|
| ||||
| ||||
|
— 59 —
leznuv zpęvákű umínil jsem si, ze si k tomu poznámkami, které Pmske v predmluvę vyucím sbor pęvecký. Jelikoz jsem nikdy k jednotlivým skladbám pricinil. v zivobytí neotálel s provádęním zámęrű, Za takové práce dostal se mi do rukou zvolil jsem si bez prűtahu na tehdejší vyšší casopis »Fliegende Blátter fúr katholische dívcí škole Karlínské, kde jsem vyucoval, Kirchenmusik«, který Fr. Witt v Reznę hlasem i hudebním sluchem nada.lá dęvcata, r, 1866 vydávati pocal, jímz jal se pripra- která jsem rychlým postupem pocal vyu- vovati zrízení Obecné jednoty Cecilské v Nę- covati základűm zpęvu, abych co nejdríve mecku a druhý list jeho »Musicae sacra« nięl pohotovę soprány a alty. Pro tenory a r, 1868. K cesnu soukromnę jsem se pri- basšy získal jsem kromę nękolika obcanű pravoval, spatril jsem rychle uskutecńovati dospęlejší studující vętšinou jiz hudby znalé, se v ríši sousední knęzem nadšeným a od- s nimiz jsem rovnęz potrebná cvicení pred- borníkem, odchovaným jiz od mládí tradi- sevzal. Takovým zpűsobem vypucel z jubi- cemi klassické liudby církevní, která v bi- lejní pűdy sv. Cyrilla a Methoda p r v n í skupském chrámu Rezenském zásluhou Pro- Cyrillský sbor ochotnický v ze- slzeovou drahnę let se jiz vzornę pęstovala. mích koruny Ceské a dríve, nez by Casopisy seznámily mne s novými sklad- se byi kdo nadál, zaznívala velebnou klen- bami nesoucími se vázným smęrem církev- bou chrámu Cyrillo - Methodęjského ladná ním a nemeškal jsem se sborem svým je harmonie Palestrinovy mše »Aeterna Christi nacviciti. Byly to skladby, jak následují: munera«. To byly praní cervánky Cyrillské Karla G r e i t li a: Missa choralis I., Missa zazárivší z jubilejního chrámu svatých apo- choralis III., Missa in cantu chorali IV., štolű slovanských, který se stal kolébkou Missa in cantu chorali figurato V. — Fran- napotonmí Obecné jednoty Cyrillslzé. Kmo- tiš k a W i t t a: Missa »in honorem S. Lu- trem dítka tehdáz zrozeného byl Palestrina, ciae«, op. XI., Missa ad voces impares, kníze hudby církevní. Zrození i krest dály op. XII. — G. E. Steh 1 e : Missa »Salve se v zátiší Karlínského kruhu rodinného Regina«. Kromę mší nacvicil jsem mnozství tak skrytę, ze Prazský svęt hudební teprve motett starých i nových skladatelű. za drahnou dobu si toho povšimnut. Zakla- Na sklonku prvního pętiletí úcinkování datel v tom case po nękolik rokű tiše a v Karlínę byla rádná reforma zpęvu litur- v soukromí se sborem a na sboru za tím gického provedena v chrámu sv. Cyrilla a zvláštním úcelem v zivot povolaném sám Methoda dokonale, kdyz ještę ve veškerých se ucil a na príští povolání pripravoval, za- chrámech Prazských hudební cop panoval. nášeje se úmyslem obroditi ve zpęvné vlasti Jakmile slušný repertoire pohotovę byl, zpęv posvátný pomocí jednoty, která by pocal jsem dűkladnęji obírati se chorá- se rozvętvovala po veškerých koncinách ko- lem g r e g o r i a n s k ý m, který dosud jen runy Ceské, tak jako druhdy bývalo, kdyz jalzo mimochodem se cvicíval. Nastala doba, slavné sbory literátské chorál rímský a pí- kde chorálu, jehoz duchem mají býti pro- sei obecnou nadšenę zpívávaly. vanuty veškeré skladby vícehlasné, vęno- nována jest péce nejsvędomitęjší. K soustavnému pokracování v díle šfastnę Za takových príprav priblízil se vele- zahájeném cerpal jsem vzácného poucení zádoucí r o k 1873, — 9oo. r o c n i c e z a- z Proskeovy predmluvy I. svazku P r o s k e- lazení biskupství Prazského. Na o v a veledíla »M u s i c a d i v i n a«, kde na dűstojnou oslavu památného roku konaly 58 stránkách ulozen jest takový poklad od- se veliké prípravy. Rok ten zdál se býti borných vędomostí, jaký hudebník mnohdy vypravovateli velevhodnou prílezitostí, aby v celých knihách marnę hledává. Pocal jsem cinnost na obrod zpęvu posvátného celící, tedy studovati a se sborem svým cviciti tak dlouho tajenou a pripravovanou ve- z dvanácti mší v tomto svazku obsazených rejnę zahájil. Jelikoz bylo lze nadíti se hoj- mešní skladby, jak následují: 1. P a l e s t r i n a ného úcastenství duchovenstva i vęrících (i 1594)»Missa brevis«. — 2.0 r1 ando z blízka i z dáli, męl se pri slavné boho- de Lasso (1 1594): Missa »Octavi sluzbę, která predcházela slavnostní shro- Toni«. — 3. Th. L. Vittoria: Missa mázdęní, ukázati vzor vznešeného zpęvu vQuarti Toni«. — 4. Andrea Gabri- ryze církevního. eli (j 1586): Missa »Brevis«. — S. J. V radę slavností ustanovila se na den L. Hasler (j 1620): Missa »Dixit Ma- 29. zárí slavná mše svatá v kostele sv. Kle- ria«. — 6. Octavio Pitoni (i 1743) menta, po ní pak v refektári seminárském Missa »In Nativitate Domini no- slavnostní schűze. Komité za tou prícinou stri«. — 7. Antonio Lotti: Missa zvolené ustanovilo za recníky pro odbor (t, ve sbírce Prost covę), rídę se svędomitę hudby církevní Františka Witta a vypravo- | ||||
|