|
| ||||
| ||||
|
— 61
se a cvicí jiné. Dloulio to trvá, nez vnikne znají-li se v hudbę církevní, jak mohou do vęci samé a k ní láskou prilne; oby- odváziti se zádati o místo ucitelské, s nímz cejnę zűstane se státi v polou cestę a re- spojeno jest reditelství kűru? A obdrzí-li fOCtY{tt bud tak tak se udrzuje na povrchu podobné místo a znají-li se pouze v hudbę nebo rychle klesá. Jak jinak by to vypa- vűbec, jakého výsledku műze se od nich dalo, kdyby na ústavech ucitelských »vę- nadíti osada, neznají-li pravého zpęvu cír- nována byla nęjaká hodina týdnę tomu, kevního? Jest si proto práti, aby v brzku aby kandidáti seznamovali se s historií cír- nastal v ústavech ucitelských obrat k lep- kevního zpęvu, s chorálem, s liturgií«. Proc šímu; bude-li se zpęvu církevíiítnu více tedy neseznámí se kandidáti s tím, cehoz péce a casu vęnovati, poslouzí se tím uci- v zivobytí potrebovati budou? Vzdyt jedná telstvu samému a reforma hudby chrámové se tu i o jejich budoucnost; byt by sebe po vlastech našich mile rozkvete. více vynikali v ostatních vędomostech, ne- V yńatky z denníku reditele kűru. Sdęluje Václav Va>ték. Dne r. brezna 1889. O nápęvu písnę ale to mi nejde na rozum, jak octla se tato »Otce náš, milý Pane«. V našich »Rorátech«, píseń s nápęvem »Otce náš, milý Pane« zavedených za casű Karla IV., nalezá se v rorátech? Je-li skladatelem jejím Kliment mezi písnęmi pripadajícími na úterek také Bosák, nemohla prece v rorátech za casu píseti »O milý Duše svatý« s nápęvem Karla IV. býti obsazena, i musilatampozdęji, »Otce náš, milý pane«. I domníval jsem a sice asi ku konci 16. století býti vlozena, se a podnes se domnívám, ze nápęv písnę pridána. Podezrelé také jest, ze v rukopise »Otce náš, milý Pane« pochází z dob Bosákovę uvádęjí se pouze slova písnę Karla IV.; mát tato píseń tri verše a právę a o nápęvu praví se, ze »má známou notu«. tento v rorátech obsazený jest tretí, po- Kdyby byl Bosák autorem nápęvu toho. slední z nich. A tu jiz nękolikrát jsem cetl byl by zajisté nápęv slovűm pridal; neb a ctu nyní opęt v z. císle »Cyrilla«, ze jak mohla míti známou notu, kdyby ji byl skladatelem jejím jest františkán, Kliment Bosák teprve slozil ? Prosím o laskavé po- Bosák, ]sterý zil v t, polovici 16, století. ucení a rozluštęní záhady této. Nemíním do zádné polemiky se pouštęti; (Poleracování.) FEUILLETON. Z MÝCH P A M Ę T 2. Cyrillistűm pro radost napsal Dr. Rudolf Mouianus. I. Vzpomínky z mého mládí. a toho casu nejmladšího príslušníka po- cestné obce Kejské. Prišel jsem na tento svęt se zatatýtni »Podívají se, tu je,« predstavovala mę pęstmi a s náramným k~ikem. Stará babka, paní Babrle mému otci, »nemají z klucílca jejíz poctivé jméno bylo Barbora Zpęvá- radost, co?« ckova, které však v celém okolí krátce »paní »I mám, mám,« rekl s opravdovým po- Babrle« ríkali, s radostným jásotem ozna- tęšením otec, pozoruje jedinou, novę vypu- movala mému tatíkovi, hospodárskému sprá- celou vętev slavného rodu Montanű, jehozto vci : »Radujou se, pantatínku, radujou — predkové pred mnoha lety nejchutnęjší ci- mají syna, a jakého syna; zdravouckého, buli od Všetat do Prahy na trakarícli vo- tlustouckého, hezouckého — inu, celý ta- zili; pak se zamysliv, sklonil hlavu a rekl tínek! « povázlivę: »Co z tebe, dítę, jednou bude!« Műj otec, vysoký hubený muz, potrásl »Co z nęho bude?« vjela babka otci holou hlavou a slyše műj krik, šel se po- do reci, »podívají se na ty zataté pęsti; dívat na nového obcana ceského království vędí, co to znamená, kdyz dítę prijde na | ||||
|