-Janský. V mě-síci máji zpívali jsme každou neděli skoro celé odpoledne ; nejprv po službách B. ve škole, pak v kostele s varhanami až do večera a to skoro jedině písně Marianské z kancionálu, kterých je tam rozkošný výběr. Sháuíme jen ještě větší počet exemplářů ; jakmile zvím, že leží někde nějaký pohozený a zaprášený, hned ho hledíme získati, a až jich budeme míti tolik, aby'.byl netoliko na kůru dostatek, ale abychom mohli alespoil ěastečně i lid dole "poděliti, — pak to bude teprv radost ! Necltá-li nás Pán Bůh ještě nějaký xas pohromadě, doufám, že potom brzy přijde u nás kancionál Svato-Janský k pinómn zaslouženému právu, a tím že dojde též chrámeček náš, který i jinak pilně zdobiti hledíme, nové zvhištní okrasy. — Předsudky proti novotám pomale mizí, ba zmizely již skoro iípině, nebot mnsít zajisté každý nepředpojatý sám uznati, který zpěv je chrámu Páně důstojnější. Toliko naši „literáci,” u nichž jsem se toho nejméně nadáti mohl, nechtějí posud tomu „novému” zpěvu rozuměti, a proto také evičení ve zpěvu netíčastnil se žádný z nich vyjma j e d n o h o j e d i n é h o! Domnívali se, že to bez nich nijak nepůjde, — jali se někteří zřejmě pronesli. — nyní ale přesvědčili se snad dostatečně, že to jde předec, a to velmi dohře. Příčina této stávky at si namítají jakoukoliv, není jiná, než pýcha, která nedovede anéstí žádné podřízenosti ; n nás však zase jdeme za cím pravidlem, že v chrámu Páně nesmí býti žáchtého, kdožby správci dnchovnbnn podrobiti se nechtěl, kdo tedy pravidlem tímto říditi se nechce, at jde! Přesvědčil ,jsem se také zs krátký čas do statečně, doma i jinde, že sotva hrdo možno vzkřísiti staré literáeké spolky na základě nynějších tu a tam živořících, ale že se budou muset utvořiti spolky zcela nové na základě novém *) Nepůjde to ovšem jedním rokem, bude k tonut zajisté třeba přípravy víceleté, ale práci usilovné a vytrvalé podaří se to konečně s pomocí Boží přede ' x*) J. K. *) Tytéž náhledy sdílí s vámi každý znatel podobných poměrů. Reorganisace se provede. P. r. *) Téším se na proveden: toho, o čem v listu so kromém se zmíňujeme. I shovívast a trpšlivost mají své meze. Když prosby nepomáhají, pomůže evangelický bičikl S vámi mnozí jiní žádají, aby se obmýiifená hudební slavnost konala v š e d n í h o d n e. Stane se tak. Prozatímnó ohlášení jest na poslední Ftránce „Cecilie”. P. r. | ||||
|