|
| ||||
| ||||
|
provozoval koncert v mísiinosech katolické troj-, ctyr-, pęti- a šestihlasué, brzy muz-
besedy, o cemz dále zmínka ucinęna bude. ské, brzy zenské, tu s vrchním hlasem so- První velká slavnost církevnę hudební pránovým, tam s vrcluiím hlasem altovým. neminula se s úcinkem. Mnozí zpęvem Kdyz veškerých šest hlasű se srází, zní z tvrdého spánku byli probuzeni, probuzení ta harmonie výraznými akkordy a zajíma- pak: k následování uchváceni. vými postupy harmonickými okrášlená slavnę Po slavnosti oznámil jsem sboru svému, a mohutnę. — Mše šestihlasná vedla k ze celý následující rok vęnován bude Pale- osmihlasné»Hodie Christus na- strinovi. Kdyz pęvci oblibovali si jir v cho- t u s e s t«, v níz liomofonie prevládá nad rálu, męli nyní vniknouti hloubęji téz v taj- polyfonií. Sloh velkolepé skladby této jest nosti a krásy klassické polyfonie. Nastal prűzracný a zretelný, vázný však a ve- takto rok Palestrinský. Šlo o to, lebný. Mše tato jest téz dvousborová. aby netoliko theoretickou analysí, nýbrz ne- První sbor skládá se ze dvou Sopránű, pretrzitým provozováním praktickým po- Altu a Barytonu, druhý z Altu, dvou Te- chopen byl duch velikého mistra, který norű a Bassu. dovedl umęní své prizpűsobiti katolické Studování uvedených skladeb vypinilo liturgii takovou mérou, ze Církev sama sloh celý rok, který zapocal 4h1. mší » Aeterna jeho schválila. Sbor męl seznámiti se s ve- Christi munera«, jíz pred lety reforma u sv. škerými druhy slohu Palestrinova. Za tou Cyrilla a Methoda tiše se zahájila, a 8h1. prícinou zvolil jsem mešní skladby ctyr-, »'Indie Christus natus est«, která o g~)oleté šesti- a osmihlasné z rűzných dob zivota památce zalození biskupství Prazského vc- umęlcova. Z rady c t y r h 1 a s n ý c li skla- š!zerenstvo reformę z13kala, se zakoncil. deb dvę od pocátku jiz bývaly na reper- Vedle Palestriny nálezí F e 1 i c e A n e r i o toiru, »Aeterna Christi muneraa mezi hlavní ozdoby. v nejznamenitęjší dobo: slohem nejjasnęjším a nejušlechtilejším pro- hudební školy rímské a skladby jeho vyni- vedená, v níz slova vzdy srozumitelná kají nevšední a trvalou cenou. V radę ko- z polyfonického ústrojí zretelnę vyznívají. stelních skladeb Aneriových dílem nej- Ta nyní opętnými zkouškami se zvelebila. krásnęjším a nejdojemnęjším jest dojista: V ní seznámil se kazdý jednotlivec sboru »blessa de'Morti«, Rome, 1620 vydaná cili s veškerou prűzracnou soustavou slohu Pa- »Missa pro defunctis«. Z celku lestrinova, aby kazdý hlas samostatnę krá- i z kazdé vęty zvláštę, zejména však z velko- cel, jak toho práce polyfonická právę vyza- lepého »Dies irae« vane duch vroucné po- duje. Touze męrou zdokonalila se téz boznosti s zalem dűvęrou v Boha zmírué- »Missa b r e v i s«, svęzím duchem vyni- ným. Kdyz tedy Akademie krestauská za kající. Vlastnosti mše »Aeterna Christi právę zesnulého malíre, josefa Fűhricha, zá- muneraa sdílí s ní znacnou męrou mše dušní sluzby Bozí usporádala, zvolil vypra- »I s t e c o n f e s s o r« s trojhlasným Bene- vovatel Reduiem Aneriovo, které se sborem dictus a pętihlasným Agnus Dei, která svým provozoval, aby nad hrobem básníka- napotom ke cvicení se odporoucela, k níz malíre zastkvęl se obraz b_ísníka-hudebníka pridruzila se mše »V e n i s p o n s a Chri- barvami tonovými malovaný. sti,,, mnohem bohatęjší, jakozto prechod DAe 29. listopadu 1878 konala se po a pi•íprava ke mši » D i e s S a n c t i f i- celých Cechách 5 ooletá památka úmrtní c a t u s«, která ac pouze ctyi lilasná, rozma- Karla IV., otce vlasti. Také Akademie kre- nitostí a na nękterých místech bohatostí stanská chtęla památný den oslaviti záduš- harmonisace plodí dojem prímo uchvacující, ními sluzbami Bozím. Pro vecerní koncert tak ze to i hudebníka prekvapuje, kterak v svatvecer jubilejního dne zvolil redaktor lze pouhým ctyrhlasem takových vnad se »R o r a t e nedęlní«, které za tou prí- dodęlati. Snadná ovšem není. »Crucifixusa cinou presnę dle starých rukopisű zpracoval pro ctyri zenské hlasy vyzaduje nemalé a se sborem 16o hlasű cítajícím prednesl. píle. Skladba tato jest vrcholem všeho, Rázovitost povahy ceské snad v zádné jiné ceho ctyrhlasem dosíci lze. Od 4h1. skla- písni není tak vęrnę vyznacena, jako v Ko- deb prešlo se k š e s t i h 1 a s n ý m. Mše ráte. »Assumpta est Maria« jest téhoz Takovým zpűsobem udrzovala a zivila druhu nejkrásnęjší. Palestrina zde rozdęlil se idea reformy hudby církevní, pokud ne- lilasy na dva sbory, strídal je a rűznę kom- nadešel cas ke zrízení Obecné jed- binoval, tak ze se objevují strídavé sbory noty Cyrillské príhodný. (Pokracování). | ||||
|