|
| ||||
| ||||
|
Nejznamenitější líturgové a hudebnící vérrují otázee tétó pozornost největší' a všíchni rozhodně odpovídají : Ano, jest třeba důkladné reformy ! Zavedení jiného, lepšího pořádku na našich kůrech kostelních jest palčivou otázkou každodenní v kruzích nejširších; nebo nastal v poměrech hudebnícli, ze,jmena ve vlasti naší, nepříznivý obrat tV měrou, že jest nejvýš na čase a svrchovaná potřeba, zabočiti na lepší dráhy, aě ma-li ,musica sacra,, ohavně týraná cti a vážnosti opětně nabýti.
Tážeme se dále: Která pak jest ta pravá hudba církevní? Odpověď: Hudba, kterou Církev chce. Otázka : A kterou hudbu chce Církev ? Odpověď : Onu, která vyhovuje liturgickým zákonům a potřebám. Otázka: Což nevyhovuje moderní, nyní užívaná hudba církevní liturgickým zákonům ? Odpověď: Moderní tak zvaná hudba církevní („lucus a noň hrcendo") naprosto odporuje zákonfmi církevním a nemá tudy žádné oprávněnosti při službách Božích Církve katolické. Jest J o s e fin i s m e m, jest liberalismem na kůrech, — tedy proticírkevní. Nevypučila také z půdy c í r k e v n í, nýbrž jest vymožeností s v ě t s k é h o umění : hudebního dramatu, symfonie, tance atd. Hudba instrumentální násilně odloučila se od Církve, aby světu sloužila, aby smyslné city vzbuzovala, aby náruživosti rozčilovala, aby světskou radost oslavovala, — takový byl cíl, který dosíci snažila se hudba od Církve odloučená. Bohužel! tomuto veukovicem světáekérnu směru otevřely se také v Církvi dvéře dokořán, tak že nynější hudba kostelní od hudby komorní, operní a taneční jen tím se rozeznává, že ji v kostele provozují s podloženým latinským textem. Kterak však bylo možno, že podobné nešvary do svatyně se v 1 o u d i 1 i? Strážci na Sionu _spali a nepřítel sil koukol do pšenice. Nejbližší příčiny úpadku umění církevního jsou namnoze tyto : ubývání a nedostatek pobožnosti a mysle kajicné u věřících, bujně vzrůstající smyslnost věku přítomného, lhostejnost a nevědomost orgánů dozor majících, nejvíce však a především nevědomost a pohodlnost ř i d i t e 1 ů k ů r u, jimž lépe svědčí a více se líbí, hřmotem nástrojů hudebních lidem házeti písek do očí, než vnikati do ducha pravé hudby kostelní. K tomu druží se ,ještě marnivost zpěváků a vědátorská pýcha učenveh skladatelů. K virtuositě zpěváka náleží velká arie solová; — k mistrovství hudebního básníka veliká fuga hez konce, ,ti ,jest-li že, dle slov zlomyslného kritika, v kostele samým hřmotem vše třáslo se a chvělo, byl triumf skladatelfrv a kapely dokonalý. V tom duchu utvořili mistři, jako jsou M u z a r t, 11 a y d n, B e e t h o v e n a j. velikolepá sice díla, která co krásná o r a t o r i a do síuě k o n c e r t n í se hodí nikolivěk ale ku oslavě katolické liturgie. Nohsledové těchto mistrů o s v o j i 1 i sobě sice formu, ducha jejich však nedovedli dílinn vdechnouti a tak povstávala mdlá díla šablonová bez smyslu a rozumu a tak jest většina moderních výrobků kostelní hudby hluboko pod nejskrovněj-šími požadavky posvátného umění A lidé se nestydí, slabá díla padělaná považovati za dosti dobrá, aby sloužila při vznešené bohoslužbě svatého náboženství, díla, která pro vlastní mělkost a chatrnost v službě světa žádného místa by nenalezla ! A vznešená, v svatém zápalu složená, původní a vlastní díla Církve zahazují se co zastaralá a nepotřebná do starého haraburdí! Věru, smutuá to znamení věku ! S pomocí Boží má však brzy lépe býti Myšlénka, která za našich dnfrv nádherné pomníky lopšíeh věkův opět obnovuje v původní ryzosti a jednotě, táž myšléuka, meta. pravé poznání a lepší náhled očistí a musí očistiti hudbu kostelní od všelikého frivolního copu a opětně při-vede nazpět do chrámu svatou, církevní hudbu pěvcirv Rolrem nadšených. Takové jest, nejdůstojnější Pane, mé hudební vyznání víry; •r, toho Ize poznati stanovisko, kteréhož se přidržuji; zásady, vedle nichž říditi se hodlám při zřizování a vedení kůru metropolitního. Stanovisko jest ryze církevní, zásady spočívají na zákonech církevních, a dle toho slušelo by se předsevzíti budoucí zřízení a uspořádání kůru hlavního chrámu. Povšechně Budiž znovu založena veškerá disciplina liudební bohoslužby a sice utvořením a. nového, spolehlivého organismu vnitřního; b. bezpečného uspořádání z e v n i t i•n í h o ku vychováni a udržování dostatečných sil hmotných. Ad a. Nové utvoření v n i t ř n í h o o r g a n i s m u kostelní hudby bylo by asi následující: 1 . Světácká, m od e r n í h u d ba i n s t rum e n t á l n í nebude více v kostele trpěna, z pi•íZ,in ve spisu tomto vícekrát uvedených. | ||||
|