| ||||
| ||||
' Arcidiecése Olomíícká.
Na Hochštýné u Záhřeba. S ostýchavostí podávám správu o skrovném počátku opravy zpěvu církevního při chrámu Páně na Hochštýně, v starých časech městečku, nyní pak malé dědince amfiteatrálně položené v půvabném údolí Sázavském blíž hranic českých a milým pouiníčkůtn Svatojauským a Velehradským, a vůbec všem po železné dráze Olomoucko- Třebovské cestujícím známé. Již od mnoha let jsme činili přípravu k tomu tak potřebnému dílu zakoupenítn „Hlasu varhan” a Kancionálu Svatojanského, kteréhož posledního jsme sobě dílem za peníze, dílem prosbou opatřili 7 dílu prvnícli a 9 dílů druhých. Již za t pana učitele Davida Sedláčka bylo v chrámu našem mnoho písní z Kacionálu Sv. janskélio zavedeno, a počet jejich se čím dál, tím více množí. Konečně pak na I. neděli adventní 1874 sešlo se nás 20 rozličného stáří, abychom se ve zpěvu cvičili, a k oslavě služeb BOŽ ch dle skrovných sil přispívali. A od této první neděle adventní trvalo cvičení naše takřka každého dne až do započetí jarní práce polní, a až posud se dle možnosti za účelem thn scházíme. Nemohu opominouti, abycli nevzdal chválu a spolu díky našemu varhaníkovi a spolu řediteli kůru, panu Karlu Thun-ovi, rodáku zdejšímu, který s neobyčejnou horlivostí, nedbaje unavení a vlastní práce za úkol krásný sobě vytknul, aby nás ve zpěvu cvičil, a to vše jenom za Zaplat Pán Bůh." A mnoho-li jemu služba varhanická nese, to ani žádnému nepovíme, protože by nám to žádný neuvěřil. Ačkoliv by se molxl na mnohých místech o službu varhanickou dobře placenou ucházeti, věnuje přece sílu i vědomosti rodné dědince své. Také našim milým zpěvákům musím tu veřejaě chválu zaslouženou vzdáti, že oni nedbajíce ni sněhu a zimy, ni deště, ni tmy noční, ni posměchu lidi pošeliíých, pilně k cvičení přiclxázeli, a každodenně dvě někdy až tři hodiny setrvali. K postupnému vyučování vyvolili jsme sobě dle rady „Cecilie” školu zpěvu od R. Nejedlého, které jsme sobě opatřili 12 kusá. Též i na noty ,špalíčkové-' nezapomněli jsme cvičíce se v nich pilně. Od hromuic zpívají naši zpěváci všecky zpěvy obřadní dle (. rad. Rom, a Agendy Ulom. K většímu prospěchu a pohodlí zpěváku zalužií jsem S knih, do kterýclx jsem veškeré obřadní zpěvy v notách clxorálních pra památku vepsal. `1'é2 vypisuji z Crrad. Rem. osmkrát všecky Introity, Brad., Uifert. a Comm. v notách špalíěkových pro větší slavnosti, a spolu zakladám tl knilx, vždy 2 pro jeden hlas pro ětverlxlasná Gradualia, Oflortoria a t. d. Neobyčejná to práce pro mně, nebot ač rozený Cech, neučil jsem se zpěvu z not, až nyní ; kdyby bylo aspoix 20 roků nazpět. x) P H xnši svaté vystoupili naši zpěváci na bíiou sobotu, a zpívali lní mši chorální z Urd. Missae. Na Boží hod velikonoční následovala xnše „L'hora passa” od Lud. Viadany. Těžká to práce pro začátečníky ; několikrát jsem protestoval, ale vždy jsem dostal za odpověd : Umy se ji naučíme : A skutečné až na malé poklesky u začátečníků nevyhnutelně ku spokojenosti provedla se. Credo jsme vzali z Ord. Missae. Na slavnost Svatodušní jsme zpívali první mši literáckou z Kane. S v.-Janskélxo. Na slavnost Božího 'Pěla mši krásnou ve čtverolxlasu ,Salve Regina" od Stelile s Uredo Gregoriánským a vložky z Cecilie. U čtvero oltářů jsme zpívali krásné Antifony z Agendy Olomoucké, a 4 sbory od Leitnera. Na naší pout sv. Anny zpívána byla po drulxé celá mše ,Salve Regina" a ,Pange linhua" od Palestriuy ; odpoledne pak Litanie op. XVI od F. Witta. „Tě Boha chválíme” od J. Fiirstra a ku konci ,1'ange linqua" chorální, vše s průvodem varhan. Nyní máme v práci „Missa Wuinta” od Skulxerskélxo, a Missa „In hovorem sti Adalberti,” mši chorální, a těšíme se na dloulxé večery. Sbírka hudebnin našich jest tato : 1. Hlas varlian. 2. Kancionálu I. díl 7. iI. díl. 9 kusá. 3, llraduale Romauum. 4. Urdinarium Missae. 10 kusu. S. Mše ,L'hora passa" od L. Viadany. 6. ,Salve Regina" od Stehle. 7. ,Jesu I{edemptor" od Kaima. tS. óřreithova „In ponorem sti Josefi. 9. Ud télxož. Missa I. in Cantu ehor. 10. Missa IV. in cautu ehor. 11. Wittova ,Exultet.” 12. Téhož ,Missa de Retluiem." 13. „Missa Secunda” od Idaslera. 14. Missa in hou. sti Adalberti. 15. 16. Missa Yrima a Secunda od Hallera. 17. 18. Missa Quarta a Quiuta od Skuherskélio ; všecky s dvoj- i trojnásobnými hlasy. 19. Liber Motettorum od Stehle a mnohé jiné drobnější skladby. Též nám slouží Kancionál sv. Janský za lxojný pramen CGradualií a Uif'ertorií, an Hymnám v něm obsaženým slova Iatinská podložíme a dle hlasu varlxan berouce ohled na metrum latinské na čtverozpěv upravujeme. Uhoráluí mše z Urd. Missae pro uvarování zmatku následkem rozličných klíčů zpíváme v transposici, s patřičným předznamenáním. Jako všude také u nás dobrá věc nalezla protivníku; jsou to lidé, kteří si libují v Bumbarata bum, bum, a tra, tra, tra, a Eucluiclxu, *) Jak z příkladné a obětovné pilnusti, kcerá na spisovatele starých kancionálů připomíná, se jeví, není t4tw aui zaputřebf, tlorxxvf liáe ztžotávajá véóné mladými. koxu, raA, | ||||
|