| ||||
| ||||
— 4 —
S podobnou vroucností a horlivostí pe- Druhý horlivec vyskytnul se v radách cováno o rozkvęt zpęvu církevního téz na knęzí —Josef Kašpar, kaplan ve Velké ústávę pro vzdęlání ucitelű príklád- R e t o v é. Jsa jiz dríve velikým milovníkem nou pílí ucitele zpęvu, josefa Vacka, který zpęvu, vracel se ze sv.-Václavské slavnosti pri mši sv., jíz jsem byl úcastníkem, pred- nadšen a s pevným predsevzetím, ze na nášel s cekateli Skuherského mši dvojhlas- osadę úsilovnę pracovati bude na obnovení nou s prűvodem smyccového kvarteta, v im- a zvelebení zpęvu chrámového. Navštíviv provisované napotom domácí produkci na v brzku na to vypravovatele v Karlínę a ústavę radu skladeb I'alestrinových, Sku- domluviv se s místním ucitelem, seradili si herského, Wittových a j. sborek 12 clenű a pocali pravidelná cvicení. Na kathedrálce bylo tehdáz reditelství Starší chodili v sobotu vecer po ukoncené právę uprázdnęno a ocekávalo se zahájení práci, dęti v pátek odpoledne. O vzkríšení reformy od nového reditele, na nęhoz sta- Pánę zpívalo se jiz matutinum a na Hod vęly se i všeliké nádęje v prícinę diecésní Bozí gregorianská mše i s responsoriemi. jednoty Cyrillské, jejíz zrízení k prosbám Soucasnę pocala se zvelebovati píseń obecná. vypravovatelovým nejdűstojnęjší pan biskup Horlivý knęz promluvil nadšenę z kazatelny milostivę pripovędíti rácil. Príští vývoj po- o dűlezitosti a významu zpęvu posvátného, męrű nebral se však tou cestou a neutvá- poukázav na nepreberný poklad písní ce- ril se tak, jak se ocekávalo. Doufejme, ze slry'ch v kancionálu sv.-Janském a vybídl príznivęjší budoucnost uvede ve skutek, ceho osadníky, aby se po odpoledních sluzbách minulost méiię príznivá dosud nedopustila. Bozích shromázdili ve š!cole ku spolecnému Jako na sídle biskupském pocal se je- cvicení. Hned po prvé bylo úcastenství viti cilý ruch Cyrillský v rűzných koncinách znacné. Od té doby zpívalo se pravidelnę diecése a to s láskou, které schopno jest kazdou nedęli po pozehnáni ve škole, pri pouze srdce vroucích Cyrillistű. cemz pan ucitel hrál na housle a pan kaplan Prvním pęstitelem presného zpęvu v die- predzpęvoval. Lid si v tom oblíbil, úcasten- cési byl František Hruška, reditel kűru ve ství kazdým týdnem rostlo. Skola bývala Dvore Králové, který hned od nastou- vzdycky piná, i kdyz celý den pršelo. Cel- pení svého r. 1872 se sborem 20—24 clen- kem navštęvovalo cvicení go osob obého ným jal se prednášeti skladby slohu církev- pohlaví, mladí, starí i dęti. Hodina zpęvu ního, zaháj iv reformu skladbami Skuherslého, bývala osadę milou duševní zábavou, na jehoz veškeré tehdejší tri mše nastudoval kterou se kazdý po celý týden tęšíval. Tak a zdárnę provozoval. Bęhem prvního roku ve shodę k radosti a uzitku osady úcinko- odstranil všeliké neresti a nesprávnosti pri vali svornę mladý knęz a ctihodný ucitel, veškerých církevních obradech. Koncem josef Komárek. A aby veškerá osada i pri roku 1873 zavedl responsoria gregorianská, zpívané mši sv. spolu úcinkovala, naucili chorální Asperges a Vidi aquam. Zaopatriv všechen lid zpívat i mešní responsoria. si napotom Ordinarium missae a prűvod Není-li to krásné? Lze-li jinak úcinlivęji varhan provedl nękteré z gregorianských dostati se a mluviti k srdci lidu? C), kéz inší, které pro zpęváky své sám litografoval. by mladé knęzstvo a ucitelstvo poznalo a Na to zavedl nešpory »in falso bordone«, pochopilo, ceho zpęvem dosíci lze! S tęzkým dosavadní však v lidu oblíbené skladby ne- srdcem loucil se horlivý kaplan s letovou, šporní na zpűsob cardašű komponované kdyz mu bylo r. 1877 odejíti do Telecí na s kruchty odstraniv. R. 1874 1. zmínęným nejmenší faru diecése, cítající pouze 390 skladbám pribral Wittovy mše in hovorem katolíkű mezi 94o evangelíky. Mysl zasmu- sc. Augustini a se. Luciae, litanie lauretan- šilá brzy se vyjasnila, kdyz došed na novou ské do A, motetta od Palestriniho, Witta, štaci poznal v uciteli p. Antonínu Skrétovi Kothea, Etta, Foerstera a své vlastní se velikého milovníka a horlivého pęstitele sborem svým s pílí velikou seradęným a zpęvu. Sprátelivše se pocali shledávati sbor, peclivę nacviceným. Aby také budoucnost l: nęmuz na vyzvání prihlásilo se 16 dęvcat reformy zabezpecil, zalozil pęveckou školu, a 8 mladíkű, veškerá to katolická mládez kterou po dvę Teta soustavnę vyucoval. Sle- osady zpęvu schopná, s níz ihned na fare chetná snaha a poctivá pricinlivost byla zahájilo se pravidelné cvicení, postupující všeobecnę oceńována a chválena, tak ze od- tímze zpűsobem jako na osadę drívęjší, chodu jeho do Mladé Boleslavi bylo srdecnę odkud za krátkou dobu došla zpráva, ze jiz zeleno. zpívají Stehleovu mši »Salve Regina«. (Pokracování.) | ||||
|