|
| ||||
| ||||
|
Centrální
katolická knihovna 3IIIIIIIIIII~IIIIIIIIIII Il ull U katolickou posvatllon Cyrillské. F. J. LEHNER. 1889, ROCllIk XVI, Císlo 12, ~ium~~oi~išviiiiivii~iii iiiy~%©~~rioi/iii~nn~wi~,rroi~iiiii~~aii~iiii~iyiiirvmiii~ri~iniFrurioiyiyniainiiioiaiiimaiiiii~iii,~iaiiiv~iix-i víaC O taktu ve staroceské písni kostelní. Píše I. Holatin. N e j s t a r š í notované památky posvátné Pozdęjší tištęné kancionály a zpęvníky písnę ceské psány jsou po zpűsobu chorálu podávají své melodie vesmęs jiz notou gregoriánského své doby na systemech ctyr- mensurovanou, dle taktu rozmęre- liniových notami stejného tvaru, b e z m e n- r. o u,*) kladouce v celo kazdého nápęvu s u r y, b e z t a k t u. Rythmus nápęvu rídí se príslušné oznacení taktové. Václav St eyr tu jedinę rythmem slov podlozených, jako ve svém »Ceském kaucionále« z r. 1683 v rímském choralu. K písním toho druhu uzívá tęchto druhű taktu : na prvním místę nálezí náš chorál sv. Voj- tedy dnou sudých a dvou lichých. Jos. á , i , 2 tęcha »Hospodine, pomiluj ny«. Jeho nej- Bozan ve svém »Slavícku rajském na stromę starší notace pochodí z r. 1397 od Brevnov- zivota slávu Tvorci svému prozpęvujícím« ského mnicha Jana z Holešova, zavírá se z r. 1719 pridal k onęm ctyrem starším v rukopise c, k, universitní knihovny Praz- ještę dva druhy novęjší, totiz sudý š a ské sub sign. III. D. 17, na listę 15b*) a lichý 4 zní takto : Avšak píšíce nápęvy notami presnę dle taktu rozmęrenými, nicménę skladatelé sta- rých kancionálű z pravidla neuzívali t. IIo-spo-di-ne, po - mi -luj ny : Je-zu Kri-ste, zv. taktových car, t. j. onęch svislých prícek, jez nyní za kazdým talctem do systému klademe. U nich vyskytují se ta- kové prícky na koncích jednotlivých vęt po - mi - luj ny: ty spa -se všc - ho mí -ra: hudebních.**) Nękdy však i tyto prícky vypouštęli, kladouce místo nich cárky do textu na oznašenou konce verše i príslušné hudební vęty. spa-sii ny i u - slyš, Hospodi-ne, hla - sy Charakteristickou známkou cet- ných písní staroceských jest, ze na -še. daj nám všem, Ho-spo-di -ne, iízń *) Vyjímku ciní M. B. Bolelucký u písnę »I-Io- spodine, pomiluj ny,,, an ve svém spise »Rosa bohe- mica,, z r, 1668 její nápęv vęrnę — az na jednu notu — dle rukopisu z r, 1397 otisknouti dal, pri- ciniv toliko prícné cáry, jimii verš od verše dęlí. — a mír v ze-mi, Kr-leš, Kr-leš, Kr-leš. (Konrád 1. c.) **) U Bozana potkáváme se jiz nękdy s patrný- *) Konrád, Dęjiny posvátného zpęvu staroceského mi cárami taktovými v nynęjším smyslu, jak brzy str, 27. uvidíme, | ||||
|