|
| ||||
| ||||
|
— 85 —
ztratiti nesmí nikdy ideální vzlet a vlastnost náhledu : Jest na bíle dni, ze naše nynęjší liturgickou, nesmí býti pouhým šperkem, ale hudba, ti•eba obsahovala i chorál gregori- symbolem a podstatnou cástí kre- ánský, zádnou vlastnę liturgickou hud- stansko-katolické liturgie. Násled- bou více není.« (»Cecilia«, 1. p. III.) kem toho ustoupiti musí veškeren zevnęjší »Je-li hudba pouze akcidentální, jak prof. lesk hudby svętské ideální hloubce a nad- Simar v Bonnu tvrdil, pak jest bezvýznam- šení na pevném základu víry. L i t u r g i c k ý nou a proto vęcí vedlejší a zárovei drahou, význam mše svaté musí zűstati príliš drahou, j elikoz, má-li p o u ze ke z b o z- obrazem velikého díla Vykupite- nos ti povzbuzovati, pak není na ní pra- lova. nic liturgíckého. Ale pak není na této také úkol reformatorű ua poli církevnę-hu- nic povzbuzujícího, ale rušivého a otravu- debním celil zprvocátku jiz k tomu, objas- jícího, neb kdyby pánové byli pojali církevní niti tyto pravdy. Vše, co az dosud kűry hudbu tak, jakou byti má a ne jak klesla, chrámové pinilo, bylo pozlátkem ze zlata a k tomu církevnę-líturgické zákony, jak je nepravého. Laciný efekt, struny a pištaly, obsahuje Missale a Breviarum, pak by platily více nez slovo liturgické. Zahradní nebyli v rozpacích nad tím, v jakém pomęru kvartet nebo sextet hlukem varhan, bourí nalézá se kűr s oltárem.« kotlű a vreštęním krídlovky »zdokonalený«, »Jmenované knihy nutno pi•ijati co 1 i- to byl nejvyšší skvost hudby eíricevní. Mazur t u r g i c l: ý (ne pouze povzbuzující) predmęt neb menuet s kusým textem »Gloria«, po- (erbaulichen Gegenstand), jelikoz obsahují chod s nękolika vlozenými dogmaty »Credo«, záhony liturgické, opacné tvrzení bylo by arie s textovým uryvkem nękterého Introitu opovrhováním ....« neb všeobecného textu zastupovala Gradu- ale a úryvek zalmu nešporního neb violon- Konecnę str. 2S. cello solo s prűvodem »t. zv. orkestru« »Mše svatá není pouhou modlitbou, nýbrz neb varhan nastoupil místo predepsaného obętí a sice primárnę, nikoliv obętí knęze Offertoria. Nejposvátnęjší okamzik mše svaté a lidu, nýbrz Jeríš Kristus sám, Bűh-clovęk »pozdvihování« oslaven intradou... . jest obętí a knęzem zároveii. Z'alz jako Musíme uváziti, jal:ou hudba církevní tato obęt nikoliv jedinę ku probuzení lidu, byla a snad ještę kdesi jest, abychom oce- nýbrz predevším ke cti Bozí, to jest niti mohli práci, ve kterou uvázali se műzové daniti se, díky vzdáti a l:ajicnost vzbuditi, o nový smęr zuslouzilí. Nez tęchto vzpo- kteréz Bohu povinni jsme. Následkem toho menuto bule, uvésti dluzno nękteré zvláštę ustanoveny jsou orgány obęti — k n ę z s t v o významné vęty z clánku Wittova »Musil: i s b o r primárnę ke cti Bozí, za druhé ku uud Liturgie«: povzbuzení vęrících.« (»l.,'liegende BLitter« 1867, druhý rocní]:, »Sbor co s p o l u o r g á n prispívá ke cís. 3). slavné mši svaté tak jako lcuęz svou pre- »Skoro ve všeobecném zmatku, který fací, dialcon svým evangeliem, subdiakon v otázkách hudby církevni panuje, svedeni svou epištolou a t. d. Kazdý, kdo kűru byli liturgicky vzdęlaní muzové k mylnému toto místo nepriznává, degraduje jej.« FEUILLETON. Zvi Ý c H P .,~. M Ę T 2. Cyrillistűm pro radost napsal Dr. Rudolf MOratialaus. (Pokracování.) Zvláštę o pouti dbal pan ucitel toho dostí záril, kdyz pocítaje drahé ty hlavy velmi prísnę, aby na chore panovalo vzorné shledal, ze nechybí ani jediná; bylo jich ticho. Porušil-li mlcení nękdo starší, pan šest a šedesát. I páni bratrí ucitelé ze ucitel naű jenom laskavę zakýval, byl-li to Chval, z Kolodęj a z Hloubętína se dosta- ale clilapec, nacechral mu trochu vlasy nebo vili ke slavné té produkci, vázivše jiz dríve p~itáhl uši a hluk byl hned jako pęna. ke zkouškám dvę i tri cesty, jinak by je Kdyz zvonili poprvé na velké sluzby pan ucitel mezi úcinkující ani neprijal. — Bozí, vypravil se pan ucitel s celou svou »Nu jalo, pane bratic,« tázal se Kolo- gardou do kostela. Sešli se totiz dríve ve dęjslcý, »máš cloma jiz nęjaké štęnę?« škole i zpęváci i huclebníci. Pan ucitel ra- »Mám,« prisvędcoval pan ucitel domácí, | ||||
|