|
| ||||
| ||||
|
— 91 —
mem ctyrdobým nebo trídobým. M e n s u- Bűh všemohoucí«,*) jez v lzancionále Sva- r o v á n í nápęvu rídí se v taktových prí- tojanslcém otištęna jest pod c. 13. v taktu 2- padech z pravidla dle druhého oznacení taktu. Tak tomu jest na pr. u písnę »Pán *) ,Kancionál ęeský«, sir. 26. Vyńatky z denníku reditele kűru. Sdęluje Vticicty Vn;ack. 12. dubna 1888. Naše »malá pout«. jsou to písnę o Pánu Jezíši a o Pannę Na den »Bolestné Panny Marie«, v pátek Marii. Uvedu z nich nękteré: »Kresfanská pred kvętnou nedęli, koná se v Beznę od duše, rozvazuj sobę«, »Sem, dcero Sionská«, dávných dob poboznost, zvaná »malá pout«. »Kde jsi, műj Jezíši«, »Kdyz v myšlení Lid z celého okolí pricházívá na ten den usmrcení«, »Mé jsi potęšení«, »Ach műj do Bezna, aby tu svou »velikonocní pobo- nejsladší jezíši«, »Tisíckrát pozdravujeme znost« vykonal; knęzí prijde téz osm i deset. Tebe«, »Proc, Maria, proc si tak naríkáš ?« V kostele koná se vše jako ve svátek. Kdo šel kolem chrámu v týdnu pašijovém Slavnost tato pochází z dob dávných; a uslyšel zpívati píseii »Kresfanská duše« v pamętní knize farní zaznamenáno jest: aneb »Sem, dcero Siottská«, zdali nezachvęl »Vedle kostela stojí kaple Bolestné Panny se v nitru svém tou vroucností melodie Marie ; r. 1747 byla v ní pohrbena príbuzná úchvatné! Ac nápęvy srdce pronikají, jest faráre Fr. Špatného«. Nynęjší kostel vy- sloh písní tęchto ponękud nesprávný ; bylo stavęn byl v r. 1750; na kterém místę tato by záhodno, aby se slova nękterých jme- kaple stála, není známo. Po jejím odstranęní novaných písní opravila; nápęv stojí za to, byla socha Bolestné Panny Marie dána do jest to nápęv národní, kostela na postranní oltár. O ranní mši sv. zpívala se píseri »O Maria, útocištę naše«, c. 364 kanciouál Svatojanský, po ní 17, cervence 1889. K vűli pęstování »Zdrávas bud Panno Maria« ; o »velké« za- kollegiálnosti i k vűli poucení se scházívá pęli jsme mši ctverohlasnou »Dixit Maria« se ucitelstvo ol.resu Mladoboleslavského od Haslera (r. 1595), pak vlozky »Ave a Męlnického kazdorocnę vzdy na pocátku Maria« od Witta a »1'anis angelicus« od prázdnin v tom kterém místę k soukromé Croce. a dűvęrné poradę. Letošního roku męli jsme podobnou schűzi dne 16. cervence 3o. dubna 18S9. Ve chrámę. Jsou slavné v Krpech; sešlo se nás 38. O lo. hodinę sluzby Bozí; clirám napinęn jest vęrícími, ranní byla ve chrámu Pánę mše sv. za knęz u oltáre koná obęt nejsvętęjší, na kűru zemrelé cleny ucitelské, pri níz provedlo pęje se zboznę, dojemnę; lid bud naslouchá se ponejprv v okolí našem chorální requiem. zpęvu aneb modlí se; ticho hrobové, vše I'ri prűvodu varhan pęl solo ucitel, p. Ign. ponoreno jest v tiché rozjímání, v milé Sáfr z, Bezna a ostatní ucitelé pęli ve sboru; vzpomínání, ve vroucí modlitbu. Slunko provedení bylo zdarilé a líbilo se kazdému. jasné své paprsky vysýlá na stęny chrámové Pri pohrbech nękterého ucitele sejde se — jak velebná to chvíle v zivotę lidském! vzdy více kollegű, a tu bývá na programu obycejnę requiem Láblerovo aneb ceské Doubravského; jakého tu shonu a jakých 5. kvętna 1888. O písní kostelní. Dle starostí, aby vše dobre dopadlo! Provedení nápęvu rozeznáváme dva druhy písní: prednę chorálního requiem, jedné to z nejkrásnęj- písnę, jichz nápęv má základ v chorálu ších skladeb církevních, nevyzaduje velikých gregoriánském, a za druhé písnę, které príprav a poskytuje pak kazdému to vę- vytrysknu]y z ducha národního, ceského. domí, ze se provedla skladba církevní, Prvęjší písnę, pocházející z dob nejstarších, zbozná, krásná. Po mši sv, prednášeli nám jsou velebné; vizme naše skvosty rorátní pánové Kalista a Spacek své humoristické a jiné písnę nejstaršího pűvodu! Jaká to clánky; po obędę spolecném zapęli se vroucnost, jaká velebnost, jaká krása! Písnę vlastenecké písnę a ke 4. hodinę rozcházeli druhého druhu pohybují se vesmęs v dur- jsme se opęt ke svým domovűm. Na pres toninę; náš lid nerad pęje v moll Povstaly rok shledáme se, dá-li Bűh, v Košátkách. v minulém století a udrzely se vlidu podnes; | ||||
|