|
| ||||
| ||||
|
-6g-
Brnę, metropolitního velechrámu sv. Václava oslavu Hospodinovu. Z rady onęch ctyr v Olomouci a kollegiátního chrámu v Kro- nejstarších Cyrillistű dva Pán Bűh k sobę męrízi, odkud nová a prece stará hudba na vęcnost jiz povolal. P. Pavel Krízkovský posvátná zníti pocala. Krásný sice, avšak a farár Konrád Surma nás jiz opustili. Zpęv, chudobný, jelikoz nový chrám Karlínský, jakým Beránka zde velebili, bude údęlem na pouhou ochotu vlastních osadníkű odká- i odmęnou obou ve sborech andęlű stále zaný, utvoril si sbor pouze ochotnický, který prozpęvujících. Dva dosud jsou zde zűsta- bez všeliké podpory a odmęny chvály Bozí veni, aby konali práci Cyrillskou a zpívali, pęl, kdezto starí, bohatę nadaní chrámové pokud Pánu Bohu líbiti se bude. pęvecké sbory své slušnę vydrzovali na (Pokracováni.) FEUILLETON. Z M Ý C H P A M Ę T 2. Cyrillistűm pro radost napsal Dr. Rudolf D1o)ttanus. (Pokracování.) Po oné neštastné pro mne pi-íhedę Francek skotákűv kroutil svou povidly za- s c. k. erarní trumpetou jsem byl nęjaký mazanou hubu a vyluzoval z ní píslJavé cas beze všeho hudebního nástroje. Ale tony, mnę se to totiz líbilo, ze jsem s uta- spíše zastavíš proudy Niagary nezli prudký jeným dechem tuto produkci poslouchal. tok muzikantské nátury. A ze mne chuti A kdyz jsem sám v nauce o hvízdání tak k muzicirování jen tekla a to tak prudce, daleko pokrocil, ze se alespoń pocátky jako z nacepovanélio hektolitru, na nęmz tohoto vzácného umęní slyšitelnými staly : je cedule s nápisem »Gegrúndet iS42«. líbilo se rni to nevýslovnę: ergo, pro mne Ale do ceho se męla vyliti, kdyz nástroje to bylo krásné. nebylo ? Ale matce se to pranic nelíbilo a ne- Nouze naucila Dalibora housti a nouze zdálo se jí to býti ani co do výkonu umę- ci vlastnę Francek skotákűv z nouze naucil leckého ani co do okolnosti tento výkon mne hvízdat. I špulil jsem svou ctyrletou provázejících ani dost málo krásné; myslila, pusu a vyhvizdoval jsem tak tenounké tony ze prý si vykroutím celou hubu, a proto jako fiašinetek, na který pan farár svým mi dűrazným klepnutím privádęla ústní svaly kanárűm hrával, jenze to nebylo tak pękné. do pravidelné polohy, coz se ovšem nikdy Za to męl műj novę poznaný samorostlý bez kriku a protestu s mé strany neodbylo. hudební nástroj tri neocenitelné výhody. Na tuto mou repliku následovala obycejnę Pi•ednę nic nestál a to byla výhoda pro duplika v tom smyslu, ze také zadní moje tatíkovu kapsu. Dále : ve dne i v noci, na svaly, ac byly v pravidelné poloze, spolu suchu i na vodę, v povętrí i pod zemí męl trpęly nęjaký poklep pro nepravidelnou jsem jej vzdy ssebou; to byla druhá výhoda polohu svých ústních kollegű. pro mne. Item : Nedal se hodit do pece »Co si pocnu s tím klukem!« naríkala jako obycejná drevęná píštala a byl takto si matka starému panu uciteli, který býval jist pred uchvatitelskou rukou materskou. u nás castým hostem, »celý den mi píští To byla tretí výhoda pro instrument. a vríská a ani v noci mi nedá pokoje. Ostatnę si nemyslete, milí ctenárové, ze Co mám jen dęlat?« livizdání jest dobré a vhodné jenom pro »Pockat, pańmaminko, pockat,« mínil psí uši; ani by clovęk neuvęril, ze to mozno pan ucitel, »az bude chlapec jen drobátko ve hvízdání privésti az k virtuositę. Slyšel starší, dáme mu houslicky a zapráhneme jsem pred lety v Praze tri hudebníky hví- ho do klavíru; ted je na to ještę tuze malý. zdati trio tak krásnę a dojemnę, ze jsem Pockáme tedy, pockáme.« ~c az podivil, jak toto obycejnę jen klukűm Starý pan ucitel byl jeden z onęcli a slouhűm prisuzované muzicirování műze vzácných zhudebnęlých exemplárű, o kterých dostoupiti az ve kruh krásna. se ríká, ze je Pán Bűh zvláštę tvor . Místo Mnę ovšem tenkráte bylo krásno v the- tęla z hlíny vezme Pán Bűh velikou notu orii neznámo, ale je-li pravda, co aesthetici a vdechne do ni duši, a muzikant je na praví, ze totiz krásné jest to, co se nám place. Z takové zvláštní generace nocházcl líbí, pal: jsem jiz tehdy alespoń v praxi pan ucitel Houzvicka. Však umęl hráti úcasten byl hudebního lzrásna. Nebo kdyz na všecky hudební nástroje a, panecku, | ||||
|