|
| ||||
| ||||
|
— 2
1. Prípravná doba Cyrillská. Píše F. J. Lehlter. (Polcracováuí). Po jubilejní slavnosti sv.-Václavské po osadách farních organisovala Jednoty roka 1873. farní. Návštęva u znamenitého biskupa zű- stane vypravovate!i pro celý zivot nezapo- Zrítelnicí diecése jest seminár, odkud menutelnou. Ctihodný kmet tehdáz áoletý mladí knęzí po veškerých koncinách se roz- s mladistvým nadšením spinil vše, zac byl cházejí s láskou a nadšením zavádęjíce, pozádán, udav i zpűsob, jímz by nejvhod- k cesnu srdce v seminári prilnulo. Hned nęji bylo lze cíle dojíti. Ze ve skutecnosti v prvních pocátcích probouzejícího se zivota se neosvędcilo, co tehdáz se ocekávalo, za- Cyrillského touzebnę pohlízel vypravovatel vinily pomęry vęci naší celkem nepríznivé. k seminárűm, jakozto štępnicím zpęvu po- Seminári Budęjovicicérnu zűstane však ne- svátného. V seminári Budęjovickém popíratelná zásluha, ze pri prvním probou- pocala tehdáz pilnę pęstovati se píseń ko- zení se zivota Cyrillského zahájil cinnost stelní. Pocátek ucinęn staroceskými roráty, zásluznou s láskou a nadšením. Símę tak které hojnému úcastenství lidu vęrícího se peclivę zaseté nebývá neplodné — i po tęšívaly. K nim pridruzily se zpívané litanie letech lauretánské, které brzy lid shromázdęný Slavnost sv.-Václavská úcinkovala na- s bohoslovci nadšenę zpíval. Pak zavádęny mnoze rychle jako elektrická jiskra. Vdp. jsou posloupnę písnę z kancionálu sv.-Jan- dękan Sobęslavský, Josef Vaclcár,hned ského po štastném premození jistých pred- po návratu svém ze slavnosti sv.-Václavské sudkűv. Takovou męrou naladovala se mysl dal podnęt k zavedení Bradácových kanci- pro velezádoucí opravu zpęvu liturgického. onálkű školních, jichz ihned 5oo objednal. Zpęváci i nezpęváci objednali si v hojném I ujali se vęci té dobré reditelstva ústavű poctu Haberlűv »Magister choralis« a za- pro vzdęlání ucitelű a cvicebných i národ- pocato s vyucováním. V kazdém rocníku ních škol, jakoz i veškerí ucitelové, vcele uchopil se nękterý znalec díla a jal se majíce Aut. Dudu, ucitele zpęvu na ústavu vyucovati bratry své chorálu gregoriánskému. pro vzdęlání ucitelű a H. Vacka, reditele Dojemné a vzorné horlivosti odpovídal vý- kűru. Nastalo rádné cvicení v pravidelných sledek. O svátku Hromnic ozývala se pro- hodinách a v krátké dobę rozléhala se ve- storami chrámu poprvé celá mše gregorián- lebná píseń staroceská prostorami krásného ská zpęváky prednesená, která se tou mę- chrámu Pánę. Starý literátský sbor zde rou zalíbila, ze »Ordinarium Missae« octlo se zachovavší s pílí a láskou pęstoval pí- se hned na to v rukou všech bohoslovcű. seń obecnou. V postę r. 1874 zpíval j iz celý alumnát mši Téhoz roku konal pri schűzi katolicko- gregoriánskou. Vedle chorálu prednášíval politické jednoty ve Vodńanech K. Konrád sbor cvicených zpęvákű téz skladby více- rec o dűlezitosti opravy zpęvu chorálního hlasné vętšinou z Kotheovy sbírky. Duší a liturgického, která zavdala podnęt k po- cilého ruchu Cyrillského byl tehdejší bo- radę duchovenstva i ucitelstva na dękanství, hoslovec Josef Mrštík, který za tou prícinou v níz stalo se usnesení, aby v dękanském casto si dopisoval s vypravovatelem, jemuz chámu obnova ve smyslu uvedeném se velevítáno bylo poznání reditele semináre, zahájila. vdp. dra Petra Speliny, aby na zpátecní K Sobęslavi a Vodńanűm pridruzilo se cestę z pouti rímské a delší eYkurse umę- tretí męsto diecése — Klatovy, kde prici- lecké v Budęjovickém seminári se zastavil. nęním reditele kűru, Man. Klicky, jiz na Pri zpívané mši sv., kterou v den svátecní postní nedęli po slavnosti sv.-Václavské sv. Petra a Pavla v seminárslcém kostele zpívána jest chorální, mše in Dominicis Ad- slouzil, zpívali bohoslovci pęknę chorální ventus et nuadragesimae s úspęchem zna- mši in festis duplicibus. Dvęma prednáškami menitým. S jakou nadšeností duchovenstvo snazil se redaktor horlivé bohoslovce v díle opravy kleslé hudby církevní se ujímalo, tak krásnę zapocatém utvrditi a k další ukazuje príklad dękana Klatovského Císare, horlivosti roznítiti. Seznámiv se ponękud který pri zkouškách, jakoz i pri provozo- s pomęry hudebními smęru presné hudby váiií na kruchtę prítomen býval a s vrou- církevní nevalnę príznivými, vrátil se tam cím úcastenstvím pęstování chorálu sledo- po roce, aby velikého biskupa, Jana Vale- val. Za sjednocené práce a úsilí duchovního riána Jirsíka, poprosil za zrízení diecésní správce a reditele kűru byly Klatovy v brzku Jednoty Cyrillské, která by ze sídla diecése školou presného zpęvu církevního, l:de | ||||
|