|
| ||||
| ||||
|
—g4
ponęvadz slovo bylo základem męrou jako výkon liturgický a ke zbozno- pojmu hudebního ve smyslu církve. stí a modlitbę povzbuzujícího charakteru Proc by byla moderní diatonická stupnice dostavá se této jedinę onou nerozlucností i s nękterým zvýšeným nebo snízeným tonem, s výkonem posvátným. se svou liarmonickou i enharmonickou bo- Sbor, který dríve blíze oltáre v rouše hatostí závadou ku podobným predstavám obradním umístęn, nyní na kruchtu prelo- duševním, vzniklým z cistého presvędcení zen jest, zűstane SpOluúCinkujíCÍm orgánem ki estanského v dobę, kdy ono harmonické posvátné obęti, na níz ostatní prítomní umęní hudební z umęní kontrapunktického p o d 11 u b e r o u. Jednotlivé, v pravý cas tak vyso':o se povzneslo, ze výbęr pro- na kűru zpívané cástky kantáty nejsou pou- stredkű hudebních jest nad míru bohatý. hou okrasou, nýbrz osla v o u obęti, oni Meze prekrociti ovšem není radno. Liturgi- jsou její podstatnou cástkou, jelikoz smęr cký výkon, význam velebného velikého díla reformacní vzal sobę za úkol uskutecniti Vykupitelova, duchem radosti prodchnu- mezi oltárem a kűrem nejuzší spojení du- tého »Kyrie eleison«, radostí andęlskou, ševní. duševním citem krestanského vesGjí prova- Posvátný výkon u oltáre a hudba na nutého »Gloria in escelsis Deo« az ku kűru — ponęvadz tyto tvorí jednotný neroz- pokorou významnému »qui tollis peccata lucný svazek, nelze domnívati se, ze hudba mundi« i se slavným »quoniam tu solus slouzí p o u z e k okrášlení neb ku propűjcení Sanctus, Altissimus Jesu Christo«, kde lesku zevnęjšího; a ponęvadz takovou býti církev hlavu sklání, jsou momenty, které nesmí — nebude liturgický výhon rušiti, ale srdci krestanskému, láskou prodchnutému podporovati, tak právę jako toho docílila ulsazují smęr vedoucí k neklamnému výrazu hudba Palestriny a vrstevníkű. myšlénky hudební. Efekt hudební, který Po dűkladné úvaze veškerých naznace- di•íve byl jediným úcelem, musí vyplynouti ných bodű, jakou hudba círi:evní býti musí, z dobre pojatého zpívaného slova litu r- má-li v pravém slova smyslu l i t u r g i c k o u g i c k é h o, a na základę správného pojetí slouti, vidíme jiz v theorii patrný rozdíl toho teprve zhudební predstavy samé. mezi skladbami skladatelű doby úpadl:u a Príkladű lze uvésti hojnost ze skladeb doby obrodu hudby posvátné. Provozování, mistrű hudby círl:evní jiz z doby naší. studium a naslouchání zdai•ilému provedení Jedna významná myšlénka v nejuzším spo- skladeb tęclito nás o tom tím diileladnęji jení se slovem stíhá druhou, i doprovázeny poucí. recitativ, z oratoria sem prinesený, nalezl Jasno jest, ze, je-li jen ona hudba pravou místa v slovní bohatosti Creda. Credo hudbou církevní, která liturgický, úpiný, od z »NIissa brevis« d (Skuherský), Missa »Lau- slova ke slovu srozumitelný test obsahuje, renti« a »Ecce Dominus veniet« (IIruška), ua nic svętského neupomíná, nic lehce od- boliatost u výrazu v mešnícli skladbách bytého neobsahuje a která úpinę sloucena Wittových, hoerstrových, Sychrových a j. v. jest s posvátným výkonem k: esfausko-ka- vznešený dojem dosud v novęjších sklad- tolické liturgie, nelze pak pravou katolickou bácli neprekonaného »Creda« ze mše »Paris liudbu církevní lépe nazvati nez hudbou angelicus« od Bedricha Koenena a t. d. liturgickou. a t, d. jsou doklady nezvratné. Liturgickou hudbou jest v první i a d ę Mimo shora uvedené známky skladeb chorá 1 sám a vše ostatní, co z nęho vy- doby reformacní, jimiz se tyto od skladeb kvetlo. Nelze tudíz upríti, ze Hejl:rásnęji doby predreformacní v podstatę liší, zaokrouhlený celel: spocívá v oné liturgický dluzno uvésti rozvętvené rythmicl:é výkon doprovázející hudbę, která náladou clánkování v širším smyslu. Úryvky chorální jest jistou męrou provanuta. Církev a periody hudební ustupují a rídí se rov- zádá, aby zpíval se chorál nejen pri obra- nęz jako význam myšlénky hudební, prű- dech posvátných, ale i pri svaté obęti, zvláštę vod instrumentální taktéz i rythmika v uzším v dobę postní a adventní, má téz prevlá- smyslu dle rozdęlení i významu textového. dati. Dokavad celebrantu oltáre chorální zpęvy Slovo liturgické vtęlilo se v hudbu liturgi- prednáší, potud jest chorál vzliledem k celku cl:ou, stalo se mluvou zpęvnou v širokém pri mši svaté na prvním místę oprávnęným významu slova dle ideálních zásad liturgie cinitelem. Církev pripouští také mimo chorál ]: estansko-katolické. provozování jiných sleladeb církevních, jichz Tím, ze obrozená hudba církevní k li- nálada i obsah slovný s posvátným výkonem turgii kresfansko katolické se pojí, dostává se shodují, nebo krátce receno: skladeb se oné samostatného smęru církevnę- v duchu církve slozených. Tím, ze snad hudeb—ního, její nálada pűsobí na posluchace touzopustila by hudba církevní pole chorální, | ||||
|