|
| ||||
| ||||
|
-93
vých a mnohdy prekázek zdánlivę nepreko- právę zrízená akademie krestanská konala natelných, z nichz nękolik neúprosnou smrtí první velkou hudební slavnost kostelní na jsou nám jiz vyrváni, aby prijali odmęnu, oslavu sv. Cecilie dne 21. a 22, listopadu které zde na zemi zrídka komu se dostává. r, 1875, spojili se oba sborové v kostele Kdyz klidný a velebný zpęv církevní klen- u sv. Jiljí pri zpívaných litaniích, jak dríve bou chrámovou zboznę se nese a srdcem jiz se vypravovalo. Ostatní cástky velkého krestanű prítomných mocnę hýbe, málo programu pripadly obęma sborűm samo- který zná predstaviti si a oceniti námahu, statnę. Sbor Foerstrűv zpíval tehdáz v ko- trpęlivost a lásku toho, jehoz výtvor umę- stele u sv. Jiljí G. P. Palestrinovu mši lecký, ze všech nejideálnęjší, sluchem do »Ascendo ad Patrem« 5 hl. Velký koncert duše zbozností uchvácené pravę vchází. historický pripadl sboru Karlínskému. Dne Z hlasű drsných a neumęlých vypęstovati následujícího prednesli spojení sborové mši hlasy líbezné a umęlé z not a s citem zpí- sv.-Vojtęšskou v chrámu Pánę Emauském, vající, tot práce, k jejíz vykonání léta se nacez druhy koncert vecerní sborem Foer- vyzadují. A kdyz práci tak dlouhou a tak sterovým obsazen jest za programu, jal: namáhavou koná hudebník citu nęzného následuje: t. Credo gregorianské. z. »Sal- zdarma nebo skorem zdarma po celé zi- vum fac rege:n« od Palestriny. 3. »Veni, vobytí takmęr bez uznání a bez odmęny sancte Spiritus« od Allegriho. 4. Credo pozemské, műze-li dílo zásluzné, ke cti a z mešní skladby Palestrinovy »Ascendo ad slávę Bozí vykonané zűstati na nebi bez Patrem«. 5. »Veritas mea« od J. L. Relly. odplaty ? Pro odmęnu na vęcnost z onęch 6. Gloria z »Missa Quarta« od F. Z. S'cn- pilných pracovníkű jiz odešli Adolf Prűcha, herského. 7. »Stahat mater« od Fr. Witta. Jan Janák, Alois Magda a František Hruška Kdyz chrám sv. Vojtęcha se obnovoval a zűstavivše po sobę památku trvalou jednalo sluzby Bozí v nęm se nekonaly, sbor sv.- nadšením, s jakým dílu posvátnému se vę- Vojtęšský obcasnę v kostele sv. Uršuly, sv. novali, jednak skladbami svými, které z duše Ignáce a v Emausích o zvláštních pi•ílezito- jim se vyprýštily. Zijí dále mezi námi jako stech zpíval. Pri vysvęcení kostela obnove- ti, kterí dosud zde pracují. ného biskup Karel Prűcha zpęv, který pri Z Prazských reditelű kűru prvním, který té prílezitosti zde slyšel, v kostele verejnę pridruzil se k reformę redaktorem štastnę pochválil. Dne 4, ríjna 1876 otevrela se spol- zahájené, byl Josef Foerster, reditel kűm katolickým pękná dvorana sv.-Václavskou kűru u sv. Vojtęcha. První nedęli adventní záloznou ve vlastním domę právę dokoncená, r. 1873, pocátkem nového roku církevního, o kterézto prílezitosti prednesl sbor pi-i pocala v kostele sv.-Vojtęšském ozývati slavných sluzbách Bozích v kostele sv. se nová, vlastnę prastará »musica sacra« — Jiljí Palestrinovu »Missa brevis«, o vecer- chorál gregorianský. Zpívala se zde po prvé ním pak koncertę v nové dvoranę dva mše gregorianská ; Graduale a Offertorium zalmy »in falso bordone« od C. P. Cimy, od Witta a Foerstera prednešeny jsou L, 4., 12. a 14, štaci krízové cesty od Fr. 4hlasnę. Po mši chorální následovala o vá- Witta, »Timete Dominum« a »Justorum nocích Haslerova »Missa Secunda«, napotom animae« od Lóbmanna, »Ave verum corpus« Wittova »Missa in honorem sc. Luciae« a od W. A. Mozarta a »Regina coeli« od ll-dur mše od Piela. V souhlasu se sklad- J. Foerstera. R. 1877 slozil Foerster druhou bami mešními uvedeny jsou na kruchtu svou mši »Missa de Beata«. V den sv. »Vesperae in falso bordone« od J. P. Cimy, Cecilie prednesl se sborem svým skladbu které o pouti sv.-Vojtęšské poprvé se pred- »Missa brevis« od Ondreje Gabrielilio, nášely. Mešní repertoire rozšíril se pak pred níz nacvicena a nękolikrát provozována prűbęhem prvního roku o Lud. Viadanovu jest Palestrinova »IVIissa papae Marcelli«. tuši »L' hora passa« a o I. i III, mši Grei- V adventę dostalo se sbor] vítaného a dű- thovu, k nimz pridruzila se »Missa in ho- lezitého spojence, — nových varhan zhoto- norem cs. Adalberti«, reditelem samým vených v dílnę Steinmeyerovę v Etinkách. slozená, co prvni mešní skladba slohu pres- Kromę krásných varhan poskytovalo hojnę ného, na luzích vlasteneckých vykvętlá, nadané záduší kostela rediteli rocní prída- kterou redaktor pro casopis tento získal. vek 200 zl., címz bylo lze sbor slušnę do- Za utęšené práce minul první rok rádné pli1cvati a dobré zpęváky rádnę honorovati. cinnosti, která roku následujícího i jinak Soucasnę zalozil F. Z. S k u h e r s k ý, jeviti se pocala. Dosud apoštoloval redaktor reditel kűru v chrámu Nejsvętęjší Trojice, po Praze pouze se svým sborem Karlínským, prispęním tamęjšího kaplana, Lva Reháka, jemuz dostalo se nyní vydatného pomocníka farní školu pęveckou 32 zákű cítající, novým sborem sv.-Vojtęšským. Kdyz tehdy v níz trikrát v týdnu pravidelnému zpęvu | ||||
|