|
| ||||
| ||||
|
— 3 —
roku rS79 usporádána byla velkolepá slav- církevního byl seminárský kostel sv. nost Cyrillská, 1. níz sešlo se 3o knęzí a Jana Nep. v K r. Hradci. Reditelství se- 6o ucitelű. V slavnostní síni významnę vy- mináre zakoupilo bez prűtahu veškeré po- zdobené obrazy patronű liudby posvátné műcky, jako jsou: Graduale, Ordinarium a umęní kresfanského, jakoz i nápisy: »Ucíce Missae, trojhlasnou mši pro muzské lilasy a napomínajíce sami sebe zalmy, zpęvy od Fr. Nekese, \Vittovu in honorem sc. a písnickami duchovními, s milostí zpívejme Francisci Xav., 3111. mši s prűvodem varhan v srdcích svých Bohu«, — zahájil slavnost od josefa Lóbmanna, Mettenleiterovo Manu- dűmyslnou promluvou arciknęz Formánek, ale, Cantus sacri ad tres vel quatuor voces nacez v kostele picduesena jsou ctverhlasná aequales od Witta a j. Na svátek Nejsv. responsoria mešní, gregoriánské Asperges jména Jezíš rS74 prednášena poprvé celá a Pange lingua, Kyrie a Gloria ze Skuher- mše gregoriánská z Ordinarium Missae a ského Missa III., posléze litanie lauretánsl:é. z Graduale Romanum s Introitem i Commu- Responsoria predzpęvoval kaplan Chudenický uionem rízením bohoslovce Josefa Uhlíre, Karel Engelmann, zpęvy rídil reditel ÍClicka po staleté prestávce první to opętnę mše a prűvod varhan postoupen J. Muchlcovi, nezkrácená a chorálem gregoriánským pre- ríd. uciteli v Chudenicích, výtecnému zua- dnešená v rozsáhlé diecési. Zűstane skutkem teli a horlivému pęstiteli zpęvu Cyrillského, velepamátným, ze právę bohoslovci zahájili jakoz i obętovnému šíriteli snah reformac- obrod zprvu církevního. Od té doby zádné ních, kterýz za tím úcelem poműcky cho- olši zpívané nesch-izel Introitus, ani Com- rálníllo zpęvu na všechny vűkolní farní úrady munio. Mše chorální strídaly se s vícehlas- rozesýlal. Kdyz potom úcastníci z chrámu nými, k nimz nacvicena jsou príslušná Mo- Pánę do zasedací sínę na dękanství se vrá- tetta : na pr, v dobę postní Lotti-ho »Vere tili, męl místní pan dękan velepoucnou languores nostros«, Palestrinovo »Eram quasi prednášku, kterou reditel Klicka illustroval agnus«, téhoz Amproperia« a »Stabat ma- skladbami : »Sacris solemnis« od Witta, ter« ; v dobę velikonocní Lotti-ho »Regina »Domine, libera auimam meam« od Aiblin- coeli«; v poutní oktávę sv.-Janské Lbb- gera, »Lauda Sion« od Kothea, »O bone mannovo »Justorum animae«, Aiblingerovo jesu« od Palestriny a »Insurrexcrunt« od »Beati immaculati«, Brosigovo »Gloria et Jos. Klicky. Po úvaze o úcelu Jednot Cy- honore«, pred kázáním Freyovo »Veni rillských a o prostredcích k dosazení úcelu Sancte Spiritus«, Wolfovo »Veni Creator toho vedoucích, prešlo se k debatę, jak má Spiritus« a j. To vše docíleno láskou bo- býti usporádána hra na varhany, by se co hoslovcű a za horlivého rízení jmenovaného církevní osvędcila. Ukolu toho ujal se En- bohoslovce bęhem jediného roku. V letech gelmann, který s prűvodem harmonia pred- následujících repertoire se stále zdokonalo- nesl nękolik cástek ze zpęvű rorátních. val. Presvędciti se o krásných výkonech Posléze dával návod ucitel Muclika, kterak bohoslovcű Kr.-Hradeckých naskytla se vy- nejsnáze pomocí dętského sboru rádnę pravovateli prílezitost na jare r. I S78, kdyz cviceného lze v zivot uvésti sbor chorální meškal v męstę za prícinou zpęvű rorátních, a Jednotu Cyrillskou. —Jakých praktických které za prícinou blízící se 5ooleté umrtní výsledkű krásná a velepoucná slavnost Cy- památky Karla IV. dle tamęjších památek rillská v Klatovech męla, není vypravova- rukopisných vydati a o slavnosti provozovati teli povędomo, jelikoz ani v Klatovech, ani hodlal. Jsa laskavostí predstavenstva za v nejblizším vűkolí z porady zádná jednota pobytu svého ubytován v seminári, vlastní Cyrillská se nezrodila. Pouhé poucr;ní a zkušeností poznal nadšení a lásku, s jakou okamzikové nadšení bývá obycejnę bez bohoslovci zpęv církevní pęstovali. Pri mši praktických výsledkű, není-li organisátora, sv. zpívali kazdého dne nęco jiného, jednou lzterý za tepla v zivot uvádí, co potrebným Wittovu Missa »Exultet« dvouhlasnę, po a uzitecným býti se objevilo. druhé mši chorální, po tretí mešní zpęvy Sobęslav, Vobfiany, Klatovy — tri męsta staroceské a j. Kazdého dne zavedl tehdejší nadchnula se pro ideu Cyrillskou jiz pri rektor vdp. Alois Frydek, vypravovatele vzniku jejím. Doufejme, ze nyní z trojice k bohoslovcűm, s nimiz podrobnęjí chorál męst vzejde trojice slavných Jednot Cyrill- probíral. Na svátek Nanebevstoupení Pánę ských ! zpívali bohoslovci nešpory dle Vesperale romanum, dopinivše takto utęšený obraz vzorné cinnosti církevnę-hudební. Vypravo- Diecése Králové-Hradecká. vatel az dosud s potęšením vzpomíná si Prvním kostelem diecése, který Hned na ten seminárský týden Králové-Hradecký za úsvitu Cyrillského zahájil reformu zpęvu z doby úsvitu Cyrillského. | ||||
|