|
| ||||
| ||||
|
— 62 —
svęt se zatatými pęstmi? To znamená, »vy- zlé. Míti vydání a nemíti penęz, to prý je kládala paní Babrle, »ze z klucílca bude horší. Míti peníze a nemíti vydání, to prý jednou šetrný hospodár. Rozumęjí? Se- je nejhorší.« Aby mę tedy vytrhli z toho tr-ný ho-spo-dár !« A babka kladouc výraz »nejhoršího«, dávají mi za mou gázi všeli- na kazdou slabiku svého proroctví, zatala jaké staré folianty A obchodníci s hudeb- obę pęsti a potrásala jimi mému otci pi-ed ninami mi vysvętlili, jak zasluzný skutek ocima, j akoby naznacovala, j alz bude novo- uciním, kdyz jim budu prinášet treba rozený dędic rodu Montanű škrtit a drzet všechny své vydęlané bankroty. Bratrsky kazdý krejcar, aby ho marnę nevydal. »Nic prý se rozdęlíme. Oni ze si nechají ten bát, pantatínku; nic bát, jejich šetrný chla- műj »bank« a mnę ze dají své »noty«. pec se ve svętę neztratí, nebo to vędí, Prosím Vás, kdo by takové bratrské lásce kdo šetrí, má za tri,« zastávala se mne odolal ? a to tím ménę, ponęvadz nine po- babka horlivę, jako bych si byl jiz alespoń ucili, ze je to znamenitý prostredek pošká- na chalupu ušetril. dliti lacné dędice, zanechati jim totiz místo Mezi tím výkladem dal jsem se do ná- nękolika svazkű bankrot pinou skríń not. ramného kriku a marné bylo pricinęní všech I uznal jsem, ze mají všichni tri pravdu prítomných mę upokojiti. Dobrý műj ta- a rádnę ukládám své jmęní místo do kní- tík, který po sedm let dosavadního svatého zek do knęh a jsem bohat místo vbank- manzelství svého męl od dętí svatý pokoj, notách v notách. dlouho a trpęlivę pomáhal mę konejšiti Jak se druhé babino proroctví povedlo, otcovskými pš-pš, ale vida marným býti o tom Vám chci, milí Cyrillisté, napsati nę- všechno své namáhání, mínil zcela oprav- kolik feuilletonű, abyste vidęli, co jsem dové: »Jen kdyby ten kluk tolik nerval!« zkusil, nezli jsem zkamenęl v Cyrilliaua. Ale to si dal, pronésti své uprímné Jestli se Vám to líbit nebude, vyvalte se mínęní pred paní Babrlí! Ta rychle se oto- s panem redaktorem, proc tyto mé »pa- civši proti mému otci vzkrikla: »Tak!« a męti« místo do listu nehodil radęji do ko- otevrela pri tom dokorán svou výmluvnou šíku.« hubu jako zámecká vrata, kdyz má vyjeti Jako malé mrnę vykricel jsem celé ho- císar pán. Chvíli nechala hubu otevrenou, diny ve dne v noci, ale jal; mi matka rí- tak ze bylo zretelnę vidęti dva a jednu kává, męlo prý to »notu«. Já sice si myslím, tretinu zubu v dolejší dásni a jeden a tri ze jsem kricel »známou notou« jako všechny ctvrtiny zubu v horejší dásni. Na to rychle malé dęti, ale prosím Vás, matce marnę popadla dechu a spustila: »Jsou rád, pan- mluvit. tatínku, ze kluk kricí, alespoń je vidęti, ze je Kdyz j sem poodrostl, dostal j sem první z dobrého fládru a ze má zdravý korínek a instrument; tatík mi totiz prinesl z jar- potom,« dolozila váznę, »takový klucík, který marku píštalu. Ubohé uši, které tenluáte hodnę kricí, má dobrý základ k muzice. Holka mé hudební produkce na tuto píštalu po- pláce do krásy a hoch do muziky. Dají si slouchati musily! Matka naríkala, ze od pozor, pantatínku, jakoze se Zpęvácková toho píštęní jest jiz celá hluchá a vidouc jmenuji, tuhle z jejich syna bude jednou konecnę, ze všechno napomínání k mírnosti, fańácký muzikant.« slovem i ruleou niceho neprospívá, pohrbila A tak v den mého narození byla o mne mi píštalu v peci. pronesena dvę proroctví: ze totiz budu še- V náhradu dostal jsem buben. Dlouho trným hospodárem a fańáckým muzikantem. mne však jasný zvuk jeho netęšil, ponęvadz Škoda, ze paní Babrle nezűstala déle na jsem pri tlucení nechtęl drzet palicky vo- zivu, ta by byla zplakala nad svým pro- dorovnę, nýbrz pohodlnęji, kolmo, tak jako roctvím. j sem vídal matku drzeti varecku, kdyz štou- Hospodarit jsem se nenaucil do dneš- chala škubánky. Pri takové manipulaci pro- ního dne, ponęvadz mę tomu umęní nikdo razil jsem ovšem kűzi na obou stranách a nenaucil. Dobrý műj otec odešel ira onen svęt protrzený buben letęl do jednoho kouta s cistým svędomím a cistou kapsou ; od a já za trest do druhého, kde jsem opla- toho jsem tedy nic nechytil ze sporivého kával konec své krátké bubenické slávy. umęní a pozdęji jsem se dostal do rukou Nemaje nyní vlastního svého hudebního knihkupcű, antikvárű a obchodníkű s hu- inštrumentu, zacal jsem si všímati nástroje debninami. Knihkupci mínili, ze je nejlépe; c. k. eráru. V naší krajinę totiz stále le- mám-li pętku, vzíti od nich knih za de- zeli kyrysníci a ve dvore, kde otec műj sítku. Antikvári mi vykládali výbornost správeoval, męl své bydlištę rytmistr a asi antikvárního sice ale pravdivého prý pore- tricet muzű. Majitel dvoru vystavęl muzstvu kadla: »Nemíti penęz a nemíti vydání, je malé kasárny právę vedle nás. Já býval | ||||
|