|
| ||||
| ||||
|
katolická knihovna
311IIIIIIIIIII112115118113114111 1889, Roc pro kalolickoll hudbu posv~fliou v Cechách, na Moravę a ve Slezsku, z:íroveú Organ Obecné Jednoty Cyrillské. Majitel, vydavatel a redaktor ník XVI, F. J. LEHNER. Císlo 11. Obrod posvátné hudby v Cechách. Píše Jan Ev. Zelinka. (Dokonceni). Sola jednotlivých hlasű zpęvních jako v duchovní kantátę strídavę se sborem plodí rozmanitost ve formę i výrazu. Ilar- mouie vykazuje trojzvuk, jeho prevraty, prűtah a vedlejší harmonii septimovou, zrídka dominantní. Prűvod instrumentálný, ac dűkladnę motivicky proveden, neupomíná nikde na hudba nálady svętské, nýbrz pojí se ke slovu zpívanému co okrasa harmo- nického základu sloliu církevnę-hudebního. Brixi jest velikým ve svých úpiný text obsahujících skladbách, není vzdy bez- vadným mnohdy v príliš pestrém prűvodu instrumentálném. Krátký souhrn veškerých dob jest asi následující: Doba, kdy nálada i forma církevních skladeb totoznou byla pro madrigal s tex- tem ducliovním. Duchovní kantáta. Oratorium. Hudba duchovní ci nábozenská vznikla z hudby církevní, jejíz praotcem byl zpęv ainbrosiánský a reliorský. Z oratoria pastýrská hra a z této zpę- vohra se vyvinula. Východiskem byl chorál az potud, pokud pojí se hudba k výko- nűm krestansko-katolické liturgie. Chorál byl otcem posvátné p í s n ę s t a r oc e s lc é (viz »Dęjiny posvátného zpęvu«, sepsal Konrád), jeho nálada vítęzila. Symbolicko-dramatický ráz skladeb B a- c h a a H i n d I a byl novým, nevycerpa - telným pramenem pro tvorbu církevnę-hu- hudební az do druhé polovice století 18. Avšak libovolné zacházení s textem cír- kevním, vývin opery starovlaské a ještę více operetní smęr a jiné vęci z jevištę operního sem zanesené, jakoz i následkem toho, ze liudbc divadelcií dostávalo se mno- hem vętší mravní i hmotné podpory nez hudbę posvátné, stala se chrámová Hudba hudbou nálady všeobecné. Zásada, aby hudba církevní úpiný, od slova k slovu srozumitelný test obsahovala, lehce odbytou nebyla, na nic svętského neupomínala a pojila se více k náladę cho- rální a tím k výkonűm liturgie krestansko- katolické, není zachována ve skladbách doby úpadku hudby posvátné, v »Cy- rillu« jiz dríve popsané. Nálada chorální, kterou sobę reforma hudby posvátné za výcho- disko ustanovila, vytvorila nový smęr symbolicko-liturgický, pa- trný ze všech skladeb církevních doby nové. Smęr tento zastínil úpinę veškeré o svętskou hudbu opírající se skladby pro chrám urcené, a sledujeme-li vývin obro- zeného smęru hudby posvátné, mu- síme s vdękem vzpomenouti muzű o vývin tohoto smęru zaslouzilých. Rodina Cyrillská, která se utvo- rila jiz bęhem prvního desítiletí, má svűj utéšenę rozvíjející se ro- dokmen v dobę prítomné. Rodina Cyrillská má svého jasného pro- tektora, nejdűstojnęjšího arcipa- stýre arcidiecése Prazské, jehoz vzácnou prízní obohacená srdce Cyrillistű neleknou se i nejpro- tivnęjších obtízí a vytrvají v boji | ||||
|