|
| ||||
| ||||
|
— 74 —
Program koncertu byl, jak následuje : vęrkű doznívá zde jako ozvęna z krajin Asperges gregorianské, Kyrie z Haslerovy nadpozemských. Zpęv sboru ]cathedráluího »Missa Secunda«, Gloria ze slavnostní mše osvędcil se býti vzornou školou polyfonie od Skuherskélio, Credo gregorianské, »Sur- církevní. Také na chorálu bylo znáti, ze resit Christus« 8h1. od Brosiga, Sanctus se mu vęnuje píle nevšední; prednášel se z Palestrinovy »Missa Brevis«, Benedictus však, jal: Krízkovský svým zvláštním zpű- z Wittovy mše op. 1 ,2. »Litaniae Laure•- sobem pravil, az príliš krásnę. Na dopinę- tanae« 5hl. od Witta, op. 20. — Poutníci nou zkušeností bylo tudy treba putovati stali se zvęstovateli reformy po širé vlasti.dále az do B e u r o n a. Cyklem prednášek v Katolické Po hudebních hodech a duševních ná- besedę usporádaných seznamovali se redi- mahách v Reznę poskytovaly nęmecké telé kűru a prátelé umęní církevního Athény — Mnichov — s mnozstvím rűzno- s hlavními zásadami reformacními. Redaktor tvárných chrámű a okrasou jejich, sbírek prednášel o liturgické stránce slavné mše umęleckých a starozitnických, obrazű a soch svaté, katecheta Edmund Langer o histo- pozitky jiného druhu. Pres starozitný Augs- rickém vývoji zpęvu polyfonního a pomęru burg a památný Ulm s tím obrem vęze jeho ku chorálu gregorianskému. Zásady a chrámu, velkolepostí varhan a krásou docházely obecného souhlasu. Jalto lavina starých lavic chorových dospęl vypravovatel šírila se myšlénka opravy hudby chrámové po zeleznici do Sigmaringen, odtud pak ve stredisku zemę ceské. poštou veieromantickými kraj inami d o Pri cvicení polyfoniclých skladeb starých Beurona. mistrű, jakoz i pri prednášení chorálu vy- Co poutník hledal, v kláštere Beuronském skytovaly se však rűzné pochybnosti. Od našel, — chorál v nejkrásnęjší zpűsobę, ten té doby, co znamenitý instaurator staré zbozný chorál bez sentimentálnosti, kterým hudby církevní, kanovník Proske, v kathe- kresfanrpívaje se modlí; ten klidný chorál drále Rezenské monumentální skladby_ sta- bez affektace, který pokorou k pokore vodí, rých mistrű opętnę zaved], stalo se Rezno ten slavnostní chorál bez hlulcu, který i nej- vysokou školou polyfonie církevní. Zde ustá- slavnęjší Bohosluzbu zlatotkaným rouchem lila se tradice, kterak polyfonie prednášeti odívá. Za trídenního pobytu v klášterním se má. O kláštere Beuronském pak pocala zátiší poznal jsem veškerý zpűsob, jímz šíriti se povęst, ze tamęjší mnichové be- chorál prednášeti ]ze, od nejslavnęjšího nediktinští zpívají chorál vzornę. Pustil se jásotu v den Nanebevzetí Marie Panny tedy vypravovatel za polyfonií a chorálem a skládání slibű reholních az ku prosté do svęta, podniknuv druhou p o u t recitaci dne všedního. A krosnę zpęvu cho- umęl e c k o u, jednak za hudbou církevní, rálního objevilo se mi zde, jak se i cho- jednak za umęním výtvarným. rálnę maluje a chorálnę zije. Clovęk zde Predmluvou k Cecilské slavnosti Rezen- spatril kus stredovęku vtęleného. Daleká ské byla návštęva zkamenęlého stredovęku, pout do Beurona se vyplatila. Chtęl jsem męsta Norimberka, které se svými chrámy seznati Beuronský chorál a seznal jsem a námęstími, památníky a kašnami, domy jej i v malbę i v zivotę. Skutecnost poskytla a ulicemi, arkýri a štíty, sbírkami germán- více, nez vęštila povęst. Jednota umęní, ského musea a úpravami soukromých bytű vędy i zivota rozehrála duši. Triduum Beu- po celý týden mile poutalo. Rezenský vele- ronské stalo se mi epochou zivota. Vodopád chrám nezklamal nadęji. Velebná polyfonie Rýnu, rozkošné jezero Bodamské, rozhled zaznívala obrovskými prostorami chrámo- s vrchu sv. Gottharda, velkolepá scenerie vými jako ozvęna z jiného, neviditelného Tyrolská, — to vše nedovedlo zatemniti svęta. Mistrná budova gotická vyniká však dojmy Beuronské. Kdo by se tehdáz byl téz akustikou, jako málo který chrám. Jest nadál, ze po pętiletí Beuron presídlí se do pro hudbu Palestrinovu prímo stvorena. Emaus? — ze klášter na Slovanech stane Rezensl:á hudba kostelní jest chrámu tako- se v naší krásné Praze vysokým ucením vého hodna. Zde zavdęcuje se práce s ná- chorálu gregorianského? — ze Emausy mahou spojena. Tvorení hlasu, intonace, budou sloupem a mocným spojencem Je- deklamace, jakoz i hudební interpretace dnoty Cyrillské ? nasvędcovaly, s jakou svędomitostí se pri- Po šfastuém návratu pocal jsem s vętší pravují a cvicí klasické skladby církevní. ještę peclivostí zasvęcovati sbor svűj Karlín- Výtecná akustika Rezenského chrámu zdvoj - ský v krásy chorálu tak dlouho, az uprímnę násobńuje sbor ne príliš cetný, vyrovnává vyznal: »Jest krásný!« lilasy, dodává síly, zjemńuje piana a ušle- Téhoz roku zalozili jsme vPraze »Aka- chtuje všeliké odstińování. Zakoncování zá- demii krestanskou«, jejíz odbor | ||||
|