|
| ||||
| ||||
|
— 6 —
rillská jednota Táborská« v nedęli dne S. ledna t890 své«). Právem dí o této skladbę vydavatel, ie jest o pűl ctvrté hodinę odpolední v sále na strelnici. z nejdokonalejších prací v oboru klassické hudby ko- I, c á s f : i. »Viderunt omnes fines terrae«. Motetto stelní. I nęmectí referenti unešeui byli krásou prací pro smišený sbor (C, A. T. B.) ; slozil Mik. Gieleúski, tohoto polského Yalaestriny. Druhé císlo »Adoramus« vydal r, 1611. 2, »Adoramus« pro C. I. a II. A. a (,Klaníme se Tobę Kriste a doUroiecíme Tobę, jeho Bar, z r. t59o; slozil Reh, Aichinger. 3. »Tristis est skrze svatý kríz svűj vykoupil jsi svęt«) uvádí nej- anima«. Motetto pro tri muzské hlasy, (T. I. II. a znamenitęjší dęjepisec hudební dr. Ambros ve své Bas); slozil P. Martini (T 1784). 4. »Benedicimus »Geschichte derMusik« výslovnę, rka: »Aichingers.. Deum«. Motetto pro pętihlasný smíšený sbor (C. I. »Adoramus te Christe« siná kleine, aber koestliche a II„ Alt, Ten. a Bas) ; slozil Mik. Zieleítski, vydal Juwele kirchlicher Kunst, — es lebt in ihnen jener r, t i i . — II, c á s f : i, »Kdyz cas prišel«, píseii, indefinible Zug des Genies, der ihnen und ihrem jii pro smíšený sbor slozil Adam Michna z Otradovic, Meister die Stelle hoch iiUer dem geprieseuen Gallus vydal roku 1661. 2. »Staropolská píseń o sv. Stani- anweist . . .a IIT. B., S. 56t). —Tretí císlo »Tristis slavu«, jii slozil Diomedes Caton pro 4 smišené hlasy e, a,« (»Snmtna jest duše má az k smrti«. »Poseckejte r. i6o8. 3. Starocharvatská píseű vánocní c. 3. (smíš. zde a bdęte se mnou« atd.) jest, ac jest jen trojhlasné, sbor 4h1,) a c[s. 4. (tnuz, sb. 4h1,). 4, Staroceská p~ece pino nęmé, dojemné tklivosti. Jeho skladatel, písem z XV. stol„ jii pro 4 m, lrl. upravil L. Zvonar, Padre Martini, byl svého casu uejslavnęjším hudebu[m I{ programu pridán jest prűvod, jak následuje : První theoretíkem ve Vlaších. — Ve skladbách II, cásti císlo jest vánocní skladba: »Vidęly všeckny konciny znamenáme rozlicného ducha, jenz vane v písních zemské spásu Bozí«. Skladatel její, Mik. Lieleński, toho kterého národa, tklivého v ceských, slavného jest nejvętší ze starých Iclassikű polských, posud ob- v polské, vzletného v charvatské písni. Skladatel prvé jevených, Jeho skladby oplývají kontrapunktickým písnę Ad. Michna Uyl varhaníkem v Jiudr. Hradci umęním a iivotem. Veleprípadnę dí vydavatel této a nálezel k nejsolidnęjším skladatelűm ceským, Dio- skladby dr. J. Surziúski o ní, ze »vysoké umęní spo- medes Caton Uyl slavný kontrapunktista polský v XVI. jilo se v ní s hlubokým nadšením a vytvoi'ilo dílo a XVII, vęku, Charvatská píseb »Narodil se je Kralj prvého rádu«. Od téhoz autora pochází také císlo neUeski« bývala od pradávna v ústech všeho lidu char- ctvrté. Obsahuje motet o Nejsv, Trojici Bozí: (»llobro- vátského. Proto má dokonce ctyii nápęvy, z nichz recíme Boha neUeského a prede všemi zivými oslavo- v letošním programu obsaintjí se pozdęjši nápęvy (preci vati jej budeme, jeho ucinil s námi milosrdenství rokem 1757), Morava. Diecése Brnęnská. Horni Štępánov. Vysoce dústojná biskupská diteli hudby tamní Cyrillslcé Jednoty, za vzornou cinnost konsistor v Brnę výnosem ze dne 19, záií x889 c, 3253 v opravę chrámové hudby pochvalné uznání. Dríve udęlila panu Ferdinandu Karafiátovi, naduciteli v Hor- jii dostalo se panu naduciteli pochvalného dekretu ním Štępánovę u Jevícka na Moravę, zakladateli a re- jeho Milosti rejd. pana biskupa Brnęnského. Cyrillská kronika. Z Ríma. (Ceská kolej). Pocátkem nového roku pravujeme si k slavné mši sv, na vánocní Boií Hod školního pribylo ceské koleji v Rímę pęt dobrých tiVittovu mši in hovor, s, Francisci Xav, . .. ,« zpęvákű. Piše se nám proto z Ríma, ze ceská kolej »V poslední dobę męl jsem dvakráte prilezitost bude si moci zpęv kostelní zríditi nyní velmi pęknę. slyšeti zpęv gregorianské školy v Auimę pii nešpo- Pęvcű dobrých má nyní po ctyrech u basű a tenoru rách a pri mši sv. na výrocní den korunovace Jeho II,, dva u I, tenoru .. . . »I darí se nám nyní ve apošt, Velicenstva. jaká to jest radost slyšeti presný zpęvu znamenitę. Pokracujeme s velikou chuti a láskou gregorianský zpęv, je-li doUre se všemi odstíny pro- ke zpęvu církevnímu . . . Nemajíce pro mnoho studia veden a doprovázen jemným prűvodem varhan . . . casu ke cvicení, zpíváme skoro kaidý den po veceri, pripravujíce si tím zábavy více, nei všemi jinými V sobotu (t, j. 21. XII.) bude jeden bohoslovec ze vécmí ...Jedinou chybu máme, ze nemáme dobrých IV. roku vysvęcen a v nedęli bude míti primici, pii kteréi mu musíme také nęco zazpívati, an jest to varhan; pot~ebovali bychom najíti v Cechách nęjakého jeden z nejstarších clenű.« iv. dobrodince, jenz by nám zaopatiil varhany .. Pri- | ||||
|